Žili vedle sebe po staletí. Jedni mluvili česky a druzí německy. Jihlavský jazykový ostrov představoval po staletí unikátní německojazyčnou enklávu uprostřed českého území. Jeho kořeny sahají až do 13. století, kdy do oblasti přicházeli němečtí kolonisté především kvůli bohatým nalezištím stříbra. Soužití Čechů a Němců bylo dlouhou dobu relativně klidné. Vše se ale změnilo po vzniku Československa.

Poslechněte si druhou část živého vystoupení Hlasů paměti na Národní třídě. Autoři podcastu novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláše Kroupa diskutovali o významu sametové revoluce u příležitosti oslav 17. listopadu 1989. Celý pořad najdete v audiozáznamu.

„Máme holé ruce! Vy nás máte chránit!“ skandovali studenti na Národní třídě v listopadu 1989. Od sametové revoluce letos uplynulo 36 let. Jak si ji připomínáme? A proč je její odkaz důležitý i v současnosti? Nad tím se zamýšleli autoři podcastu Hlasy paměti při živém natáčení v Café Louvre právě u příležitosti oslav 17. listopadu 1989. Poslechněte si celou debatu.

Bonusový díl podcastu Hlasy paměti přináší vzpomínky československých veteránů – od hrdinů Karpatsko-dukelské operace po muže, kteří přežili gulagy i komunistické lágry. Jejich příběhy vypráví ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa spolu s novinářskou Lucií Korcovou.

Na polích flanderských divoké máky rostou, tam mezi kříži, řada za řadou... Tak začíná báseň Na Flanderských polích, která se spolu s vlčími máky stala symbolem připomínky válečných veteránů. Právě jejich památku si celý listopad připomínáme. Báseň napsal v roce 1915 kanadský lékař podplukovník John McCrae.

Poslechněte si druhou část živého natáčení Hlasů paměti v Brně. Novinářka Lucie Korcová, dokumentarista Adam Drda a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa mluvili o podzimu 1939 a Kounicových kolejích.

„Nesmí být místa v naší zemi, které by nedosvědčovalo vaše svaté odhodlání přinést každou oběť vlasti. Tož všichni společně do boje za svobodné Československo ve svobodné Evropě,“ stálo v projevu Edvarda Beneše, který v září 1939 odvysílala BBC z Londýna. Události toho podzimu byly v okupované zemi rychlé.

V listopadu 1940 se u přístavu Haifa potopila loď Patria. Na její palubě byly stovky židovských uprchlíků, kteří se snažili uniknout z Evropy před nacismem. Britské úřady je ale odmítly vpustit na palestinské území. Místo toho měli být deportováni na ostrov Mauricius. Vše ale změnil výbuch uvnitř lodi. Co katastrofě předcházelo a jaké byly její důsledky, připomínají novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda v bonusovém dílu Hlasů paměti.

„Dokud hluboko v srdci duše Židů prahnou a kupředu na východ k Sionu oko hledí, naše naděje není ztracena.“ Tak zní slova Hatikvy, která se stala hymnou izraelského státu. Jeho vznik vyhlásil David Ben Gurion 14. května 1948.