Jaltská konference, která probíhala od 4. od 11. února 1945, byla posledním setkáním amerického prezidenta Franklina Roosevelta, britského premiéra Winstona Churchilla a sovětského vůdce Josefa Stalina. Spojuje se s ní řada mýtů včetně toho, že si na ní velmoci rozdělily sféry vlivu. V obsáhlém rozhovoru v rámci projektu Rok osvobození je vyvrací Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny. Dozvíte se třeba, že o osudu Československa se na Jaltské konferenci nerozhodlo, dokonce se o něm vůbec nejednalo.

Ve stínu slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zůstává jiný atentát. Ten, se odehrál před 80 lety v Brně. Jeho cílem byl SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Stal se tak druhým nejvýše postaveným Němcem, jehož český odboj za druhé světové války sprovodil ze světa. Jenže na rozdíl od Heydrichovy smrti, gestapo rozhodlo o utajení celého případu před veřejností.

Postupující sovětští vojáci z Koněvova 1. ukrajinského frontu se přibližují ke koncentračnímu táboru Auschwitz-Birkenau. Zbylí nacisté se tvrdě brání. V boji s nimi padlo 231 rudoarmějců. K táboru dorazili sovětští vojáci 27. ledna 1945 zhruba ve tři odpoledne. Když vidí zubožené vězně, jsou v šoku.

S videem lze přehrát na serveru Novinky.cz

Před rozedněním v 5:35 začala pálit děla. Na předmostí u Baranówa na východě Polska začal 12. ledna 1945 1. ukrajinský front maršála Ivana Koněva dělostřeleckou přípravu. Němci útok nečekají, nic mu nenasvědčovalo. Je zataženo a letadla do vzduchu nemohou. Dým z dělostřelecké palby se ani nerozptýlil a už útočí sovětská pěchota. Němci rudoarmějce odrážejí. V deset hodin však znovu hřmí děla. Míří na odhalené pozice Němců a likvidují je. Za pěchotou vyrážejí tanky. Fronta je prolomena a německý 48. tankový sbor rozprášen. Sověti postupují o desítky kilometrů.

Novinky.cz uvádí první díl ze série Rok osvobození.

Nový rok 1945 začal před pár hodinami. Je slyšet hukot leteckých motorů. Němečtí dělostřelci zahajují palbu. Několik nízkoletících strojů se jim daří zasáhnout. Nejsou to však nepřátelské bombardéry, ale vlastní stíhačky. Ve vzduchu je na 900 messerschmittů 109 a focke-wulfů 190 s podvěšenými pumami, které navádějí na cíle bombardovací junkersy. Německá luftwaffe chce jediným překvapivým úderem na 17 letišť v Nizozemsku a Belgii změnit nepříznivou situaci a zbavit spojence převahy ve vzduchu. Operace Bodenplatte je tak tajná, že o ní neví ani vlastní protiletadlové dělostřelectvo.

Už při útoku Japonců na Pearl Harbor 7. prosince 1941 a současném náletu na Filipíny se do bojů zapojili Čechoameričané. Další záhy poté narukovali, nebojovali však jen za svou novou vlast, ale i za osvobození Československa. Používali k tomu i svůj vliv v Hollywoodu. O podobách jejich zapojení hovořili v podcastu Historie generální konzul České republiky v Los Angeles Jaroslav Olša a redaktor Alex Švamberk.

Rychlost sametové revoluce stále vyvolává úžas. Týden po tvrdém zásahu proti studentské demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 už v čele KSČ nestál Miloš Jakeš, vedoucí úloha KSČ byla z ústavy vyškrtnuta 29. listopadu a na konci prosince byl prezidentem zvolen Václav Havel. Proč to šlo tak rychle a byla-li to revoluce probírají s moderátorkou Veronikou Neprašovou historik Petr Blažek a účastník demonstrace Alex Švamberk. Věnují se i spekulaci, že průvod na Národní zavedli estébáci.

Demonstrace 17. listopadu 1989 stála na počátku konce vlády komunistické strany v Československu. Tvrdý zásah proti studentům na Národní třídě vybudil společnost k bezprecedentní reakci, takže za týden už nestál v čele země Miloš Jakeš. Pochod na Národní třídě ale vůbec končit neměl, policie ho jen jinam nepustila. Trasu pochodu procházíme s jeho účastníkem Alexem Švamberkem, který byl na místě až do úplného konce.

Boje o Dunkirque jsou známé i díky řadě filmů. Jenomže kromě známé evakuace britského expedičního sboru na přelomu května a června 1940 probíhala ještě jedna bitva o Dunkerque - od podzim roku 1944 až do konce války. Od 7. října je vedla Československá samostatná obrněná brigáda. Obtížné obléhání přístavu připomíná v podcastu Historie Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu.

Před osmdesáti lety během Slovenského národního povstání přistáli 15. září první čtyři českoslovenští piloti na letišti Tri Duby vedení Františkem Fajtlem. O dva dny později se na další povstalecké letiště Zolná přesunul celý 1. čs. letecký pluk se stíhačkami Lavočkin La-5FN. Jak velký význam mělo bezprecedentní působení stíhačů v hlubokém týlu nepřítele i vzdušný most na letiště Tri Duby, to vysvětlil Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.