Počátek historie obce Mrsklesy spadá do 14. století. První písemná zmínka o vesnici je v latinsky psané listině z roku 1364, kde se nazývá Myrkless. Ve II. polovině 14. století byla obec v držení vladyků Alše, Bohuška a Erazima z Velké Bystřice. Z nich Aleš užíval i přídomek z Mrskles. Víme, že v té době zde byla tvrz a hospodářský dvorec.

Vysoké Žibřidovice patří mezi vesnice rozkládající se v podhůří masívu Králického Sněžníku. Samotné centrum obce najdeme na plošince vybíhající z úbočí kopce Větrovec v nadmořské výšce kolem 575 metrů, což z vesnice dělá obec bezesporu horskou.

Zavadilka nacházející se na náhorní plošině nad Konicí patří mezi malé osady vzniklé poměrně nedávno. Přitom samotná historie této osady je docela spletitá, vždyť v minulosti měla dokonce dvě části, které patřily každá k jiné obci.

Jméno obce Vápenná je odkazem na v okolí těžené krystalické vápence, nicméně, ještě před II. světovou válkou nesla obec jméno Setzdorf, česky Zighartice. Kořeny tohoto jména jsou nejasné stejně jako nejstarší dějiny obce.

Račí údolí patří k nejkrásnějším místům Rychlebských hor. Díky své poloze nedaleko Javorníku i lázním Ladek Zdrój bylo toto místo také jedním z nejnavštěvovanějších a do jisté míry to platí dodnes.

Krajina Hraběšické vrchoviny plynule navazuje na jižní hřeben Hrubého Jeseníku a pozvolně klesá do rovin Hané. To však neznamená, že zde nenajdeme pozoruhodná místa, která jsou opředená dávnou historií a patří i mezi přírodní unikáty. Jedním z nich je bezesporu Cikánský buk.

Osada Vysoký Potok se vine podél potoka od řeky Moravy až na svahy nejvyšší hory Hrubého lesa Jeřábu, přičemž nejvyšší místo katastru dosahuje téměř 1000 metrů nadmořské výšky. Je to obec horská s nádhernými výhledy z vyšších částí katastru na Králický Sněžník, ale také na Jeseníky a okolí.

Radíkov u Olomouce je malebnou vsí ukrytou v lesích Nízkého Jeseníku, přitom položenou co by kamenem dohodil od Olomouce, jehož je dnes součástí. Její historie je díky tomu poměrně dlouhá, byť dodnes s sebou nese určitá tajemství, která zatím zůstávají neodhalena.

Na jedné straně řeka Morava, na druhé kopce hraběšické pahorkatiny, kterým vévodí hora Markovice. Mezitím část rovného a část svažitého katastru a právě na něm se rozkládají již od 14. století domy Kolšova.