Ve středu 28. ledna 1931 ve 20.32 nahlásil šofér autobusu nález mrtvého ženského těla na silnici Planá–Černošín. Do 30 minut přijeli k serpentýně u Kosího potoka (tehdy Amselbach) četníci z Černošína. Ve 3 hodiny ráno dorazila na místo po 60kilometrové cestě mrazem na motorovém kole i výjezdovka z Chebu se služebním psem. Vyšetřování vraždy, které komplikoval mráz a sněhová pokrývka, popisuje několik kriminalistických učebnic jako vzorový. Jak by se řešil dnes?

Byl srpen 1984 a na silnici u jihomoravských Čejkovic stopař přepadl řidiče. Bodl ho nožem, svázal, sebral mu peněženku a jeho autem ujel. Pak svému známému ukradl v domě mysliveckou brokovnici se 170 náboji a zamířil k Trnavě, do chatové oblasti Trstín. Tam si vyhlédl Ivetu s Igorem – dvojici, která v chatě rodičů trávila víkend. Pod namířenou zbraní je zahnal dovnitř, svázal je a držel jako rukojmí. Dal vědět policii, měl totiž plán. Začalo se odpočítávat 38 hodin strachu…

„On v baráku pořádek bude, až vy tu nebudete!“ Že jed slov je někdy horší než skutečný jed, ukázal případ domácího násilí a psychického teroru ze 30. let. Obětí zločinu se stala 64letá vdova Josefa Budínová, která žila na vejminku v domku s malým hospodářstvím ve Volduchách u Rokycan. Odtud ji 11. srpna 1930 s náhlou nevolností převezli do nemocnice, kde druhý den zemřela. Případ odkrývající chladnokrevnou vypočítavost příbuzných vyřešili četníci během pouhých dvou měsíců.

Jiří Skomarovský. Důstojník Svobodovy armády. Velitel jednotky Smrt fašismu. Výsadkář, který bojoval snad všude, za což dostal od prezidenta Beneše Československý válečný kříž a medaili za chrabrost. Měl vztyčit i sovětskou vlajku v Berlíně nad Říšským sněmem. Nebo to bylo jinak?

Největší kasař v dějinách Československa. Legenda. Josef Koudela „rozpáral i nedobytnou káču“ a unikl. Jeho bezmála 200 vykradených pokladen po celé republice vyšetřovaly dvě generace kriminalistů v průběhu 30. až 50. let. Svou profesi považoval za poctivé řemeslo a byl ochoten pro ni obětovat vše. I vlastní tvář. A tak se tento falešný hrdina odboje stal i prvním českým lupičem, který podstoupil plastiku. Usvědčen byl na základě ryze české metody. Osudným se mu staly ženské…

„Kdo nešňupe dneska hlínu, ten holduje kokaínu. Šňupe ho a vidí svět, samou lásku samý květ!“ zpíval ve 30. letech Hugo Haas na melodii Járy Pospíšila… Mrazivé léto na Dvojce přináší skutečný tragický příběh z historie českého zločinu. Krásná Alžběta Langerová se v roce 1937 stala první známou obětí předávkování narkotiky na našem území. Kdo za to mohl? Od začátku vyšetřování smrti dívky nalezené před Borůvkovým sanatoriem měl inspektor Zdeněk Borkovec jediného podezřelého…

Od února 1948 utíkaly tisíce lidí z republiky před komunistickým terorem. Neexistoval žádný oficiální přehled. Uprchlíci bývali často považováni za nezvěstné. Až do léta 1951 tak policie netušila, že kdosi z převaděčů na západě Čech uprchlíky vraždí. Ale když se začaly množit nálezy mrtvých, byla v Plzni ustavena skupina kriminalistů v čele s Janem Znamenáčkem. Ti brzy poznali, že čelí jednomu z nejmasovějších vrahů v historii českého zločinu. Proč po dopadení nebyl odsouzen?

František Ondraš byl vyhlášeným zlodějem. Četníci ho dlouho nemohli polapit. Bez obav se celé roky pěšky pohyboval po velké části jižní Moravy. Kradl všechno, na co přišel. Nikdy ale nepoužíval násilí. Až v osudný den 7. března 1933 v dřevěné chatce na Hubertce u Velehradu. Díky telefonnímu hlášení šli četníci téměř najisto… Mrazivé léto na Dvojce vám přináší případ vraha četníků, který začal chybami, poprvé při něm byl využit rozhlas a rozluštěn byl díky neodeslanému dopisu.

Praha 8. března 1974 večer. Mezinárodní den žen. Po přestřelce během loupežného přepadení pošty na Těšnově padá k zemi strážmistr Jiří Velíšek, 24letý otec ročního dítěte… Vyšetřování se neúspěšně táhlo přes 12 let. Případ, který ukazuje na možného vraha Františka Mrázka a odhaluje podivnou hru náhody v případu zastřelení reportéra Michala Velíška v roce 2005, je jedním z dosud nevyřešených „pomníčků“ československé kriminalistiky. Přestože jména pachatelů jsou známá.

„Každý lepší člověk dnes šňupe kokain. Je to jako si koupit pěkný sen.“ Mrazivé léto na Dvojce přináší Historii českého zločinu a nástup „kokainového moru“. Bílý prášek se v roce 1924 stal módou nejen v barech a nevěstincích, ale i v uměleckých a intelektuálních kruzích. Šance se chopili překupníci a podloudníci. Jako třeba uzenář František Latiňák, který našel originální způsob, jak dovážet kokain ze zahraničí. Proč jeden z našich prvních dealerů kokainu unikl trestu?