- Podcasty
- Přepište dějiny
Poslechněte si podcast: Hej, panslované
Vrbětická kauza a následné vypovězení ruských diplomatů rozvášnily panslovanské běsi. Zase prý máme držet při sobě. Kdo to ale volá a v čích službách? A nebylo to všeslovanství už dávno jen prostředkem, jak rozklížit Evropu?
Přepište dějiny
Martin Groman a Michal Stehlík. O dějinách, veřejném prostoru, médiích a mnohém dalším.
Crossover: Objevte svou fascinazi
V listopadu proběhla v pražském Rock Cafe dvě živá vystoupení – podcastové crossovery mezi Hodinou dějepichu a Přepište dějiny. Tématem obou večerů bylo, co je vlastně na nacistech tak přitažlivého, že je i tolik let po válce pořád vidíme v televizi, kinech, knížkách, ale dokonce i pornu. Jestli jste to do Rock Café nestihli, záznam jistě potěší. Tak dobrou zábavu.
Zpátky do Evropy
Letos 17. listopadu vystoupili autoři podcastu Přepište dějiny na Národní třídě v rámci akce Korzo Národní. Řeč se točila o našem návratu do Evropy a hlavně o tom, jestli to nebyla jen iluze - jsme už skutečnými Evropany, byli jsme jimi vždycky, nebo to je nikdy nekončící proces, ale musí se na něm pracovat stále dál? A na evropskou notu také ve středu v Deníku N. A v pátek na Gazetistu poslední část série o devadesátkách.
Mácha pragmatik
Listopad byl pro Karla Hynka Máchu osudový - narozeniny, svatba, vlastně pohřeb, všechno v jednom. Takže je super čas podívat se, jak jsme přepsali největšího českého romantika. A byl to vlastně romantik? V bonusu na Gazetistu odpovědi na vaše otázky a v Deníku N jako každou středu také článek - tentokrát samozřejmě máchovský.
40 let bez Brežněva
Před čtyřiceti lety, 10. listopadu 1982, zemřel Leonid Iljič Brežněv. Jeho pohřeb byl pro mnoho občanů sovětských satelitů spojen s úsměvným i nadějným momentem pádu rakve do hrobu. Zbylo z tohoto vládce východního bloku víc než jen husté obočí a nechutné polibky na letišti? V bonusové části na Gazetistu po čase několik doporučených knížek z poslední doby a brežněvovské téma samozřejmě ve středu také v Deníku N
Plzeň mezi pivem, Bory a Škodovkou
Přepište dějiny tentokrát z živého vystoupení v Plzni, kde došlo na měnovou reformu roku 1953, osvobození americkou armádou, ale samozřejmě i na Bory nebo pivo. Plzeňským dějinám a jejich vlivu na dějiny české i světové se samozřejmě věnuje také pravidelný středeční článek v Deníku N a pro podporovatele na Gazetistu ještě hodina diskuse s plzeňským publikem, třeba o tom, jak jednomu z autorů volal plzeňský rodák Milan Knížák.
Vznik první rakouské republiky
Týden před Československem vzniklo Německé Rakousko. Jak je to možné a co to bylo za stát? A žili v něm vlastně Němci nebo Rakušani? Téma první rakouské republiky najdete také ve středečním Deníku N a už v pátek se mohou předplatitelé na Gazetistu těšit na sváteční bonus - rozhovor s Jiřím Padevětem.
Hlavní město Slezska
Přepište dějiny tentokrát zastavily v Opavě a připomněly nejen místní rodáky, ale i fenomén dříve zásadního města, které časem o svůj význam tak trochu přišlo. Dílem odsunem Němců, dílem přesunem vlivu do průmyslové Ostravy. Ale Opavě to na kráse neubralo. Na Gazetistu navíc 40 minut diskuse s místními diváky na opavská i celospolečenská témata.
Banderova banda
Když demonstrují fanoušci Ruska, padne dřív nebo později slovo banderovec. Kdo to ale byl, ti banderovci, kterých je prý dodnes plná Ukrajina? A komu vadili a proč? A kdo byl Bandera? Nemotáme se v tom jako nudle v bandě? V bonusu na Gazetistu pak navíc probereme komentář Ondřeje Slačálka k žertu s Královcem. A na téma banderovců se můžete těšit i v Deníku N.
Není anexe jako anexe
Diktátor Putin vyhlásil anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny zrovna na výročí mnichovské konference roku 1938. A hned tu máme memy plné srovnání - Sudety jsou ukrajinské separatistické oblasti, Putin je Hitler atd. Bude to ale na porážku agresora stačit? V bonusu na Gazetistu pak samozřejmě neopomeneme ani anexi Královce hrdinnými Čechy a téma anexí najdete tento týden také v Deníku N.
Konec které éry?
Se smrtí Alžběty II. se rozjelo lamentování nad tím, že skončila jedna velká éra, ten starý dobrý svět, jak jsme jej znali, který už nikdy nebude, jaký býval. Takže jaký býval a jaká éra to vlastně byla? A byla to nějaká éra? A proč tolik Čechů lkalo veřejně nad skonem cizí panovnice? Osobní pieta nebo veřejná hysterie? Na portálu Gazetisto pak v bonusu tentokrát otázky a odpovědi. A samozřejmě jako každou středu najdete Přepište dějiny taky v Deníku N.