Bosna vždy byla jakousi jugoslávskou bonsají. Zmenšeninou země, a to jak v dobrém tak zlém. Přírodní krásy se tu odjakživa snoubily s národnostním napětím. I v první polovině 90. let tomu málokdo rozuměl, a co bylo horší, týkalo se to i diplomatů a politiků. Přitom jména měst a vesnic, ve kterých se bojovalo, vyhánělo a vraždilo dál přibývala.

Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.

Jugoslávie byl stát, který byl na mapě Evropy jen 85 let – navíc s přestávkou v době 2. světové války. Změnil se v monarchii, v autoritativní socialistickou federaci. Zažil dobu slávy i relativní prosperity, těžil ze své pozice rozkročené mezi Východem a Západem. Paradoxně nepřežil přechod k demokracii a decentralizaci. Jaká byla Titova Jugoslávie?

Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.

Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stanuli Němci proti Němcům.

Mohl by to být námět na film: Prominentní zajatci čekají jako rukojmí na horském hradě. Zatím se jim nevede zle, ale další dny jsou nejisté. Blíží se konec války. Budou vyměněni a osvobozeni, nebo zastřeleni? Boj o hrad Itter byl zřejmě nejpodivnější bitvou 2. světové války. Ne svým rozsahem a průběhem, ale tím, že tu proti sobě stáli Němci proti Němcům.

Strategicky položený ostrov Ramree na východním pobřeží Barmy se stal v lednu 1945 dějištěm jedné ze zvláštních a téměř zapomenutých bitev 2. světové války. Ostrov ovládali Japonci, ale po vylodění britsko-indických jednotek se brzy museli stáhnout a pokusit se přeplout z ostrova na barmskou pevninu. Velká část z nich se z ostrova už nikdy nedostala. Do cesty se ji postavil soupeř ještě hrozivější než spojenecká vojska – mangrovníkové bažiny plné krokodýlů mořských.

Skončila druhá světová válka. Židé, kteří přežili útrapy holocaustu, touží konečně po bezpečí a klidu. Obojí jim má zaručit jejich vlastní stát. Na území Palestiny, kde má vzniknout, sice žijí po staletí i Arabové – Palestinci, ale také oni si přece mohou zřídit vlastní stát. V čem je tedy problém? Plány na vznik dvou samostatných územních útvarů existovaly. Jaký by byl svět, kdyby spolu se Státem Izrael vznikl i Stát Palestina? Tomu se věnuje další díl minisérie Coby kdyby.

Málokdo si dokáže představit situaci pilota, který se řítí vzduchem a neví, jestli se někdy vrátí. Musí se rozhodovat rychle a správně, nesmí ztratit orientaci. 7. listopadu 1944 se nad územím Srbska odehrála letecká bitva, ke které nikdy nemělo dojít.