Jídlo na talíři ještě neznamená, že ho dítě musí jíst, radí Jitka Ludvíčková změnit přístup k dětem, které odmítají ochutnávat nové potraviny. Někdy si je potřebují osahat. „Se změnou přichází určitá nejistota. A v případě, že je dítě zvyklé na to, že změny znamenají potenciální nebezpečí, tak se může této změně bránit,“ vysvětluje ergoterapeutka, která založila Školu papání. Jak sejmout úzkost z neznámého? Jak rozšiřovat repertoár přijatelného, když sní dítě jen rohlík?

Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na filmovém festivalu ve Varšavě. Jak scenárista a režisér Benjamin Tuček popisuje zpravodaje Martina Dorazína? „Statečný, uzavřený člověk. Má velký smysl pro humor. Několikrát jsme se zasmáli, až jsme se popadali za břicho. Je to extrémní situace. Humor je někdy jediná šance, jak vzdorovat něčemu, co je úplně šílené.“ Kdy přišel první impulz vyrazit se štábem na Ukrajinu?

„Miroslav je karikaturista, Mirek je písničkář, “ rozděluje Miroslav Kemel své označení. Vydává páté album písní s názvem Modryjé, které bude pokřtěno 27. listopadu v pražském Paláci Akropolis. Fanoušky překvapí, že na albu jsou kromě tradičních bluesových balad i rychlejší, dynamické písně. „Rád střídám vlny energie, navíc na koncertech lidi baví se protáhnout a zatančit si, kapela to má taky ráda,“ zdůvodňuje Kemel.

Filmem Tajemství smrti chtějí na stresující krok do neznáma diváky připravit podobně, jako amazonské kultury seznamují se smrtí své dospívající členy při rituálu iniciace. „Jsme konfrontováni, jak jsme připraveni rozpustit svoje ego, svoji identitu, na které tolik lpíme. To je asi ten nejbolavější moment,“ míní režisér Viliam Poltikovič. Co je fenomén sdílené smrti? A odkud spolu s Jaroslavem Duškem, který snímkem provází, čerpají své představy o smrti?

Jak vytvořit kolektiv, v němž se i znevýhodnění zaměstnanci budou cítit dobře? Hanu Potměšilovou inspiruje přístup státem vyznamenaného faráře Josefa Suchár z Neratova. „Snažím se od pana faráře a jeho bratrance nasávat, proč má cenu něco ve společnosti měnit, proč nemá cenu rozvíjet téma chráněných dílen, ale proč má cenu se bavit o sociálním podnikání,“ nastiňuje Potměšilová vzor pro svůj podnik na Kokořínsku. Jak ve snaze o změny narazila v automobilovém průmyslu?

„Myslím si, že se nad sebou strašně rádi dojímáme, a mnohdy v mylných momentech. Máme totiž v politickém genofondu – a to popsal skvěle Masaryk už kdysi dávno –, že si rádi budujeme obraz oběti,“ říká šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, který nedávno podnikl cestu na Ukrajinu. Proč měl zapotřebí se tam osobně vydat? A na jaká setkání nikdy nezapomene? Poslechněte si rozhovor.

Rozhovor Lucie Výborné s Robertem Kořínkem, znalcem nejen ostravských vodojemů z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, probíhal 41 metrů nad zemí v oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě. V rámci projektu o věžových vodojemech vznikly dvě knihy i webové stránky, na kterých mohou lidé hledat inspiraci pro výlety. „Pokud si někdo vodojemy zamiluje, kniha o konverzích je inspirací pro přestavbu,“ láká Kořínek.

Syndromem von Hippel-Lindau, poškozujícím zejména nervovou soustavu, trpí v Česku nižší stovky lidí. Lucii Rybyšarové nádor nebezpečně tlačí na míchu, lék ovšem není v Evropě registrován. „Pokud by se to mělo operovat, musela by se mícha porušit a tím pádem bych měla doživotní následky, které by už nešly nikdy vzít zpátky,“ popisuje nastávající dilema Rybyšarová, které už dědičná choroba vzala matku. V čem měla štěstí na druhou maminku? A jaké problémy jí nemoc působí?

Natočila přes sto filmů, věnuje se lovu autenticity, je pedagožkou a Česká televize právě uvádí premiéru jejího nového dokumentárního filmu Juráček je můj osud. „Ona píše o svém životě s takovou sebevražednou upřímností,“ popisuje Olga Sommerová knihu Dani Horákové, jež byla inspirací pro její nový film. Poslechněte si rozhovor s režisérkou a dokumentaristkou Olgou Sommerovou o novém dokumentárním filmu, o toxických partnerských vztazích a o natáčení s disidenty.