
Poslechněte si podcast: Software korigující hardware? O meditaci a mozku s učitelem a spisovatelem Františkem Tichým
František Tichý se už přes třicet let věnuje meditaci. Jako pedagog na gymnáziu Přírodní škola se před pár lety rozhodl tuto praxi přiblížit studentům a studentkám jako nástroj, který jim může pomoci zvládat psychické obtíže. Výsledkem je mimo jiné jeho kniha Meditace je i legrace, která nedávno vyšla už ve druhém, rozšířeném vydání.
Hergot!
Neortodoxní pohled na duchovní záležitosti.
Hergot! o UFO: talíře, šediváci, zelení mužíčci, vesmírní přátelé
Fenomén UFO nebo, jak se v poslední době prosazuje, UAP (Unidentified Anomaly Phenomena, česky neidentifikovaný abnormální jev) přitahuje pozornost lidí minimálně od legendárního sci-fi bijáku The Flying Saucer z roku 1950. Jak je to s ufologií v Česku a kde jsou spojnice s náboženstvím?
Paralelní realita, spirituální šutr a tajemné sny. O duchovnu s hercem Adamem Trnkou Ernestem
V rámci rozhovorů o osobní spiritualitě pokračuje pořad Hergot! v povídání s hercem Adamem Trnkou Ernestem. Adam ji popisuje především jako citlivost umožňující širší vnímání světa, která mimo jiné vychází ze snů a intuice. Kromě toho Adam používá v ezoterice oblíbená vykuřovadla a drahé kameny, mezi nimiž má i svůj „spirituální šutr.“
Host do domu, Bůh do domu. Nikola Hrušková o víře a každodennosti ve Střední Asii
Tři roky žila v Uzbekistánu a cestovala také po Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu. Cestovatelka, bývalá diplomatka a autorka knihy V srdci Střední Asie Nikola Hrušková v Hergot!u vyprávěla o rozdílech mezi jednotlivými zeměmi, ramadánu, pohostinnosti i jednom z nejstarších koránských rukopisů na světě.
Bůh jako mluvící čmelák i chybující otec. O českém spirituálním filmu s filmovým kritikem
Tvoří čeští filmaři spirituální filmy? A co to vůbec spirituální film je a jaké může mít podoby? O tom v Hergot!u mluvil filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil, který se věnuje artové a okrajové filmové tvorbě.
Korán, nebo techno? Sufian Massalema o víře, která se propisuje do poezie
Básník a slamer Sufian Massalema vystudoval práva a nyní studuje blízkovýchodní studia na Univerzitě Karlově. Jeho básnická prvotina Možnosti přehlíženého z roku 2024 byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. V Hergot!u mluvil o rodinných kořenech, vlastní cestě k víře a o tom, proč pro něj přijetí islámu neznamenalo opustit Ježíše, Bibli ani Tóru.
Jako Frodo s Gandalfem: spisovatel Pavel Hošek o setkání s františkánem Richardem Rohrem
Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.
Od křesťanství k Wicce díky Zaklínači. O spiritualitě ve videohrách s religionistkou
Zaklínač, God of War nebo Assassin’s Creed Origins. To jsou příklady videoher, které různým způsobem pracují s magickými nebo duchovními prvky. Jak se hraní těchto her propisuje do žité spirituality hráčů a hráček, zkoumá ve své disertační práci religionistka Veronika Herníková z Univerzity Palackého v Olomouci.
Démoni, čchi a politika: jak starobylá čínská tradice formuje moderní svět
Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?
Hraniční situace, zakrytá Boží tvář a odpověď v umění Tadeáše Pochmana
Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.
Tattoo není taboo. O tetování prvních křesťanů s autory knihy Víra vrytá pod kůži
Tetování někteří konzervativnější křesťané stále považují za hříšné a zakázané. Na čem se takové přesvědčení zakládá a co si o tetování mysleli první křesťané? Tím se v nové knize Víra vrytá pod kůži zabývají její autoři Martin Drlíček a Zuzana Faktorová Frantová.