Kromě toho, že máme v Česku tisíce nadšených potápěčů, máme taky Czech Diving Team, což je skupina, která je složena z technických potápěčů, historiků a dokumentaristů. Díky jejich potápěčským expedicím vzniklo několik dokumentárních filmů. Nyní se týmu podařila unikátní záležitost – objevil a identifikoval vrak ponorky z 1. světové války, a to velice výjimečný typ. Jak k identifikaci došlo? Hostem Lucie Výborné je člen týmu Roman Doubrava.

Někdejší novinář a voják izraelské armády David Shorf napsal knihu Sloužil jsem v Gaze. Svoji zkušenost dovede popsat věcně, s nadhledem a humorem. „Myslel jsem si, že budu pro armádu zajímavý tím, že jsem z komunistického Československa,“ směje se Shorf. Stal se pravý opak – kvůli původu byl pro armádu lehce nedůvěryhodný. Co je největším specifikem izraelské armády? A nakolik je realita vzdálená od všelijakých fám a pověstí?

Jak nadchnout děti pro muziku? I pokud nepřijdou za vámi do akademie, můžete přijet s pomalovaným nahrávacím studiem a uspořádat vystoupení při jejich škole. „Nejdůležitější bylo, že se děti nebály vystoupit, že překonaly svůj strach a tím výkonem motivovaly ostatní. Byli takovými hudebními vojáky, bojovníky,“ říká hardrockový hudebník Vojta Bureš alias Doctor Victor o hudebním autobusu. Co bylo inspirací pro něj? Jak s dětmi sladil nástroje, které rocker obvykle nepoužívá?

Nabobtnání celosvětového HDP o čtvrtinu předvídá v souvislosti s rozvojem umělé inteligence matematik Filip Dvořák. Jak její produkci využít je podle něj otázka pro filozofy a politiky. „Ideálně ne směrem uzavřených serotoninových smyček, kdy se větší a větší konzumací sociálních sítí budeme víc izolovat. Ideálně budeme hledat jiné způsoby, jak tuto hodnotu přidanou do společnosti využít pro vytváření lepších, bližších vztahů,“ říká někdejší výzkumník Stanfordské univerzity.

Přes dvacet let se pohybuje ve světě tradičního japonského divadla. Japanolog, tlumočník a herec Ondřej Hýbl přináší divadlo kjógen do Čech. „Geniální, krátký portrét o lidské nedokonalosti,“ ilustruje divadelní frašku kjógen. Dvanáct let studoval a hrál kjógen v japonském Kjótu, dnes adaptuje texty do češtiny. „Je potřeba dát divákovi co největší prostor k tomu, aby se bavil ve své fantazii,“ komentuje přístup k uvedení tradičního japonského divadla kjógen do Čech.

Díky jeho práci se posluchači Českého rozhlasu dozvídali o dění na severním Kavkaze, v Pákistánu, Afghánistánu, v Čečně. S mikrofonem přinášel různá svědectví i z kritických míst. Třeba při divoké migrační vlně v roce 2015, byl reportérem na dvou olympiádách nebo vysílal ze základního tábora pod Mount Everestem. Petr Vavrouška nyní pracuje ve společnosti Egoé, ale do rozhlasu vrací s podcastem Cestovatel, který můžete od příštího týdne poslouchat na stanici Dvojce.

Jak se správně chránit před slunečním zářením? Hraje u vzniku rakoviny kůže roli genetika? Dermatolog Jan Kučera, který přednáší na 1. Lékářské fakultě Univerzity Karlovy a v soukromé praxi se věnuje estetické medicíně. „Dřív byli lidé více venku a opálili se postupně. Když jsme dnes celý den v kanceláři a pak se najednou opalujeme u moře, vzniká pro kůži nepřirozené a rizikové spálení,“ upozorňuje. Jak svou kůži nejlépe chránit? Poslechněte si rozhovor.

V roce 2004 vyhrála Aneta Langerová první sérii soutěže Česko hledá Superstar. O 20 let později oslavuje zpěvačka a skladatelka dvě dekády na hudební scéně koncertním turné a dvojalbem. „Hudba v člověku probouzí nějaké buňky, které ho potom drží celou dobu,“ popisuje svůj prořitek Langerová. Jaké je to ohlížet se za uplynulými dvěma dekádami? Čím je pro Anetu Langerovou hudba, a co by zpěvačka poradila svému staršímu já?

Povede se před 100. výročím existence zachránit známou stavebnici Merkur? Richard Hrbáč se o to jako nový majitel pokouší. Jak se mu to po pěti letech vlastnictví značky daří? Kde je o kovovou stavebnici zájem? „Přestože je těžké konkurovat novým technologiím, radost z toho, že něco postavím se nemění,“ popisuje Hrbáč, proč je Merkur stále populární. Podle něj je třeba stavebnici přizpůsobit trendům a proto do ní zavádí technologie a robotiku.

V 80. letech emigrovala Lenka Muchová do Austrálie, kam s sebou přivezla české loutkářské divadlo. Desítky let popularizuje loutky a hraje loutkové hry na české motivy. „Člověk mohl jet kamkoliv, kdykoliv. Prostě absolutní svoboda,“ popisuje své dojmy z Austrálie na konci 80. let. Jakožto kulturní misionářka v Austrálii odehrála například loutkovou adaptaci Rusalky či Mozart a Praha. Jak reaguje australské publikum na české loutkové hry? A mají loutky duši?