„Zjistila jsem, že moje tělo nemusím ještě házet do šrotu, protože se vám rozšíří pohybový rozsah. Zjistíte, že máte kondici, že něco udýcháte,“ popisuje svou zkušenost z taneční soutěže StarDance herečka Jana Paulová. Jak na celou věc vzpomíná? Co ji přivedlo do Indie? A proč se rozhodla na několik let opustit herectví? Poslechněte si rozhovor.

Ač vyučuje práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Jana Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou. „Vždy se snažíme studentům říkat, když jedou někam na stáž, ať jedou co nejdál, ideálně do nějaké úplně jiné kultury,“ zdůrazňuje vedoucí ateliéru produktového designu na UMPRUM. Čím je pro design specifická asijská kultura? A nakolik se dá virtuálně získat cit i pro práci s materiálem?

„Teď je ta doba korektní, se kterou v principu souhlasím, ale když se ta korektnost přežene, ztratí se odstup, ztratí se humor,“ říká herec a pedagog pražské DAMU Miroslav Hanuš. „Když se to bere moc vážně, tak vás to zabije,“ dodává. Jak se dostal k tématu své nové inscenace Rokenrol? Co dělá vypraveče vypravěčem? A na které divadelní mistry rád vzpomíná? Poslechněte si rozhovor!

Muzeum Prahy a Národní archiv vytvořily výstavu Ahoj občani!, která je od 17. 11. k vidění v domě U Zlatého prstenu. Návštěvníci si mohou připomenout Karla Kryla skrz osobní talismany, poznámky i kuřácké potřeby, kromě toho lze vidět i jeho olejomalby, kresby a vydané básně. „Karel Kryl byl velmi komplexní umělec. Uznával umění jako řemeslnou dokonalost,“ vysvětlují Jakub Šlouf a Jiří Křesťan z Národního archivu.

V létě loňského roku nastoupil Pavel Novák jako zpravodaj ve Spojených státech amerických. Za sebou už má dvakrát atentát na prezidenta Spojených států, dva hurikány, změnu prezidentského kandidáta a volby. „Naštěstí to nenastalo všechno moc rychle. Nastalo to až tento rok. Takže ten rozjezd byl, dá se říct, pozvolný. Teď se to tedy zintenzivnilo. Přemýšlel jsem, ve kterém státě jsem se probudil,“ vypráví s úsměvem.

Rostlinná říše skýtá velké množství biologicky aktivních látek, které při správném dávkování léčí lidský organismus. Směsí adaptogenů lze například bránit hnisání plic při covidu. „Nemůžu říkat, že to takto pomáhá, protože nemáme lékařské studie. Ale mám zpětné ohlasy od konzumentů, že jim to opravdu pomohlo, třeba i se ztrátou čichu při post-covidových syndromech,“ říká uznávaný botanik Roman Pavela. Jak přichází na účinné kombinace bylin? A jak rostliny uchovávat?

Hospic pro těžce nemocné děti představuje třetí cestu mezi nemocniční péčí a starostlivostí doma. Tam někteří rodiče nechtějí zanechávat vzpomínky posledního rozloučení. „Učesat vlásky, pustit oblíbenou písničku, mít možnost se rozloučit i jako příbuzenstvo,“ nastiňuje potřeby umírajících i jejich rodin Radka Vernerová, která za sedm let v Brně vybudovala hospic Dům pro Julii. Kde sbírala inspiraci? A v čem se paliativní péče v hospicu liší od nemocničních zařízení?

Alžběta Ressnerová je genová inženýrka, která byla na stáži v prestižní laboratoři Berkeley v Kalifornii. Zde metodou CRISPR-Cas9, také zvanou genetické nůžky, zkoumá, jakým způsobem dopravit opravené buňky na správné místo v těle člověka. Ressnerová si myslí, že takto půjde uzdravit nevyléčitelně nemocné. „V ideálním případě by CRISPR pomáhal zachraňovat životy bez ohledu na sociální postavení,“ doufá vědkyně. Jak se staví k etické otázce upravování genů?

Lékárník Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček má za sebou sedm misí. Ta poslední mise se odehrávala v Gaze v palestinském městě Rafáh, kde v únoru a březnu roku 2024 pracoval jako manažer lékárny, která zásobovala dvě kliniky. „Průvodním jevem války a destrukce je spousta popálenin. Nejvíc nás bolí, když to jsou děti,“ popisuje lékárník, které své zážitky z Gazy popsal v knize Nebe plné draků.