Ve věku 93 let zemřel ve středu malíř, výtvarník a scénograf Theodor Pištěk. Za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana získal v roce 1985 americkou cenu Oscar. Oblékl herce ve filmech Marketa Lazarová, Údolí včel, Postřižiny, Pane, vy jste vdova! nebo v pohádkách Tři oříšky pro Popelku či Ať žijí duchové. Připomeňte si ho v rozhovoru s Lucií Výbornou z karlovarského festivalu z roku 2013.

„Byl tam hezký kontrast petrostátu, do kterého se Spojené státy oficiálně na federální úrovni stylizují, a nastupujícího elektrostátu, Číny, která jde po hlavě do všech nových technologií,“ popisuje dění na 30. klimatické konferenci OSN zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba. Proč se dějištěm COP30 stal brazilský Belém? Jak se na něj dívali místní obyvatelé? A v čem bylo důležité vystoupení islandského ministra? Poslechněte si rozhovor.

Velká kolážovitá výstava v Tančícím domě byla prodloužena. Jaké je dívat se na svou vlastní výstavu? „Nemůžu se na to koukat, protože já bych tam dal jiné věci. Ale všichni to chválí, možná je dobré. Já pořád vystavuji to samé, řekli mi, takže teď to vybrali ti mladí,“ přibližuje fotograf Robert Vano. Jak vzpomíná na hnutí hippies v New Yorku šedesátých let? Co je ďábelské ve světě módní fotografie? A co tvoří ranní rituál dnes již osmdesátiletého fotografa?

Pečovat o druhé začala shodou okolností, v péči o druhé ale našla celoživotní téma. Zakladatelka organizace MILA a autorka knih Hořím a Hladím Simona Bagarová mluví o péči, stárnutí i o hluboké krizi v sociálních službách. Připomíná, že práce pečovatelek a pečovatelů je nesmírně náročná a rozhodně ji nezvládne každý. Proč robot nikdy nenahradí lidský dotek? A proč se u nás stále bojíme mluvit o stáří otevřeně a bez předsudků?

Romana Zacha teď můžete vidět v kinech v pohádce Zrození alchymistky. Má tam skvělou druhou hlavní roli a protihráčku alchymistku. A v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou si zvláště pochvaluje spolupráci s dětskými herci. „Dětský entusiasmus a nadšení bylo tak velké, že vás to sebere,“ vysvětluje herec. Nechtěl by si ještě zahrát spíš roli prince než ostříleného alchymisty?

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Kromě toho, že zkoumá jejich historii, podílí se na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a který odpovídá této krajině. Není to budoucnost, je to spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Kočovnictví, jinakost a převleky lemují životní dráhu tanečnice, která od dětství stráveném v Německu balancuje mezi jazyky a spoléhá více na gesta a mimiku než slova. „Energii na jevišti využívám jenom směrem, kterým mám, nemám nadbytečnou energii. Zrovna v představení, kdy je důležitá pravdivost fyzického těla,“ zdůrazňuje Halka Třešňáková motivy představení Seismic, za které získala nominaci na cenu Thálie. Jak zvládá rozličné polohy? A co ji naučil druhý otec Karol Sidon?

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek hosté Lucie Výborné v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si zoolog Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Jan Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém i pro tamní losy?

Mezinárodní den boje proti násilí na ženách připadá každoročně na 25. listopadu. Psycholožka Anna Stodolová, vedoucí terapeutického programu Stop násilí z Diakonie Českobratrské církve evangelické, vysvětluje, jak násilí vzniká a proč má smysl pracovat i s těmi, kteří ubližují. „Kdybych nevěřila v happy-endy, tuhle práci bych nedělala,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou. Jak uniknout z kruhu násilí? A jak se naučit ovládnout vlastní vztek?

„Šansonové zpívání je taková zprofanovaná věc, že přijde nějaký zpěvák a začne hrát prožitek a hned se tomu říká šanson,“ říká zpěvák Ondřej Ruml. „Ideální je, když si text, který zpíváš, připodobníš k něčemu, co jsi skutečně zažila nebo co jsi viděla. A v ten moment nemusíš nic hrát,“ vysvětluje. Jak bude znít jeho nová deska? Inspirovali ho při tvorbě Pink Floyd? A kdy začal veřit svému hlasu? Poslechněte si rozhovor.