Na své začátky s hraním na ulici rozhodně pamatuje s úsměvem. „Prvním honorářem byla nějaká mince a pak mi jedna paní do futrálu hodila banán nebo vánoční bonbón,“ směje se. Kromě mincí prý dostával i hodně telefonních čísel. „Nikdy jsem na žádné nezavolal, i když je mám dodnes,“ vzpomíná na časy, kdy hrál u Lennonovy zdi v Praze. Na Karlův most nesměl. Neměl totiž povolení… Nesestříhaný záznam včetně písniček najdete v aplikaci mujRozhlas.

„Myslím si, že u Lukáše to je jakási aura,“ popisuje pověstné charisma judisty Lukáše Krpálka režisér dokumentu Jemný rváč Adolf Zika. Film sleduje nejen sportovní cestu, ale i osobní zákulisí života vrcholového sportovce. Co doteď neznámého dokument odhalí? A může inspirovat mladou generaci sportovců a sportovkyň? Poslechněte si rozhovor.

Respektovaný román Krev je jenom voda o patologické atmosféře v jedné rodině se dočkal českého překladu. Jedna z postav má narcistickou, histriónskou a bipolární poruchu a deptá svoje nejbližší. „Postava herečky je vygradovaná do extrému, scenáristika mě vycvičila bez zbytečných omáček táhnout děj dopředu,“ říká ve Vizitce. Co může Čechům přinést četba knihy ve slovenštině? A v čem je kniha Krev je jen voda podle ní očisťující? Ptá se Ondřej Cihlář.

Zlata Adamovská patří k nejvytíženějším českým herečkám. V Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou odhalila zákulisí svého divadelního života, ale i účast v populárním seriálu Milionáři. Jak nachází rovnováhu mezi prací a osobním životem? Co ji přitahuje na jižní Americe? A chystá se už na Vánoce?

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak. Přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová. (repríza pořadu)

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

„První díl Žárovek? To byla ta pravá věda a já se při natáčení nových dílů pořád učím. Už to není nervozita, ale respekt a úcta k řemeslu,“ svěřuje se moderátorka vědecko-popularizačního pořadu na Dvojce. Jejím kolegou je Jan Lukačevič. „Známe se dlouho. Oba se snažíme popularizovat vědu. Potkávali jsme se na různých akcích, kde před rokem vznikl i nápad na Žárovky,“ říká moderátorka v Blízkých setkáních. „Mladých vědců a vědkyň je tolik, že bychom mohli vysílat každý den.“

Je členem Umělecké rady divadla Ponec, která se ustavila po turbulentním období, kdy z divadla odešly výrazné osobnosti českého tance. Jak tuto situaci vnímal a jak na ni pohlíží teď? Spoluzaložil soubor NANOHACH, rozvíjel tvorbu Michala Záhory v uskupení PULSAR a nově založil spolu s choreografkou Kateřinou Stupeckou spolek 2VA. „Ke všemu se dá tanečně přistoupit a rozvíjet atmosféru daného tématu,“ doplňuje ve Vizitce.

Vratislav Brabenec vypráví o cestě do Kanady, o potřebě někam patřit a o podobnosti lidské společnosti s kolonií mravenců.