Čtu už podruhé knihu o Vladimíře Čerepkové, české básnířce a bohémce. Vladimíra jako dítě vystřídala několik pasťáků, ze kterých umanutě utíkala domů, kde ji nikdo nechtěl.

Policii v Northamptonu se podařil husarský kousek. Odhalila tajnou pěstírnu konopí ve zrušeném kasinu. Na čtyřech podlažích tam rostlo víc než 7 tisíc rostlin druhu Cannabis sativa.

Začalo to tím, že jsem s kamarádkou ajťačkou nechtěla po telefonu probírat události uplynulého dne.

Onehdy jsem měl jednat s velkým šéfem významné bohaté instituce. Dostavil jsem se včas. To je základ, dočtete se o tom v každé příručce typu Kterak mít úspěch v byznysu i životě. Krásná asistentka mě provedla labyrintem kójí, ve kterých se skláněli nad klávesnicemi počítačů mladí muži a mladé ženy v naději, že jednou budou na takové pozici jako onen velmož, k němuž jsem směřoval já. Krasavice mě uvedla, velmož mě čekal.

Funguje to tak skoro vždycky. Vědci publikují zprávu, že ta a ta látka zpomaluje růst nádorů slinivky u laboratorních myší. Novináři napíší, že vědci vynalezli lék na rakovinu slinivky. A všeobecná veřejnost se začne shánět po „těch nových pilulkách proti rakovině“.

Na konci devadesátých let jsem se pár let věnovala astrologii. Naučila jsem se například, že Slunce v opozici s Neptunem znamená nepřítomného otce a Merkur v konjunkci s Marsem zase pronikavou bystrost. Dokonce jsem i pár lidem pomohla.

Za dva dny bude popeleční středa a ta oficiálně ukončí plesovou sezónu. Ta odedávna začíná po svátku Tří králů. Nemělo by mě to zajímat. Úplně dobrovolně o své vůli jsem byl na plese jenom jednou v životě.

Nedávno jsem slyšel v televizi zajímavou debatu o tom, proč vlastně miliardáři vstupují do politiky. Kdosi tam správně dodal, že „kdybych byl na jejich místě, odjel bych někam k moři a tam bych se válel do konce života…“

Přelom letošního roku byl pro mě poněkud dramatický. Ale opět se potvrdilo, že když se stane něco blbého, je to často proto, aby se nestalo něco ještě blbějšího.