Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Divadle X10. Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluví o prvních poválečných dnech a týdnech roku 1945.

„Vítězství!“ „Je konec!“ „Německo kapitulovalo!“ Tak zněla hesla, která před 80 lety plnila titulní stránky novin po celém světě. Šest let válečného běsnění, utrpení a smrti, které rozpoutali nacisté, skončilo. Především v zemích střední Evropy ale byla svoboda jen zdánlivá. Jednu totalitu plíživě nahradila jiná. O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo na pochod z Brna vyhnáno tisíce lidí. Jednalo se především o ženy s dětmi a staré lidi. Do živelného a špatně organizovaného odsunu byli zařazeni i německy mluvící židé, kteří přežili nacistické koncentrační tábory, nebo lidé ze smíšených manželství. Tragický příběh brněnského odsunu uslyšíte v bonusu Hlasů paměti.

Druhá světová válka skončila, Německo prohrálo. Zatímco Češi a Slováci slavili svobodu, nad jejich německými krajany se začala stahovat mračna. Lidé v Československu většinou soudili, že soužití v jednom státě není nadále možné. Odsun Němců připravila už během války československá vláda v londýnském exilu. A začalo to projevem Edvarda Beneše, který v květnu 1945 prohlásil: „Německou otázku musíme v republice vylikvidovat.“

V květnu 1945 podepsal generál Rudolf Toussaint kapitulační protokol do rukou České národní rady. Mezi českými zástupci nechybělo na listině jméno generála Karla Kutlvašra. Paradoxem dějin se opět potkali o pár let později – na začátku 50. let v plzeňské věznici na Borech, kde si oba odpykávali doživotní trest.

Slušní, s pohledem upřeným k zemi, svalující vinu na všechny okolo a neschopní postavit se čelem k vlastnímu provinění – tak vypadalo chování většiny nacistických pohlavárů, kteří po druhé světové válce stanuli na lavici obžalovaných.

Ani po pádu nacismu v květnu 1945 nenastalo na českém území období svobody tisku. Zapovězena byla třeba jakákoliv kritika Sovětského svazu. Na nacistickou propagandu plíživě navázala komunistická. Poslechněte si druhou část z živého natáčení Hlasů paměti na konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu.

„Zhlédl jsem film o schůzce Roosevelta a Churchilla v Atlantiku. Je mizerně a amatérsky natočen. Takovému braku říkají Angličané propaganda! Jak jsme v této oblasti lepší než naši nepřátelé,“ napsal si do deníku Joseph Goebbels na začátku roku 1941. Muž, který se stal symbolem nacistické propagandy za druhé světové války. Právě nacistická a komunistická propaganda bylo téma podcastu Hlasy paměti na konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.