„Za chalupu grunt!“ Tak znělo heslo, pod kterým v druhé polovině 19. století odcházely tisíce Čechů na Volyň. V oblasti, která leží na severozápadě dnešní Ukrajiny, dokázali vybudovat své nové domovy. Hluboké rány způsobené především druhou světovou válkou se nesmazatelně vryly nejen do tváře Volyně, ale i do příběhů volyňských Čechů.

Uplynulo jen sedm let od konce druhé světové války, když ve vykonstruovaném procesu stanulo před soudem čtrnáct lidí. Jedenáct z nich bylo židovského původu. Sovětský svaz v té době obrátil svoji politiku vůči Izraeli a sovětští poradci v procesu s takzvaným spikleneckým protistátním centrem Rudolfa Slánského na konci roku 1952 využili antisemitské nálady. Sionismus a sionisté byli odsouzeni jako úhlavní nepřátelé režimu.

Dodávky zbraní a výcvik pilotů na straně jedné, na té druhé jen o pár let později antisemitsky laděné soudní procesy a otevřená nenávist k sionismu. Vazby mezi Československem a Izraelem se od čtyřicátých let nejprve pevně propletly, aby byly následně násilně přetrhány. To vše dle pokynů Sovětského svazu.

V bonusovém dílu se Hlasy paměti vrací k příběhu Luboše Jednorožce a jeho otce Antonína. Vyšla mu jeho finta s předstíráním duševní nemoci i potřetí? Nebo jeho fígl komunisté prokoukli a skončil ve vězení? Podařilo se Lubošovi utéct za hranice? A co se stalo s ukrytými motáky, které psal svojí dívce Olince? To rozkrývají novinářka Lucie Korcová a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.

„Je obviněn z toho, že v letech 1939 a 1940 jako občan Protektorátu Čechy a Morava jednal ve spolčení s dalšími osobami a podílel se na přípravě velezrádného podniku,“ stojí v zatykači, který nacisté vydali na Jaroslava Maláka. Jednoho ze čtyřčlenné sokolské odbojové skupiny. V jejím čele stál Oldřich Jednorožec, kterého do odboje přivedl člen legendárních Tří králů Josef Mašín.

Jaký byl osud Přemysla Pittera po konci druhé světové války a následném nástupu komunistů k moci v Československu? Příběh tak výjimečného člověka, jakým beze sporu Přemysl Pitter byl, si zaslouží, aby byl odvyprávěný celý. V bonusu Hlasů paměti tak uslyšíte jeho pokračování.

„Pryč s barikádami předsudků, které jsme navršili ve svých srdcích! Pryč s přehradami, které dělí třídu od třídy, národ od národa! Tyto barikády musíme první rozmetat. Pak bude stát člověk vedle člověka jako bratr a sestra, kteří stejně cítí bolest a stejně touží po štěstí,“ zapsal si Přemysl Pitter po osvobození Československa v roce 1945. Sám se tím řídil celý život.

Ve třetím speciálním vánočním bonusu Hlasů paměti se novinářka Lucie Korcová vypravila do Bedřichova za Miroslav Bícou – výborným vypravěčem a především legendou Horské služby v Jizerských horách.

Ve druhém speciálním vánočním vydání bonusu Hlasů paměti vyrazila novinářka Lucie Korcová do Karlových Varů. Tam žije Josef Roubíček, dlouholetý člen Horské služby v Krušných horách.

V prvním speciálním vánočním bonusu Hlasů paměti dorazil do studia Českého rozhlasu režisér Martin Vrbický, který natočil dokument Ve službě horám. Novinářka Lucie Korcová si s ním povídala nejen o jeho práci, ale i o tom, jak se proměnily hory a lidé, kteří tam žijí.