Do oblasti západních Sudet situoval Dalibor Fonda příběh o milostném vzplanutí v komplikované době. Zárodek příběhu jsou reálné motivy z života v česko-německém příhraničí, tak jak o nich autorovi vyprávěla zejména jeho babička. Ústřední hrdinka příběhu Hilda Hildebrandová je prodavačkou jízdenek na dráze a o nápadníky nemá nouzi. Pak se ale něco v jejím životě zadrhne…

Letní Praha osmdesátých let minulého století, ve které panuje jiskřívá atmosféra prázdninového přátelství v souřadnicích totality.

V Duši bojiště se vracíme k prusko-rakouské válce roku 1866. Tento konflikt se odehrával na našem území, kdy se v rovinatém terénu východních Čech střetlo bezmála půl miliónu vojáků obou armád. Krvavé memento zmařených životů zůstalo obtisklé do krajiny. Historie ožívá díky mimořádnému citu pro temnou atmosféru spisovatele F. X. Svobody.

Dvě povídky z Austrálie připomínají autorovo cestování po této zemi na sklonku šedesátých let. Svým úsporným stylem, civilními dialogy a mimořádným smyslem pro zachycení atmosféry okamžiku skládá Dutka hold americké beatnické literatuře. Texty vyjadřují autorovu filozofii, podle níž přece nejde o to přežít, ale být aspoň chvilku na tomto světě rád.

Podkarpatská Rus před sto lety. Ivan Ternavčuk žení syna. Svatba je veliká a kořalka poteče proudem. Přesto, že je to zakázané, se na zdraví svatebčanů připíjí mandrou. Denaturovaný líh, který snadno může i zabíjet, se vyrábí tajně a pašuje se.

Helena je krásná mladá dívka na prahu dospělosti. Její rodiče zemřeli dřív, než je nacisti poslali do koncetráku. Bratrovi se podařilo včas utéct do Palestiny. Takže Helena nastupuje do Terezína sama se svou babičkou. I za ostnatými dráty tábora ale pulzuje život.

Ruchovci a lumírovci jsou dvě literární party a každý maturant to musí vědět. Dredatý teenager Mirek má svaťák a snaží se tohle všechno dostat do hlavy. Vtom zaslechne divné zvuky vycházející odněkud z bytu…

Ruská akademička se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pas de deux z Labutího jezera.

Drastické okolnosti života básníka Jana Zahradníčka jsou námětem historické povídky Miloše Doležala a podávají otřesné svědectví o komunistických praktikách.

Geniální a hravé domýšlení dějinných příběhů v Čapkových Apokryfech patří k rodinnému stříbru české literatury. Poslechněte si dvě povídky!