Jak vypadá zákulisí seriálů a filmů v České televizi? Společně s Pavlem Hénikem, vedoucím scénického provozu ČT, ho v rozhovoru prozkoumává Lucie Výborná. „Každý desátý člověk, kterého potkáme na Kavčích horách, spadá do scénického provozu,“ popisuje Pavel Hénik a vypočítává pestrou škálu profesí od truhlářů, sochařů, rekvizitářů přes maskéry až po experty na speciální efekty.

Na letošním festivalu Prix Bohemia Radio si Lucie Výborná povídala s bývalým fotbalistou a fotbalovým expertem Radiožurnálu Sport Pavlem Horváthem. Jak vnímá práci v rozhlase? „Pro mě to je úplně jiný pohled na sport. Diametrálně. Myslím si, že lidsky mě to úplně posouvá do jiných dimenzí. Potkávám se se spoustou známých lidí a baví mě to moc. A vidím hlavně, že to baví naše posluchače,“ vypráví. S jakým problémem se Pavel Horváth nejen v zimě musel při fotbale vypořádávat?

„Je přece nesmysl, abych vám popsala, jak něco hraji, jak na to myslím. Proč bych to měla vůbec dávat do slov, když to kouzlo vzniká mezi jevištěm a hledištěm?“ zamýšlí se Tereza Kostková, moderátorka Blízkých setkání, nad častým motivem zpovídání herců. Jak se za mikrofonem rozhlasu cítí divadelník souboru Vosto5 a autor Vyvážené revue? „Zjistil jsem, že dokážu v jakékoli situaci reagovat na jakoukoli chybu a vlastně se z ní nějakým způsobem dostat,“ líčí Ondřej Cihlář.

„Gastronomii můžeme šoupnout do nějakého šuplíku potenciálních hranic, do nějakého regionu nebo mikroregionu, ale ne do hranic jako takových, protože ty se neustále mění,“ říká Roman Vaněk, autor kuchařských bestsellerů a popularizátor gastronomie. Bylo nové vydání jeho Velké kuchařky Čech a Moravy nejnáročnějším projektem, na kterém kdy pracoval? A proč příběh vídeňského řízku označuje za „typicky nádhernou kravinu“? Poslechněte si rozhovor.

„Když se v sebelepších kamnech topí blbým dřevem, je to tragédie. Ale když se topí dobrým palivem v dobře postavených kamnech, tak lidi v okolí ani nevnímají kouř, protože tam žádný není. Tam se tetelí, vlní vzduch a nic moc víc se neděje,“ vysvětluje kamnář Jan Křivonožka. Jak se od studia fyziky a environmentálního modelování dostal k tradičnímu řemeslu? A nakolik se liší stavba starších kamen od těch současných? Poslechněte si rozhovor.

Svou první rybu chytil, když mu bylo 12 let, a vzpomíná na to jako na zásadní událost. „V ten moment, kdy jsem ji ulovil, se něco stalo mezi nebem a zemí a můj osud tenkrát nabral směr, kdy mě ryby doprovázely, doprovázejí a budou doprovázet celým životem,“ vypráví držitel titulu šampion šampionů v lovu kaprů Karel Nikl. Kde se vzala jeho fascinace kapry? A proč si je pojmenovává? Poslechněte si rozhovor natočený na rybníce ve Starém Kolíně.

Když se jeho nejznámější dílo ve filmu tříštilo na kusy, prožíval paradoxně štěstí, že si skleněné sochy zahrály hlavní roli. Sklářského mistra Pačinka nemrzí ani nepodarky. „Vypadá to častokrát jako chyba, ale ta chyba po čase ukáže nový směr. Takže jsem strašně moc věcí zkazil, abych se něco naučil,“ líčí Jiří Pačinek ve své sklářské dílně, kam za ním na návštěvu přijela Lucie Výborná. Čím jej řemeslo chytlo? A dává výrobku duši sklář, nebo až jeho vlastník?

Fotografie osamělého chlapečka v nemocnici před lety vyvolala rozruch. Příběh malého Olivera tehdy zveřejnila spisovatelka Petra Jirglová. Dnes má chlapeček náhradní maminku Pavlínu Sovinovou, která vedle vlastních tří dětí odchovala také osm dětí v pěstounské péči. „Děti potřebují bezpečí, lásku a náruč. Nepotřebují krásné kojenecké ústavy se spoustou hraček. Dítě potřebuje koutek, kde ho budete chovat, konejšit a laskavě mu vysvětlovat jeho těžký začátek života,“ vypráví.

„Jeho schopnost komunikovat se čtenářem byla naprosto ojedinělá a obrovsky vyčerpávající,“ říká o Jaroslavu Foglarovi skautský historik Roman Šantora. „Na dveřích měl nápis, že návštěva nesmí trvat déle než 10 nebo 15 minut,“ vypráví. Coby šéf Skautské nadace Jaroslava Foglara se podílel na výstavě Jsme Klub Rychlých šípů! Zrod jedné legendy na stránkách Mladého hlasatele 1938–1941, která je od 12. prosince k vidění v pražském Muzeu literatury.