Štědrý den byl i v minulosti dnem slavnostním. Hospodář, děvečky a čeledíni poklidili dobytek, který dostal také něco na přilepšenou, aby měl do dalšího roku sílu.

Snad v každé hanácké vesnici bychom dříve našli kováře a podkováře, který se specializoval nejen na kování kopyt koní, ale i na výrobu a opravu nářadí, nástrojů denní potřeby nebo kuchyňského nádobí a náčiní.

Advent je také období spjaté s kultem zemřelých a s umírající přírodou, kdy po západu slunce ožívají démonické bytosti.

Z křesťanského hlediska je období posledních čtyř týdnů před Vánocemi časem rozjímání a čekání na příchod Ježíše Krista.

Nejdůležitější rodinné zvyky a obyčeje jsou od nepaměti spojené s třemi přelomovými okamžiky v lidském životě – narozením, svatbou a smrtí.

Ještě ve středověku byl hanácký dům roubený, ale kvůli nedostatku dřeva se začala využívat ke stavbě nepálená hlína.

Jan Poláček, jeden z nejvýznamnějších sběratelů lidových písní 20. století, se narodil 12. listopadu 1896.

U obou svátků jde v zásadě o uctění památky zemřelých. Svátek Všech svatých (1. 11.) je zasvěcen těm, kteří svými skutky dosáhli věčné blaženosti.

Také v literatuře zanechala Haná výrazné stopy. Hanácké nářečí najdeme v písňových textech i v libretech k hanáckým operám z 18. století.

Ovoce bylo na Hané významnou součástí jídelníčku a ovocné stromy sehrávaly důležitou roli i jako krajinotvorný prvek.