Tři roky žila v Uzbekistánu a cestovala také po Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu. Cestovatelka, bývalá diplomatka a autorka knihy V srdci Střední Asie Nikola Hrušková v Hergot!u vyprávěla o rozdílech mezi jednotlivými zeměmi, ramadánu, pohostinnosti i jednom z nejstarších koránských rukopisů na světě.

Tvoří čeští filmaři spirituální filmy? A co to vůbec spirituální film je a jaké může mít podoby? O tom v Hergot!u mluvil filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil, který se věnuje artové a okrajové filmové tvorbě.

Básník a slamer Sufian Massalema vystudoval práva a nyní studuje blízkovýchodní studia na Univerzitě Karlově. Jeho básnická prvotina Možnosti přehlíženého z roku 2024 byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. V Hergot!u mluvil o rodinných kořenech, vlastní cestě k víře a o tom, proč pro něj přijetí islámu neznamenalo opustit Ježíše, Bibli ani Tóru.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

Zaklínač, God of War nebo Assassin’s Creed Origins. To jsou příklady videoher, které různým způsobem pracují s magickými nebo duchovními prvky. Jak se hraní těchto her propisuje do žité spirituality hráčů a hráček, zkoumá ve své disertační práci religionistka Veronika Herníková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.

Tetování někteří konzervativnější křesťané stále považují za hříšné a zakázané. Na čem se takové přesvědčení zakládá a co si o tetování mysleli první křesťané? Tím se v nové knize Víra vrytá pod kůži zabývají její autoři Martin Drlíček a Zuzana Faktorová Frantová.

1. června bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi římskokatolickou Českou biskupskou konferencí a spolkem Někdo Ti uvěří, který se dlouhodobě zabývá problematikou zneužívání v církvi a pomocí přeživším. Jen několik dní poté vyšla najevo další aféra z tohoto ranku. Událost mimo jiné potvrdila, že podobná součinnost je již dlouho potřebná. Dojde skutečně k pozitivnímu posunu se změnou na křesle arcibiskupa?

Církev adventistů sedmého dne je i u nás poměrně zavedenou protestantskou církví. Pavel Eder prožil své duchovní obrácení právě v tomto prostředí. Dnes je z něj kazatel, který se snaží nabízet křesťanství hledajícím lidem co nejpřístupnější formou. Proto spoluzaložil společenství SafePoint Praha, které stojí na pestrosti, přijetí a vzájemném respektu.

První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.