Ani po pádu nacismu v květnu 1945 nenastalo na českém území období svobody tisku. Zapovězena byla třeba jakákoliv kritika Sovětského svazu. Na nacistickou propagandu plíživě navázala komunistická. Poslechněte si druhou část z živého natáčení Hlasů paměti na konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu.

„Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé,“ napsal si do deníku Joseph Goebbels na začátku roku 1941. Muž, který se stal symbolem nacistické propagandy za druhé světové války. Právě nacistická a komunistická propaganda bylo téma podcastu Hlasy paměti na konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.

Krvavě potlačené povstání v Přerově, tragický příběh pošťáka Šimka na konci války nebo masakr v Javoříčku. Ale také česká odplata a násilí vůči Němcům. Květen 1945 přinesl nejen radost z osvobození, ale na mnoha místech také smrt a zoufalství. Další střípky do mozaiky květnového povstání přidávají Adam Drda, Lucie Korcová a Mikuláše Kroupa.

Konec války už byl na dohled, přesto v malé pevnosti v Terezíně ještě umírali čeští odbojáři. 2. května 1945 z nařízení státního ministra pro protektorát Čechy a Morava Karla Hermanna Franka zastřelilo gestapo 51 lidí. Nejen o poslední popravě v Malé pevnosti uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti k osvobození Terezína s Lucií Korcovou a Adamem Drdou.

Mělo se jednat o nejšťastnější okamžik po dlouhých válečných letech plných utrpení. Přesto když z Terezína zmizeli poslední němečtí dozorci, boj o život stále pokračoval. Ghetto i Malou pevnost ovládal jiný podobně smrtící nepřítel – skvrnitý tyfus. I přes snahu zdravotníků tyfové epidemii ještě po osvobození Terezína podlehlo na 1500 lidí.

„Nedomyslel jsem to. Ti, co to domysleli, utekli. A já blbec jsem tady zůstal,“ vzpomínal Tomáš Sedláček pro Paměť národa na komunistický převrat v únoru 1948. O tři toky později byl zatčen, vyslýchán a mučen v neblaze proslulém Domečku. Ke kolika letům byl odsouzen? A co o metodách používaných komunisty řekl Mikuláši Kroupovi bývalý vyšetřovatel Jaroslav Řičica, který při výsleších mlátil Tomáše Sedláčka? To uslyšíte v bonusu Hlasů paměti.

Bojovali u Tobruku, v krvavých střetech na Dukle, projevili hrdinství u Sokolova a odvahu ve vzduchu i na pevnině během operace Overlord. Za druhé světové války odešly z okupované vlasti tisíce mužů a žen, aby se podíleli na porážce nacistického Německa. Na začátku roku 1945 se dlouhá cesta Čechoslováků domů začala po šesti letech konečně blížit ke svému cíli. Jedním z nich byl i Tomáš Sedláček.