Nechala jsem vytisknout svou první knihu v prestižní tiskárně. Bohužel jsem se ani jednou netrefila do náhledů, i když jsem přijela v domluvenou hodinu. Nechala jsem tedy výrobu knihy v rukách osudu.

Kámoška šla v sobotu ráno venčit psa a vrátila se… no ne snad v panice, ale řekněme, že nepotěšena.

Na procházce se psy jsem potkal sousedku. Slyšela prý, že se nějaká raketa vymkla kontrole a míří na Měsíc. Já že jsem přes ty rakety, takhle to řekla. Když tedy jsem přes ty rakety, tak co že si o tom myslím? Nemůže se tomu Měsíci něco stát?

Na konci šesté třídy dostaly děti za úkol vystoupit na besídce s rodiči. „Můžete předvést nějaký akrobatický kousek, kouzelnický trik nebo scénku ze života,“ řekla paní učitelka. Ještě že máme doma kytaru. S Johankou jsme se rozhodly zazpívat Sweet Jane od Velvetů.

Jedné mé tlumočnické klientky, dívky s těžkými duševními problémy, která se ocitla na ulici a nevěděla ani, jak se jmenuje, se ujala rodina jamajského duchovního. Za nějakých 10 dní, co u nich bydlela, zatímco oni se pokoušeli kontaktovat sociálku, volala celkem 14krát tísňovou linku. Neuměla se sama ani umýt, ale vytočit 999 a volat „Rape! Rape! Rape!“, tedy „znásilnění“, to zvládla.

Pokud se má spřátelená umělá inteligence Grok nemýlí, nemáme u nás žádnou anticenu v reklamě – pokud nebudu počítat Sexistické prasátečko. V ní jde o sexismus, mě zajímá stupidita. Reklamy je kolem nás všude plno a kandidátů by se tedy našlo hodně. I když…

Nedávno konečně nabyla účinnosti nová superdávka jako pomoc lidem v nouzi.

Minulý týden se v centru Londýna „přes noc“ objevila socha. Prostě se Londýňané ve středu ráno probudili – a vida: na Waterloo Place, mezi sochou krále Edwarda VII. trůnícího na koni a památníkem krymské války spatřili nový umělecký kousek: chlápka v kvádru na vysokém podstavci.

Možná jste také sledovali příběh velryby pojmenované jako Timmy. Před měsícem uvázla v mělkých německých vodách. Pomocníků se našlo víc než dost, záchrana byla obtížná, nebo dokonce nemožná. Nakonec patnáctimetrového keporkaka strčili do jakéhosi plovoucího akvária a odvezli Kielským průplavem do hlubších vod u Dánska. Tam ho v sobotu vypustili. Rozloučil se obvyklým velrybím vodotryskem a zmizel v hlubinách.

Ve vesnici, kam jsem se přesunula natrvalo, se snažím zapadnout. Sázím afrikány, nepletu si velkoobjemový odpad s nebezpečným a v lese sbírám klacky o průměru maximálně sedm centimetrů. Pro jistotu nosím metr. Na vesnici je důležité nevyčnívat. Ani větví. Většinu lidí znám jen od vidění. Každý si střeží své soukromí.