Apelativum kofroň má dva odlišné významy ‒ označoval se tak někoho, „kdo mluví o něčem, čemu nerozumí“, nebo „člověk s křivými zuby“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle duševních či fyzických vlastností. Příjmení Kofroň mohlo ale také vzniknout i ze starého místního jména Gafron v Polském Slezsku. V současnosti u nás žije 947 jeho nositelů.

Antonín Kotík vykládal české příjmení Pacula ze slovesa pacati, tj. „zpackat“, „zkazit něco“, tedy jako pojmenování podle povahy, nebo jako přezdívku podle nějaké události. V současnosti u nás žije 81 obyvatel s příjmením Pacula. Doloženo je též v Polsku, kde se vykládá z rodných jmen Pakoslav nebo Pavel, případně též z polského apelativa pac ve významu „velká krysa“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Hůla vzniklo z přídavného jména holý ve významu „lysý“, „bezvousý“ nebo také „chudý“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vlastností. Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 1 245 osob, nejvíce jich žije v Praze a v Rakovníku.

Příjmení Chochol i Chochola mají stejný původ. Příjmí Chochol máme doloženo již z roku 1514. Asi se jednalo o pojmenování podle nápadných vlasů nebo chocholky na klobouku apod. V ČR dnes žije 85 mužů s příjmením Chochol a 317 nositelů formy Chochola, přechýlená podoba Chocholová se může vztahovat k oběma z těchto jmen, používá ji 465 žen.

Příjmení Chmelík je jasné, vzniklo z apelativa chmel stejně jako další příjmení Chmel, Chmelíček, Chmelina, Chmelka apod. Patrně se jednalo o pojmenování někoho, kdo chmel pěstoval, obchodoval s ním, zpracovával ho, nebo si potrpěl na dobré pivo. Je to příjmení běžné, v ČR ho dnes nosí 2 543 osob.

Příjmení Hrouda je jasné, vzniklo z apelativa hrouda. Snad se jednalo o pojmenování podle pozemku, nebo o přenesené pojmenování pro člověka z venkova, či o přezdívku podle podoby apod. V ČR dnes žije 1126 obyvatel s příjmením Hrouda/Hroudová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Hladík byl druh hoblíku nebo pilníku. Pokud by bylo příjmení motivováno tímto apelativem, případně slovesem hladit, šlo by nejspíše o příjmení podle zaměstnání. Jak píše Vladimír Mates, máme ovšem i úsloví „práci jen tak hladit“, což znamená moc jí nedat a šolíchat ji, takže je možné, že první pan Hladík práci pouze předstíral. Další možný výklad je z přídavného jména hladký.