- Podcasty
- Historie Plus
Poslechněte si podcast: Historie Plus představí jednu z našich nejstarších literárních památek
Spis o počátcích křesťanství na Velké Moravě a v Čechách a o prvních českých světcích - svatém Václavu a svaté Ludmile - se běžně nazývá Kristiánova legenda. A váže se k ní také nejdéle trvající spor českých historiků. Provede vás jím Naďa Reviláková.
Historie Plus
Věnujeme se osobnostem a dějinným událostem nejen z českého prostředí.
Židé na Holešovsku a záhadné nápisy v kurovické tvrzi
Židovská komunita byla po dlouhá staletí nedílnou součástí společnosti také na Moravě. Přestože přístup zemských vládců i šlechty k této vrstvě obyvatelstva byl proměnlivý, Židé tvořili důležitou složku hospodářského života především v menších městech. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží i Holešov dnes ležící v okrese Kroměříž.
Šly s dobou i proti ní. Československé ústavy se proměňovaly v závislosti na běhu dějin
„Tož to ne!“ Tak prý zněla první slova prezidenta Masaryka po přečtení prozatímní ústavy Republiky Československé. A hned začal usilovat o nápravu. První, ještě prozatímní Ústava začala platit v rekordním čase. Pouhé dva týdny po vzniku nového státu. A o necelého půl roku později se dočkala výrazné novelizace.
Československá ústava šla s dobou i proti ní
Jak se proměňovala v čase a v závislosti na mocných, o tom natáčela Naďa Reviláková.
Český chemický průmysl vyrostl z jediné továrny na sodu
Ústí nad Labem a Spolchemie – město a chemický podnik k sobě patří už 170 let. Původně sodárna využila blízkost řeky, nové železniční dráhy a uhlí. Šlechtici a boháči založili ústeckou chemičku 13. února roku 1856. Tehdy se jmenovala Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu.
Mollova sbírka starých map uchvacuje svým rozsahem a systematickým zpracováním
„S mírnou nadsázkou můžeme říci, že ne úspěchy spjaté s povoláním, ale koníček – vášeň pro sbírání a studium starých map – učinil Bernarda Pavla Molla (1697–1780) nesmrtelným,“ píšou v úvodu výpravné publikace její autoři Eva Chodějovská a Jiří Dufka.
Chmel je plodinou, na kterou můžeme být pyšní
V jeho pěstování totiž navzdory všem překážkám patříme stále mezi nejlepší na světě. Více v Historii Plus Veroniky Kindlové.
Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců
V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.
Jindřich Heisler – neznámý přítel malířky Toyen
Byl řadu let nejbližším druhem Toyen. Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo.
Byl řadu let nejbližším druhem Toyen
Proslulá malířka ho během války dokonce ukrývala ve vlastní koupelně, aby jako Žid nemusel nastoupit do transportu. Společně pak v roce 1947 emigrovali do Paříže. Přesto básníka, fotografa, výtvarníka a filmaře Jindřicha Heislera zná dnes už jen málokdo. Věnuje se mu Historie Plus Mileny Štráfeldové.
Vznik novinářské profese v českých zemích se váže k poslední třetině 19. století
V bouřlivých letech 1848 až 1949 tisk sehrával roli aktivního účastníka. Po zrušení cenzury císařským patentem ze dne 15. března 1848, se v novinách díky deregulaci objevila politická témata. Periodika a časopisy se zakládaly zejména v Praze a Brně. V Historii Plus o tom bude vyprávět Lenka Kopecká.