
Poslechněte si podcast: Klára Šeďová o praktických dopadech výzkumů Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik
Vědecký institut SYRI byl před dvěma lety vytvořen jako reakce na problémy, které přinesla pandemie covidu. Posléze ale musel reagovat na další systémová rizika, například na dopady války na Ukrajině nebo na energetickou krizi. Odpovídá rychlost provádění výzkumů překotně se měnícím potřebám společnosti? Využívají je politici a úřady jako východisko pro svá rozhodnutí? A co bude s institucí po vyčerpání čtyřletého grantu na jeho provoz? Připravila Zuzana Kopuletá.
O čem se mluví v Jihomoravském kraji
Rozhovory s klíčovými osobnostmi Jihomoravského kraje.
Psycholožka: Vyšší pracovní spokojenost učitelů je spojená s lepšími výsledky žáků v matematice
Pětina českých učitelů a zejména učitelek trpí fyzickým vyčerpáním a 6 % z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Za největší zdroje stresu označují problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI, který zkoumal i to, jak osobní problémy kantorů dopadají na výsledky jejich práce.
Děti, senioři a sport. Myslí se dostatečně na pohyb? Patrik Nacher a Karel Haas hosty Tomáše Pancíře
Hosty pořadu byli místopředseda Poslanecké sněmovny a člen podvýboru pro sport Patrik Nacher z hnutí ANO a poslanec a člen podvýboru pro sport Karel Haas z ODS. Jak motivovat děti, aby víc sportovaly a co v tom může udělat stát? Myslí se dostatečně i na sportování seniorů? A jak jsme na tom v porovnání s jinými státy? Poslechněte si celý rozhovor v audioverzi.
Dialektoložka Martina Ireinová: Záleží jen na nás, jestli nářečí dokážeme předat dalším generacím
Po padesáti letech by Česko mohlo mít aktuální obraz o stavu nářečí v republice, a to díky projektu Atlas českého jazyka 2027: celoúzemní výzkum nářečí českého jazyka po 50 letech, který sbírá data od lidí.
Staňte se dárci krve – je nenahraditelná a nesmírně potřebná, vyzývá primářka Hana Lejdarová
Transfuzní a tkáňové oddělení Fakultní nemocnice Brno je největším zařízením transfuzní služby v České republice. Ročně vyrobí přes 50 tisíc transfuzních přípravků. V současné době ale počet dárců krve klesá.
Ovocnář: Mrazy letos významně poničily meruňky, broskve a třešně. Lidé se mohou těšit na švestky
Jarní mrazy a sucho, které se letos přihlásilo dřív, než bývá obvyklé, způsobily, že letošní úroda ovoce nebude tak dobrá, jak by si sadaři i jejich zákazníci přáli.
Lékař Robert Prosecký: Před svým zdravotním stavem často strkáme hlavu do písku
S prodlužující se délkou života roste i doba, kterou obyvatelé České republiky tráví v nemoci. Změnit to může zejména důslednější prevence, tvrdí lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Veřejnosti proto začali nabízet nové preventivní programy zaměřené na nemoci, které mají na svědomí nejvíce úmrtí.
Zajíci a srnci lidem ve městě nevadí, nutrie a divoká prasata vnímají problematicky, ukázal výzkum
Brno ve dne patří lidem, v noci se v něm ale prohání divoká zvířata. Zjistili to vědci z Mendelovy a Masarykovy univerzity a sociologové ze společnosti SocioFactor díky tříletému výzkumu zaměřenému na výskyt savců ve městě.
Automatizace by neměla nahrazovat lidský kontakt, ale podpořit lidi v práci, říká Martina Lintnerová
V České republice je stále trvalý nedostatek pracovníků v sociálních službách a situace se přes veškerou snahu neustále zhoršuje. Jednou z cest, jak problém řešit, je zavádění chytrých technologií, které nahradí část jejich práce.
Budoucnost veřejnoprávních médií. Martin Kolovratník a Martin Baxa hosty Tomáše Pancíře
Jaká je budoucnost Českého rozhlasu a České televize? Jaké jsou výhody a nevýhody možných způsobů jejich financování? Je ohrožena jejich nezávislost? Jaká je v dnešní době role regionálního vysílání? Hosty pořadu O čem se mluví byli členové mediálního výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) a Martin Baxa (ODS). Poslechněte si celý rozhovor.
Socioložka Lucie Vidovičová o technologické diskriminaci seniorů
Přibližně jednu pětinu populace v České republice tvoří senioři. Řada z nich má problém s novými technologiemi, což je znevýhodňuje. Například i v tak běžné situaci, jako je nákup zboží v akci podmíněný používáním v aplikace, nebo při komunikaci s úřady. Jaký je důsledek této situace pro starší lidi? A nakolik je to další forma diskriminace? Na to se socioložky Lucie Vidovičové z Masarykovy univerzity ptá Zuzana Kopuletá.
Martin Beneš: Díky dětskému ombudsmanovi budu mít možnost se podílet na řešení systémových otázek
Od léta loňského roku funguje v České republice dětský ombudsman. Stal se jím právník Martin Beneš, který poslední léta působil jako tzv. opatrovnický soudce.