Historik Petr Koura spolu se svou manželkou Pavlínou napsal knihu Sto let českých Vánoc, která mapuje nejoblíbenější svátky roku od první republiky až po současnost. Více než sto let plných převratů – od nacistické okupace přes komunistický režim, až po dnešní konzumní společnost. V Hergot!u popisuje, jak se česká vánoční tradice proměňovala v kontextu velkých dějin.

Filmový speciál v předvánočním čase – Hergot! letos zachycuje život a dílo režiséra Martina Scorseseho, jehož tvorbu autoři rozebrali s filmovým nadšencem Tondou Tesařem, který si tentokrát vzal na pomoc kolegu z podcastu Kulešof, Martina Pleštila.

Proč se čím dál víc rozcházím s ezo komunitou, ale ne se spiritualitou? Tak zní název příspěvku, který Karolína alias Kaya Čmielová přidala na své sociální sítě. Pojmenovává v něm nešvary, na které narazila ve skupinách, které spojuje alternativní spiritualita. Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří její zkušenost sdílejí.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Kniha Svatá je inspirována příběhem vesnické dívky z konce 19. století, které se údajně zjevovala Panna Maria. Autorka Sára Zeithammerová události přetvořila v román, v němž se silné ženské postavy potkávají s limity své doby a hledají své místo ve světě. Během psaní se jako ateistka musela niterně seznámit s vírou a tato zkušenosti ji proměnila.

Herečka a režisérka Elena Strupková je spoluzakladatelkou spolku Logos, ekumenického křesťanského společenství, které už více než třicet let podporuje duchovní rozvoj LGBTQ+ lidí a jejich začlenění do společnosti i církví. Kromě toho se věnuje divadlu – aktuálně režíruje hru Proces s Bohem Stefana Massiniho, která se hraje ve vršovickém divadle Mana.

Farářka Církve československé husitské Sandra Silná působí v Brně, miluje literaturu a hudbu, umí vařit pivo a během své duchovenské služby oddala desítky, možná už stovky snoubenců. Markéta Pilátová je spisovatelka, která má za sebou řadu úspěšných knih. Společně vytvořily titul Po stopách divokého Boha.

Do pořadu Hergot! přišli novináři Pavel Šplíchal a Magdalena Dušková, kteří stojí za sérií reportáží o alternativní spiritualitě s názvem Neříkejte tomu ezo. Texty, které původně vyšly na Deníku Alarm, se dočkají i rozšířené knižní podoby.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.