- Podcasty
- Otevřené hlavy
Poslechněte si podcast: „Hodnota člověka není výše mzdy,“ říká politolog Nick Srnicek
Politolog Nick Srnicek na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2013, když spolu s kolegou Alexem Williamsem publikovali Akceleracionistický manifest. V něm nastínili vizi budoucnosti, kde mají lidé díky nepodmíněnému základnímu přijmu spoustu volného času a práci za ně dělají roboti. Srnicek od té doby patří k nejvlivnějším levicovým akademikům. „Musíme se ptát: naplnil kapitalismus svoji historickou úlohu? Já myslím, že bychom se měli poohlížet po něčem dalším,“ poodhaluje svoji vizi budoucnosti, kdy se podle jeho slov musí zásadně změnit náš přístup k práci. Měli bychom pracovat méně a mít víc času na vlastní život.
Otevřené hlavy
Otevřené hlavy je série exkluzivních rozhovorů se zahraničními intelektuály a intelektuálkami o zásadních problémech a naléhavých tématech dneška. Rozhovory přináší reflexi současnosti i budoucnosti, pracovního a městského života, globálních politických pohybů, změny klimatu, nebo vlivu médií a technologií na naše životy.
Neuronové sítě jsou jen kalkulačka, co počítá lépe než vy, říká vizuální umělec Trevor Paglen
Trevor Paglen je umělec, jehož práce se pohybuje na hraně teorie a investigativní novinařiny. Řeší nejsoučasnější témata související s technologiemi – takzvanou umělou inteligenci, proměnu fotografie v digitální době nebo nebezpečí automatizovaného dohledu, ať už ze strany státu nebo technologických firem. V našem rozhovoru se tak potkávají Edward Snowden, náklaďáky a systémy pro získávání osobních dat.
Generaci Z zajímá hraní si s identitou víc než byznys, říká memový výzkumník Joshua Citarella
Praxe Joshuy Citarelly spojuje umění a výzkum. Jeho tématy jsou internetové politické komunity, online radikalizace a taky memy. V rozhovoru popisuje, jak se terén politické ironie změnil po Trumpovi, nebo co zjistil, když se inkognito dostal na nejextrémnější diskuzní fóra. A vysvětluje, jak a na jakých platformách se utváří politické vědomí nastupující generace.
Spousta zlých věcí se prosazuje ve jménu péče, říkají umělci Johanna Hedva
V práci umělců a spisovatelů Johanna Hedva se potkává politická kritika, básnická obrazotvornost a zkušenost člověka, který do většinové společnosti třeba kvůli chronické nemoci nepatří. V rozhovoru se bavíme především o zdraví a nemoci jako o kategoriích, které dělí lidi na schopné a neschopné, potřebě přenastavit struktury péče nebo o tom, jak a kdy stojí za to s osobními těžkostmi vyjít na veřejnost.
Obliba kyberpunku poukazuje na krizi představivosti, říká kulturní teoretik Steven Shaviro
Když se potká Charli XCX, Deleuze a kyberpunk, někde poblíž bude kulturní teoretik a filozof Steven Shaviro. Učitel filmové teorie pravidelně publikuje už od 90. let a má aktivní akademický blog Pinnochio Theory. V rozhovoru řešíme krizi vědeckofantastické imaginace, jak souvisí sci-fi a klimatická krize nebo proč někteří lidé rádi utíkají do dystopických světů.
Potřebujeme nové způsoby boje proti koloniální nespravedlnosti, říká teoretička Ferreira da Silva
Denise Ferreira da Silva patří k nejvlivnějším postkoloniálním myslitelkám, vede Institut pro gender, rasu, sexualitu a sociální spravedlnost na Univerzitě Britské Columbie ve Vancouveru. Věnuje se taky umění a ve své nadcházející knize pomocí černošské literatury rozebírá vztah globálního kapitalismu a rasy. V rozhovoru se kromě toho bavíme i o rasismu jako reakci na globalizaci nebo rozebíráme, jak souvisí kolonialismus a klimatická krize.
Když máte potíže být člověkem, je snadné zamilovat se do monster, říká esejista Charlie Fox
Kniha esejisty a kurátora Charlieho Foxe This Young Monster začíná dopisem vlkodlakovi. Fox skládá hold monstrům všeho druhu, od Drákuly přes Alenku v říši divů až po společenské vyvrhele, umělce, fotografy nebo filmaře. Pokládá zneklidňující otázku: Co když jsme všichni tak trochu příšerní, takže monstra ve skutečnosti nejsou jen hororové postavy, ale taky společenská zrcadla a bytosti, které mají osvobozující potenciál?
Pokud zjistíme, jak fungují těla a realita, můžeme je začít hackovat, říká filozofka Amy Ireland
Jak může vypadat emancipace v době kryptoměn a virtuální reality? Amy Ireland stála u zrodu xenofeministického manifestu, jednoho z nejvlivnějších feministických textů posledních deseti let. Experimentální spisovatelka a filozofka propojuje kyberkulturu s emancipační politikou. V rozhovoru vysvětluje, jaký osvobozující potenciál má blockchain, jak souvisí představa umělých těl s queer životy a hyperpopem nebo proč ji baví čtvrtý Matrix.
Vnímat identitu jako fixní kategorii je chyba, říká spisovatelka Maggie Nelson
Američanka Maggie Nelson je výjimečně všestranná spisovatelka. Na kontě má básnickou sbírku věnovanou modré barvě, memoáry o manželství a mateřství s queer mužem a naposled knihu esejů o současnosti a budoucnosti svobody. Nelson se vyhýbá ustáleným formám psaní, místo má v komentářových rubrikách novin i avantgardní literatuře. V rozhovoru řešíme nejen sexuální svobodu a její tvůrčí metody, ale taky proč se vyplatí číst teorii jako poezii.
Ve východní Evropě opakujeme krutost Západu, jen turbo rychlostí, říká filozofka Marina Gržinić
Marina Gržinić je slovinská filozofka, členka Slovinské akademie věd a umění, umělkyně a kritická teoretička. V rozhovoru rozebíráme, jaké je postavení střední Evropy v postkoloniálním světě, jak se selháními postsovětské transformace souvisí nacionalismus nebo co s tím má do činění válka na Ukrajině.
Dávat svá videa z války na sociální sítě může být nebezpečné, říká forenzní architekt Eyal Weizman
Forenzní architektura se zabývá případy, kdy lze pomocí analýzy stop v architektuře a veřejném prostoru dokazovat porušování lidských práv. Zakladatel stejnojmenné výzkumné skupiny Eyal Weizman řešil podobné projekty v Izraeli, USA a naposledy také na Ukrajině. Jejich metody navíc přichází s novými typy důkazů pomocí interaktivních médií.