- Podcasty
- Historie Plus
Poslechněte si podcast: Američané a únor 1948 v Československu: naivita a špatný odhad situace
Pro Američany bylo poválečné Československo politickou laboratoří. Začteme se do odtajněných amerických diplomatických depeší z klíčového období před i během února 1948. Vyplývá z nich až překvapivá naivita, s jakou Američané vývoj v Praze sledovali a hodnotili.
Historie Plus
Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.
Zlínská osada Fabiánka byla zázemím filmových ateliérů a domovem kumštýřů
Zatímco filmové ateliéry na Barrandově byly v polovině 30. let minulého století již zavedenou základnou profesionální filmové tvorby, ateliéry zlínské, ležící na katastru blízké obce Kudlov, byly teprve na počátku rozvoje. Provoz byl v nich zahájen v průběhu roku 1936. Brzy poté následovala i výstavba blízké obytné čtvrti.
100 let rozhlasu: Atraktivitu do zpravodajství přinesla až rozhlasová reportáž
Český rozhlas letos slaví sto let vysílání. Postupně se nedílnou součástí našeho programu staly i zprávy a zpravodajství. Pokud nejste fanoušky starých, praskajících a často nesrozumitelných zvukových ukázek, zprávy v počátcích rozhlasového vysílání by vás pravděpodobně příliš nebavily.
Rozhlas nezná hranice. Komunistům posloužil jako nástroj propagandy v zahraničí
Vysílání rozhlasu do zahraničí mělo v celé rozhlasové éře specifické postavení. Nebylo určeno domácím posluchačům, ti si ho často ani naladit nemohli, zato bylo spojnicí s krajany z celého světa. Ale nejen proto bylo přímo ve státním zájmu. Snadný průnik radiových vln přes hranice učinil z rozhlasu účinný nástroj propagace i propagandy a také důležitou zbraň proti propagandě cizí.
100 let Českého rozhlasu aneb Reportáže jako zvukové dějiny
Mapovat historii prostřednictvím rozhlasové reportáže je zvukové dobrodružství. Lidé s mikrofonem byli „u toho“ a ve zvukových záběrech s jejich hlasy se zrcadlí atmosféra doby. Je to unikátní let časem. Rozhlasová reportáž se však vyvíjela také v závislosti na rozhlasové technice a její postupné mobilitě.
Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami
O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům. Za minulého režimu se o podílu vlasovců na osvobození Prahy vůbec nemluvilo. Výmluvný fakt, že rudoarmějci vjíždějící ráno 9. května 1945 do našeho hlavního města byli vítání hesly Svobodná Praha vítá Rudou armádu, se cudně tajil. O to větší a bouřlivější diskuse se o vlasovcích vedou v posledních 30 letech. (Repríza z roku 2020.)
Nástup normalizace v rozhlasových komentářích aneb Jak obnovujeme vedoucí úlohu strany
Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se ve veřejném prostoru objevilo nové slovo: normalizace. Podle sovětských představ (ve skutečnosti diktátu) mělo znamenat plné obnovení totalitního režimu v Československu. Ovšem první pookupační měsíce umožňovaly ještě jeden výklad, který fakticky používalo rozpadající se reformní vedení KSČ, a to – při akceptování okupace - snahu o udržení alespoň části reforem roku 1968.
Trojitý Brežněv, dvojitý Chruščov. Kde se vzala záliba komunistů ve „francouzském“ polibku
Komunisté už se nelíbají. Kdysi dávno to ale bylo běžné a uvítací ceremoniály mezi vysoko postavenými komunistickými pohlaváry se bez soudružského polibku neobešly. Mmnohdy to byl polibek téměř francouzského typu, přímo na ústa. Asi ten nejslavnější bratrský polibek, který je zvěčněný i na zbytcích Berlínské zdi, a u kterého se ošívá nejeden nestranný pozorovatel, je ten mezi sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem a jeho východoněmeckým soudruhem Erichem Honeckerem. (Repríza.)
Katyňský masakr zneužili k propagandě nacisté i Sověti
Bývala to bezvýznamná vesnice, utopená v lesích kdesi u Smolenska. V dobách míru v ní žilo nějakých 1600 duší. Dala přitom jméno jednomu z nejhorších válečných zločinů moderních evropských dějin – Katyňskému masakru. Jde o zločin tím větší, že se o něm půlstoletí lhalo. (Repríza z roku 2020.)
Sudetští Němci uprchlíky před Rudou armádou rozhodně nevítali, spíš je považovali za příživníky
Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.
Z historie Bojující Solidarity, nejradikálnější podzemní organizace Polska 80. let
Nezávislý odborový svaz Solidarita, který vznikl v srpnu 1980, představoval v 80. letech minulého století hlavní opoziční proud v Polsku. Před vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981 i po něm. Bojující Solidarita však není pouhý přívlastek, ale název pro podzemní organizaci, která patřila po vyhlášení stanného práva k nejradikálnějším.