V rámci oslav 100. výročí zahájení rozhlasového vysílání na Moravě jsme pro posluchače a příznivce nachystali nikoli den, ale rovnou celý víkend otevřených dveří. Těšíme se na vás od pátku 17. do neděle 19. května. Bohatý program vám představí Julie Kalodová a Zdeněk Truhlář.

Od 13. do 19. května se v celé republice koná už 17. ročník osvětové kampaně Týden rané péče. Prostřednictvím nejrůznějších akcí budou odborníci veřejnosti vysvětlovat, co to raná péče je a proč je pro děti s handicapem a jejich rodiče tak důležitá. Ředitelka brněnské pobočky Střediska rané péče Karla Němcová také řekne, zda je laická i odborná veřejnost o možnostech pomoci handicapovaným dětem a jejich rodičům dostatečně informovaná, a také zhodnotí přístup škol a dalších zařízení k řešení problémů takto postižených rodin. Připravila Zuzana Kopuletá.

Cenu Gustava Broma převzal 12. května v Janáčkově divadle jazzový hráč na kontrabas, skladatel a pedagog František Uhlíř. Cena je udělována každoročně Českým rozhlasem Brno na doporučení odborníků z řad hudebníků, publicistů, producentů, redaktorů a organizátorů festivalů. Jak vzpomíná na Maxe Wittmana? Jaké byly začátky jeho kariéry? Jak se jazzové hudbě u nás daří mezi posluchači? A se kterými ze svých skladeb sklidil největší úspěchy? Poslechněte si rozhovor!

Oharek, okurek nebo okurka? Měchounky, srstky nebo angrešt? Brněnští jazykovědci zahajují rozsahem největší výzkum toho, jak lidé využívají nářeční výrazy. Naváže na podobný, který je půl století starý. Jak bude vypadat a jak se do něj zapojit, to přiblíží Martina Ireinová, vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd, které funguje v Brně. K mikrofonu ji pozval Miloš Šenkýř. A dozvíme se mimo jiné to, proč brněnský hantec za nářečí tak úplně odborníci neberou nebo jestli hrozí, že některá nářečí zcela vymizí.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je průkopníkem ve šlechtění, pěstování, výzkumu a výrobě léků z konopí. Jako první na světě spojila všechny tyto činnosti a dokazuje, že výsledky výzkumu se mohou téměř okamžitě uplatnit v péči o nemocné. Nejvíce pacientů preparáty z konopí léčí v Centru pro léčbu bolesti, do budoucna ale vidí velký potenciál i v dermatologii nebo neurologii. Brněští vědci zkoumají také rizika a vedlejší účinky. Jaké jsou a zda může být užívání pro pacienta rizikové, na to se ptá redaktorka Zuzana Kopuletá vedoucího výzkumu Václava Trojana.

Mikrobiom je tvořen mikroorganismy, které osidlují různé části našeho těla. Nejčastěji se mluví o tzv. střevním mikrobiomu. V současnosti je předmětem intenzivního výzkumu. Souvisí nejen s trávením potravy ale i s naší imunitní odpovědí. Hraje tedy významnou roli v oblasti našeho zdraví, fyzického i psychického. Co už současná věda o mikrobiomu ví? Kde všude v těle ho máme? A proč je metoda transplantace stolice, která je s utvářením mikrobiomu spojena, mezi odborníky kontroverzním tématem? I to jsou otázky rozhovoru s molekulární genetičkou Petrou Bořilovou Linhartovou z RECETOXU Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Moderuje Karolina Antlová.

V jihomoravské metropoli působí celá řada nezávislých divadelních souborů. Pro diváky však není snadné se v takto bohaté nabídce orientovat a mnoho zajímavých představení, či divadelních projektů jim uniká. Nový spolek si klade za cíl tato divadla propojit a nabízet jejich programy na jednom místě. Nejen o tom si povídá s předsedou spolku Patrikem Bouškem Zdeněk Truhlář.

„Členství v Evropské unii Česko kultivovalo,“ tvrdí politolog Petr Kaniok. „Jinak se chováme k menšinám i znevýhodněným lidem,“ dodává.