Dodávky zbraní a výcvik pilotů na straně jedné, na té druhé jen o pár let později antisemitsky laděné soudní procesy a otevřená nenávist k sionismu. Vazby mezi Československem a Izraelem se od čtyřicátých let nejprve pevně propletly, aby byly následně násilně přetrhány. To vše dle pokynů Sovětského svazu.

V bonusovém dílu se Hlasy paměti vrací k příběhu Luboše Jednorožce a jeho otce Antonína. Vyšla mu jeho finta s předstíráním duševní nemoci i potřetí? Nebo jeho fígl komunisté prokoukli a skončil ve vězení? Podařilo se Lubošovi utéct za hranice? A co se stalo s ukrytými motáky, které psal svojí dívce Olince? To rozkrývají novinářka Lucie Korcová a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

„Je obviněn z toho, že v letech 1939 a 1940 jako občan Protektorátu Čechy a Morava jednal ve spolčení s dalšími osobami a podílel se na přípravě velezrádného podniku,“ stojí v zatykači, který nacisté vydali na Jaroslava Maláka. Jednoho ze čtyřčlenné sokolské odbojové skupiny. V jejím čele stál Oldřich Jednorožec, kterého do odboje přivedl člen legendárních Tří králů Josef Mašín.

„Pryč s barikádami předsudků, které jsme navršili ve svých srdcích! Pryč s přehradami, které dělí třídu od třídy, národ od národa! Tyto barikády musíme první rozmetat. Pak bude stát člověk vedle člověka jako bratr a sestra, kteří stejně cítí bolest a stejně touží po štěstí,“ zapsal si Přemysl Pitter po osvobození Československa v roce 1945. Sám se tím řídil celý život.

Ve třetím speciálním vánočním bonusu Hlasů paměti se novinářka Lucie Korcová vypravila do Bedřichova za Miroslav Bícou – výborným vypravěčem a především legendou Horské služby v Jizerských horách.

Ve druhém speciálním vánočním vydání bonusu Hlasů paměti vyrazila novinářka Lucie Korcová do Karlových Varů. Tam žije Josef Roubíček, dlouholetý člen Horské služby v Krušných horách.

V prvním speciálním vánočním bonusu Hlasů paměti dorazil do studia Českého rozhlasu režisér Martin Vrbický, který natočil dokument Ve službě horám. Novinářka Lucie Korcová si s ním povídala nejen o jeho práci, ale i o tom, jak se proměnily hory a lidé, kteří tam žijí.

„Slibuji, že budu plnit veškeré úkoly, které vyplývají z členství v Horské službě tak, jak mi káže čest a svědomí a povinnost člena Horské služby poskytnout v případě nouze pomoci každému, vědom si toho, že nejvyššími hodnotami společnosti je život a zdraví člověka.“ Tak zní slib, který skládají noví členové Horské služby. Od jejího založení letos uplynulo 90 let.

Jak se po druhé světové válce proměnilo Jihlavsko? Zmizela s jeho německými obyvateli i historická paměť? Co se stalo u Dobronína? Poslechněte si druhou část živého vystoupení Hlasů paměti na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava s novinářkou Lucií Korcovou a dokumentaristou Adamem Drdou.