Masovou tělovýchovu sotva oddělíme od její „přirozené“ politické podstaty. Ve svých počátcích, v Prusku, se rodila dokonce na politickou objednávku. Spolky, které tehdy propadly turnerskému hnutí (společnému tělocviku, zvládání bojových umění a šermu), byly vyvolány zájmem pruského státu získávat pro svoji pravidelnou armádu brance šikovné a fyzicky zdatné.

Demonstrace proti sovětské okupaci, které propukly v mnoha československých městech v srpnu 1969, byly nadlouho posledními masovými občanskými protesty proti totalitnímu režimu. Účastnilo se jich odhadem přes sto tisíc lidí a vedení státu a KSČ je s použitím Lidových milicí, Sboru národní bezpečnosti a Československé lidové armády brutálně potlačilo.

„Utíkali jsme, protože jsme zjistili, že za esenbáky jdou ještě Lidové milice… Otočila jsem se a viděla, jak jeden (milicionář) klečí, ruku měl opřenou o koleno a mířil. A já říkala: ‚Člověče, to je malér, oni snad chtěj střílet!‘ A skutečně začali střílet!“ říká na nahrávce Paměti národa veterinární lékařka Jana Drašnarová.

Před 55 lety československá státní moc brutálně potlačila protesty proti okupaci. V Praze byli zastřeleni tři lidé.

Příběh Emanuela Vosky je příběhem špiona, který pracoval ve prospěch dobra, ve prospěch svobody a demokracie. Přesto se jeho jméno objevilo v neblaze proslulém politicky vykonstruovaném soudním procesu nazvaném Rudolf Slánský a spol. v 50. letech 20. století. Stal se přitěžujícím jednomu z obviněných, který nakonec skončil na popravišti. (Repríza z února 2024.)

Karel Kryl v letech 1968 a 1969. To je téma druhého dílu cyklu Fenomén KK. Uslyšíte mimo jiné vzpomínky Jiřího Černého nejen na první nahrávky Karla Kryla.

Moderní český národ i stát se formoval také díky husitskému hnutí. A přišly chvíle, kdy si moderní společnost naopak formovala husitství. Jak si události 15. století přibarvovali komunisté v 50. letech?

První část se věnuje začátkům tohoto zřejmě nejslavnějšího českého exilového písničkáře, který víc než polovinu života strávil mimo svou vlast.

Byla to „slavná“ tiskovka pro komunistický režim v Československu, kde vystoupil 29. ledna 1976 špion Státní bezpečnosti (StB) Pavel Minařík. Vrátil se po několika letech z Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kde působil jako hlasatel.