Současný systém nadaným dětem a jejich rodičům spíš nepomáhá. Školy nadání u dětí nepoznají a nebo na ně nehledí. Nadaných lidí je přitom v populaci asi dvacet procent a mimořádně nadaných zhruba dvě procenta. To není tak málo, aby se jejich potřeby mohly přehlížet. Nejde jen o obrovský potenciál, který takto v nadaných dětech ztrácíme jako společnost, ale i o jejich obyčejnou životní spokojenost. „Pokud jste v nevstřícném prostředí, tak to může mít dopady na váš zdravotní stav,“ říká Jana Ustohalová, která je matkou čtyř mimořádně nadaných dětí. Společně s psycholožkou Šárkou Portešovou, ředitelkou Národního centra podpory nadání Invenio, se zamýšlejí nad tím, jak nadaným dětem v českých školách pomoct.

Co v podcastu také uslyšíte?

• Proč vyučující nadání dětí nedokáží poznat?

• Jak je možné, aby mimořádně nadané dítě propadalo z matematiky?

• Měli bychom plošně zjišťovat míru nadání dětí?

• Jak tomu může pomoct screeningový nástroj Invenio?

Chcete vědět víc? Sedujte speciál Nadané děti na Heroine.cz.

„Když sedá stíhací pilot do stíhačky, tak nepotřebuje být v zenu,“ říká profesorka Julie Dobrovolná. Co stíhací pilot naopak potřebuje, je dokázat se po prožitém stresu zklidnit. Stejně jako my všichni. 

Vědkyně, lékařka Julie Dobrovolná, stres zkoumá, umí ho měřit a dokáže o něm velmi zasvěceně a zábavně mluvit. 

Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, v rámci Inspiračního fóra, kde vznikla živě natáčená epizoda podcastu Hlas Heroine, jsme si povídali o tom, co dělá stres s našimi těly a psychikou a kde se vzala představa, že se stresem máme bojovat.

Co se v podcastu také dozvíte:

• Nadužíváme pojem „stres“?

• Co to vlastně je z pohledu fyziologie?

• Jak stresující prostředí je věda?

• Proč nás stresuje město?

• Jsou polárnici a polárnice ve stresu?

• Jakou roli v působení stresu hrají mezilidské vztahy?

• Jak se stres vlastně měří?

Stárnutí jako horor? V živě nahrávané epizodě Hlasu Heroine debatujeme o filmu Substance s publicistkou a právničkou Šárkou Homfray, modelkou a zakladatelkou nadace Pink Bubble Martinou Šmukovou a filmovou publicistkou Terezou Domínovou. Mluvíme o ideálu krásy, touze po věčném mládí a o tom, co nám o „stárnutí s grácií“ ukazuje film Substance.

V Česku podniká dvakrát více mužů než žen. Z výzkumů vyplývá, že ženy si v porovnání s muži většinou méně věří a víc se bojí neúspěchu. Třetina ženských podnikatelek se rozhodne podnikat, aby získala nezávislost. A některé se do podnikání pustí proto, aby si splnily sen – třeba jako Iveta Fabešová, cukrářka, autorka kuchařek a hostka další epizody podcastu Hlas Heroine.

• Proč se pustila do cukrařiny bez formálního vzdělání?

• Získala díky podnikání nezávislost?

• Jak se mohlo stát, že o síť cukráren, kterou spoluvybudovala, úplně přišla?

• Jakou chybu už by znovu neudělala?

• Jak se jí podniká dnes, když musela znovu sama začít od nuly?

• A čemu čelí ženy v podnikání?

Jak se rodí v Česku? Vypovídají o stavu českého porodnictví spíš příběhy o zpackaných porodech a rutinních nástřizích hráze, nebo to, že nerušený bonding a přítomnost osoby blízké je leckde už samozřejmost? Jde v Česku rodit svobodně? 

Na to hledá odpověď série článků v časopise Heroine, na webu Heroine.cz i tato speciální podcastová série. 

Hostkou tohoto dílu je Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a prezidentka Unie porodních asistentek, která se zabývá také antropologií porodu. Její názory a hlavně expertiza se objevují v článcích o porodech a porodnickém násilí, které v rámci projektu Rodit svobodně vyšly v časopise Heroine a na Heroine.cz.

I po letech mají některé ženy po císařském řezu pocit, že porod nezvládly

„Máte zdravé dítě. Tak co ještě chcete?“ Kvůli traumatu z porodu se žena už pět let soudí s nemocnicí

Podcast Rodit svobodně vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistky.

„Z hlediska práva nám nikdo nebrání rodit, jak chceme a kde chceme. Mnohem horší je to s tím, jakou máme podporu rozhodovat se svobodně, aby to zároveň bylo bezpečně,“ říká Milena Jeřábková, poradkyně v oblasti kojení a péče o novorozence a kojence, která na proměnách porodnictví dlouhá léta pracovala například s organizací Aperio a nyní i s Nadačním fondem Propolis. 

Jak se rodí v Česku? Vypovídají o stavu českého porodnictví spíš příběhy o zpackaných porodech a rutinních nástřizích hráze, nebo to, že nerušený bonding a přítomnost osoby blízké je leckde už samozřejmost? Jde v Česku rodit svobodně? 

Na to hledá odpověď série článků v časopise Heroine, na webu Heroine.cz i tato speciální podcastová série. 

Podcastová série Rodit svobodně vznikla díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistky. 

Vypovídají o stavu českého porodnictví spíš příběhy o zpackaných porodech a rutinních nástřizích hráze, nebo to, že nerušený bonding a přítomnost osoby blízké je leckde už samozřejmost? Jde v Česku rodit svobodně? Na to hledá odpověď série článků v časopise Heroine, na webu Heroine.cz i tato podcastová série.

Hostkou prvního dílu je Táňa Zabloudilová, publicistka a také autorka několika textů o porodech.

V podcastu si povídáme i o těchto článcích:

• Znásilnění je sdílenou ženskou bolestí, říká Adéla Hořejší. Obětem Feriho pomohla ke spravedlnosti www.heroine.cz/moje-heroine-2024/adela-horejsi

• „Máte zdravé dítě. Tak co ještě chcete?“ Kvůli traumatu z porodu se žena už pět let soudí s nemocnicí www.heroine.cz/moje-telo/mate-zdrave-dite-tak-co-jeste-chcete

• Chtěli mě potrestat, říká žena, kterou proti její vůli nastřihli. Jak se v Česku soudí s porodnicí? www.heroine.cz/zdravi/chteli-me-potrestat-rika-zena-kterou-proti-jeji-vuli-nastrihli-jak-se-v-cesku-soudi-s-porodnici

Záznam debaty časopisu Heroine o tom, jaké to je být rodičem v Česku (a proč jsou na tom matky stále hůř).

Debata se konala v rámci festivalu Academia Film Olomouc 27. 4. 2024.

I když sedmdesát procent mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené, kvůli pay gapu je rodičovství „problémem“ hlavně pro ženy. To jim se v drtivé většině reálně přeruší nebo přibrzdí pracovní dráha. Obzvlášť ve vědě pak může dlouhá rodičovská znamenat konec kariéry. Neférové rozdělení péče ve skutečnosti není individuální svobodnou volbou jednotlivých rodin, ale výsledkem nastavení celého systému.

Ilona Kleníková se bude hostek/hostů ptát, čemu ženy čelí ve vědě, proč je to problém pro nás všechny a co ještě jako společnost musíme narovnat.

Diskutují:

Julie Dobrovolná

Vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ve výzkumu se zaměřuje především na fyziologii a patofyziologii stresu.  

Martin Fafejta

Sociolog a pedagog, působí na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se genderem a sexualitou a mimo jiné zkoumá, jak jsou tyto kategorie historicky proměnlivé a sociálně konstruované.

Marcela Linková

Vede Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.

Jak souvisí sexismus v médiích nebo nízké zastoupení žen ve vedení redakcí s tím, jaké budou hlavní zprávy dne a kolik prostoru v nich dostanou ženy? I tím se zabývá Marína Urbániková, socioložka, která zkoumá média.

Pro spolek Ženy v médiích realizovala výzkum,
který zjišťoval, jaké to je být novinářem nebo novinářkou v Česku.

• Jaké jsou reálné pracovní podmínky lidí, kteří v Česku tvoří zprávy?

• Proč je výrazně méně žen ve vedení redakcí?

• Kdo zůstane v redakcích, když ženy, rodiče a mladí lidé odejdou pracovat do marketingu?

• Kolik novinářek zažilo vyhrožování sexuálním násilím?

• Může online násilí vést k umlčování novinářek?

Více k tématu žen v médiích najdete na Heroine.cz

Lucie Fuková se stala historicky první osobou na pozici vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. A je také nositelkou titulu Moje Heroine 2023.

• Co pro ni bylo v nové roli těžké první rok na pozici vládní zmocněnkyně

• Jak se cítila ve škole, kam chodily jen děti z majority

• Jaké jsou tradiční představy o tom, co by měla jako správná romská žena dělat

Partnerem podcastu je módní e-shop Answear.cz

#mojeheroine #luciefukova #mojeheroine2023