„Dopravní prostředky mají u diváků vždycky větší úspěšnost, než když je tam jenom statický hotel,“ říká o svých recenzích Jindřich Husička. Jeho kanál Pan Plešatý má přes 160 tisíc odběratelů, kteří pravidelně čekají na jeho videa z cest nejen po naší republice.

S Dejvickým divadlem je spojen už od roku 1997 a kromě mnoha rolí si na 8 let vyzkoušel i pozici uměleckého šéfa. Jaké bylo předávat funkci Jiřímu Havelkovi? Jak se divadlu daří v dočasném působišti multikulturní Galaxie? A co všechno se změní v jejich domovské scéně? Nejen na to odpovídal ve studiu Rádia Praha Martin Myšička.

Její cesta k motosportu byla celkem přirozená, už jako malá se jezdila dívat na tatínka, když závodil. „Rallycross mě strašně baví, líbí se mi ten adrenalin,“ usmívá se Štěpánka Mottlová. Založila také projekt Holka za volantem, který pomáhá dalším ženám dostat se za volant závodního auta.

Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.

„Je svaté právo každého k těm volbám jít, stejně tak jako nejít. Ale když si někdo permanentně stěžuje na politiku a pak vám řekne, že k těm volbám nechodí, tak to mi přijde úplně zvrácený,“ říká Petros Michopulos. V podcastu Kecy a politika společně s Bohumilem Pečinkou pravidelně probírají domácí i světové dění a sledují je lidé napříč generacemi.

Interakci s publikem si během svých výstupů nenechá ujít a kromě tetování ho zajímají i vztahy a práce. Martin Jirman vyměnil před lety rozjetou kariéru v nadnárodní firmě za stand-up a nelituje. Minulý rok mu vyšla také kniha Pravá láska v době umělé inteligence.

Léčivý úklid není o extrémním pořádku, ale jde spíš o cestu k vědomějšímu vztahu k věcem, prostoru i sobě samým. Michaela Mrázková popisuje, jak se z osobní životní krize zrodil přístup, který pomáhá lidem zbavovat se přebytků s respektem a bez tlaku na dokonalost.

Vystudoval práva, ale jeho profesní směřování nakonec určila fascinace lidským tělem. František Knobloch dnes jako molekulární biolog a certifikovaný výživový poradce propojuje vědu a moderní výzkum s praxí. Zaměřuje se na prevenci civilizačních onemocnění a dlouhověkost.

Zakladatelka projektu Sebeobrana pro všechny Linda Štucbartová v rozhovoru vysvětluje, proč je nejdůležitější prevence, komunikace a jasné hranice. „Predátoři si vybírají snadné cíle. Jsou to vlastně srabi,“ říká.