Jako dítě jsem si myslela, že svět je víceméně v pořádku. Že nad Letnou se vznáší hodný obr a ve spolupráci s Ježíškem nedopustí, aby se někdo choval jako haj*l. Jde tudíž jen o to, jak do bezpečně stráženého světa správně zapadnout.

Začalo to dvěma Indy s velkými kufry, které jsem našla dřepět na patách na trávníku před naším kostelem. Byli špinaví, ale ne tou zažranou špínou dlouhodobých bezdomovců. Vypadali jako čistotní lidičkové, kteří se už pár dní neměli šanci umýt.

Takzvané dopisy redakci bývaly docela specifický žánr. Dokonce to bylo tak, že slovutný britský list Times otiskoval dopisy čtenářů na celé své první straně. To je ale už opravdu hodně dávno. Zkrátka, dopisy se skoro nepíší a nahradily je takzvané komentáře pod články.

Vyrazila jsem na své autorské čtení a hraní do krásné galerie v Kobylí. Její majitel, pan Jaroslav, je velmi pozoruhodný muž. Má vlastní vinohrad, hraje na housle, zpívá a ve věku, kdy se většina lidí rozmýšlí, jestli vyjde do třetího patra bez výtahu, vylezl na Matterhorn, novozélandský Mount Cook a Kančendžengu. Skoro.

Tak se nám v Česku už zase rozjela diskuse na téma no-go zón. Příliš mnoho krajanů věří, že v Evropě máme no-go zóny a můžou za to migranti, konkrétně ti věřící na Alláha.

Na Facebooku se mi začaly v poslední době objevovat japonské moudrosti. Jsou to kresbičky s moudrým textem. Zpravidla zobrazují starého Mistra a jeho dychtivého žáka. Bývá tam psáno něco v tomto smyslu: Kdy dojdeme cíle cesty, Mistře? Načež Mistr odpovídá: Až zapomeneme, že cesta nějaký cíl má.

Na korekturu Turnového háje 12 mi někdo doporučil paní Irenku ze sousední vesnice. „Paní Irenka je poklad. Bere si sto padesát korun za normostranu, ale stojí to za to,“ řekla mi známá.

Všichni známe ten starý misandrický vtip: „Co je mužská smrtelná choroba na sedm? – No přece rýmička!“ Ovšem zatímco ženy sdílejí veselé historky na téma, jak obyčejná rýma, ta samá, kterou chytily i ony, skolila manžela a proměnila ho z alfa-samce ve skučící trosku, vědci zjišťují, že muži při infekcích dýchacích cest možná skutečně víc trpí.

Máte automobil vybavený systémem Tesla FSD Supervized? Pak jste minulý týden strávili v oblaku radosti. Česko tento systém uznalo pro běžný provoz. O co jde? O další krok k zavedení plně robotických automobilů.

Nedávno jsem na půdě našla notýsek od mistra Kamenáře, který u nás v domě vedl hodiny gymnastiky pro mladé dívky. Každé cvičení jsme zahajovaly spikleneckým: „Jdeme za zdravím, štěstím, uměním a krásou“ a už tenkrát jsme tušily, že jde o první seznamku s jógou.