Donald Trump před časem slíbil ukončit válku na Ukrajině za čtyřiadvacet hodin, ale stále nevěděl, jak na to. Inspirován pořadem Výměna manželek navrhl Vladimiru Putinovi „výměnu hlav států“. Ukrajinu k jednání nepřizval, protože ve Výměně manželek také nevystupují tři domácnosti.

Proměna londýnské Oxford Street v pěší zónu jistě neproběhla bez sporů a kontroverzí, ale nevznikla z toho tak velká aféra, abych ji mezi ostatními aférami zaznamenala.

Máme za sebou strašidelný svátek Halloween. Dovezený ze zámoří, docela dobře zdomácněl. Vydlabané dýně se staly součástí vesnického koloritu. Leckde to dotáhli k dokonalosti. Nedaleko od nás jsem viděl za vsí ve škarpě instalovaný jakoby hrob a z něho jako by vylézala strašidla.

Byla jsem na mejdanu u kamaráda, který si pořídil obrovskou vilu. Dlouho jsme popíjeli, řešili politiku a až kolem čtvrté ráno si navzájem popřáli dobrou noc.

V letošním roce máme v Británii rekordní počet „incidentů“, při kterých uniknou z továren či jiných podniků toxické látky do vody.

Život mě vystavil mnoha pokušením. Některým jsem podlehl, některým ne. Pokud jsem podlehl, obvykle jsem toho později litoval. To ale nějak k pokušením patří a není to náhoda, že se ďáblovi říká pokušitel.

Vždycky mě bavilo být tam, kde jsem být neměla. Zaběhnout místo školy do mámina kadeřnictví a drbat celý den zákaznicím za bůra šamponem hlavy, proklouznout na pitvu jater, vplížit se v sedmém měsíci těhotenství na sraz motorkářů v Oslu.

Jude, náš nový reverend, v kazatelně samým úsilím povyrostl. A řekl: „Do našeho kostela chodí mnoho uprchlíků. Vy“ – napřáhl ruku – „jste uprchlíci, že? A víte co? Já jsem taky uprchlík. My všichni – všichni lidé na téhle planetě – jsme uprchlíci!“

Máme s Ljubou rádi Istanbul. Byli jsme tam několikrát, naposledy před několika dny. To je důležité, že před několika dny. Velkoměsto s antickou minulostí je rozkročené na evropské i asijské půdě. Pro návštěvníka je atraktivnější ta evropská část. Našinci v něčem připomene Prahu. Také je tam naseto památek na každém druhém kroku.

Jako dítě jsem si myslela, že svět je víceméně v pořádku. Že nad Letnou se vznáší hodný obr a ve spolupráci s Ježíškem nedopustí, aby se někdo choval jako haj*l. Jde tudíž jen o to, jak do bezpečně stráženého světa správně zapadnout.