Zaseknutý porod, posedlost nebo bolavé rameno. To vše jsou komplikace, které se v tradičních společnostech řeší léčebnými rituály. O určité formě léčebných rituálů se ale dá mluvit i v současném evropském kontextu. Co to přesně léčebný rituál je, jak funguje a co mají společného šamani a zdravotní klauni? O tom v Hergot!u mluvil religionista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy docent Radek Chlup.

Může být dobrá, špatná, mužská nebo ženská, léčivá, pozitivní i divná. Na náboženské scéně alternativní spirituality, nazývané někdy lehce hanlivě „ezo“, se s pojmem „energie“ pracuje neustále.

O česko-slovensko-irácké umělkyni Karímě Al-Mukhtarové se často hovoří jako o jedné z nejvýraznějších umělkyň své generace. Ve své tvorbě pracuje s neobvyklými materiály a citlivě propojuje svůj vnitřní svět s okolní realitou, přičemž často čerpá z různorodých kulturních a duchovních vlivů. Právě o těchto inspiracích, své cestě do Beninu a propojování tradic, spirituality a umění jsme s ní mluvili v pořadu Hergot!.

Bůh dostává v Hergot!u obyčejně o dost více prostoru než temná strana. Tuto zjevnou nevyváženost se podcast pokusí řešit s Antonínem Tesařem, specialistou na filmové čertoviny nejrůznějšího druhu a autorem čerstvé knihy o horroru V domě je příšera, kde mají díla s pekelnou tematikou také svoji žhavou kapitolu.

Co se skrývá za každodenními zvyky, jako je ranní káva nebo nedělní setkání v hospodě? Jsou to jen návyky, nebo mají hlubší význam? O tom, jaký vliv mají rituály na náš každodenní život, vztahy i hledání smyslu v době, která často zpochybňuje vše tradiční, jsme mluvili s Pavlem Kopečkem – vysokoškolským pedagogem z Univerzity Palackého v Olomouci a autorem knihy Člověk a slavení – rituály v postmoderní společnosti.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a environmentalismus, se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu. Jakým způsobem tato subkultura funguje a co ji spojuje zkoumala socioložka a antropoložka, docentka Marta Kolářová, která působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na FHS UK.

Jak být dobrý i bez pánaboha a další eseje o náboženství, morálce a vědě ve svobodné společnosti – tak zní celý název nové knihy filozofa Tomáše Hříbka, která si hned po svém vydání našla cestu do pořadu Hergot!. Do studia ji přišel představit sám její autor. Přestože jde o text filozoficky vybroušený, nechybí mu lehkost a místy sarkastický ostrovtip.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let. Římskokatolickou církev teď čeká volba nového papeže. Kam bude církev směřovat, jak ji proměnil František a co byly silné i slabé stránky jeho pontifikátu? O tom v Hergot!u mluvil církevní historik, teolog a římskokatolický kněz profesor Tomáš Petráček.

Příběh křesťanských Velikonoc nese mimo jiné poselství, že smrt nemá poslední slovo. Koho si v čase tohoto svátku k tomuto tématu pozvat do studia? Volba moderátorů pořadu Hergot! padla jednomyslně na Petra Laštovku, autora výše jmenované knihy, která nese podtitul O týpkovi s rakem, umírání, životě, chemošce, traktorech a svatbě místo pohřbu.

Série Přerušení na Radiu Wave představuje téma interrupcí z hlediska historického, sociologického, medicínského a právního. Pořad Hergot! doplňuje i hledisko duchovní a také zjišťuje, jak nábožensky motivované skupiny ovlivňují současnou veřejnou debatu. Hostkami byly Lucie Rektorová, doktorandka na FSV UK a členka KDU-ČSL, a Marta Smolíková, bývalá předsedkyně České ženské lobby a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.