
Poslechněte si podcast: Negev: Poušť ve mně (#4)
Upozornění: Podcast byl nahráván autenticky, během putování v Negevské poušti. Technická kvalita a hlasitost jednotlivých vstupů může kolísat. Pokud uslyšíte nárazy větru, jedná se většinou o chvilkové zhoršení kvality. Děkuji za pochopení.
Negevská poušť a téměř 600 km dlouhá procházka z Eilatu do Jeruzaléma. Samota a ticho. Kaňony, vyschlá koryta řek, krátery, vojenské základny, hory, planiny a pustiny. Všechny odstíny žluté, bílé, červené a černé. Křoupání štěrku, lezení po kamenech, žebřících i šplhání po všech čtyřech. Krok za krokem jsem se prokousával touto nepopsatelnou nádherou a nechal ji na sebe působit.
Přes den bylo vedro jako v peci, spálená kůže, rozpraskané rty a v noci zase zima, klidně k nule. Oázy, pouštní bouře, riziko povodní, přemýšlení o životě, hvězdy, chůze za svitu měsíce, ticho, krásná setkání, mrtvé moře, velbloudi, beduíni, kozorožci, pouštní lišky a šakalové, kteří dávají dobrou noc. Výjimečné místo, které nezajímají lidská pravidla a zájmy. Poušť má vlastní pravidla a zájmy.
Podcast se pokouší zprostředkovat tento fyzicko-nefyzický zážitek.
Fotografie z putování, mapu trasy a seznam vybavení najdete na:
www.putovat.cz/negev
Gavlas Podcast
Mluvím o sebepoznání, krizích smyslu a cestách k sobě. Propojuji psychoterapii s křesťanstvím, buddhismem a západní filozofií. Najdete tu téměř 100 epizod přednášek, rozhovorů a poutnických deníků.
Jsem Tomáš Gavlas. Doprovázím lidi na Terapeutických poutích, mám za sebou přes 200 společných cest, napsal jsem tři knihy a procházím psychoterapeutickým výcvikem v integrativní gestalt terapii.
Vydejte se na cestu se mnou: www.tomasgavlas.cz
V čem jsi dobrý? Silné stránky vidí hlavně druzí
V čem jsi dobrý? Své silné stránky často nevidíš, protože ti přijdou samozřejmé. Řeknou ti je druzí. Mluvím o tom, proč chválit konkrétně, jak nás ovlivňují věty z dětství a jak uznání souvisí se sebehodnotou a sebeúctou.
Začínám u svých dětí, Zoe a Iziho, a končím úkolem na dnešek. Po cestě se zastavím u Aristotela, Plútarcha, apoštola Pavla i Buddhy a u výzkumu, podle kterého se trapnosti bojíme zbytečně.
A dej vědět, jestli by tě zajímala seberozvojová skupina, kterou dávám dohromady.
Článek k dílu: tomasgavlas.cz/post/silné-stránky
Terapeutické putování: tomasgavlas.cz
Instagram: instagram.com/tomas.gavlas/
Ticho v rozhovoru a proč mlčení někdy pomáhá víc než slova
Ticho v rozhovoru
Jdeme lesem. Klientka dlouho mluví o svém vztahu a pak se odmlčí. Cítím nutkání to ticho zaplnit otázkou nebo radou. Neudělám to. Po pěti nádeších přijde věta, na kterou by ji žádná moje otázka nedovedla.
V epizodě se dozvíš:
- proč nám už dvousekundová pauza v rozhovoru přijde nesnesitelná,
- co se děje v mozku, když je ticho, a proč v něm přicházejí aha momenty,
- co znamená „držet prostor“ a čí nervozitu vlastně zaplňujeme,
- kdy ticho neléčí, ale trestá, a je potřeba do něj vstoupit,
- co znamená japonský symbol Ma (間), brána, kterou prosvítá světlo.
Celý článek: https://www.tomasgavlas.cz/post/ticho-v-rozhovoru
Terapeutické putování: https://tomasgavlas.cz
instagram.com/tomas.gavlas
Vzorce chování a poslušnost. Vynoření z hlubin
Kdo jsme, když se zbavíme očekávání okolí? V této epizodě Gavlas podcastu se ponoříme pod hladinu vědomí a prozkoumáme neviditelné vzorce chování, které řídí náš život.
Zaměříme se na jeden z nejsilnějších programů: poslušnost. Proč je podle C. G. Junga jen naučeným dětským mechanismem přežití, který nám v dospělosti brání žít ve svobodě a opravdovosti?
- Poslušnost jako strategie přežití: Proč posloucháme ze strachu z opuštění a jak nás neustálé hledání povolení omezuje.
- Svět jako letiště: Jak rozpoznat své zažité návyky a role a najít odvahu změnit směr, když už nám neslouží.
- Cesta ke svobodě: Jak omezující programy zvědomit a transformovat skrze životní zkušenost či terapii.
Poskytuji individuální terapeutické putování:
<www.tomasgavlas.cz>
Lýkijská stezka: Cesta k sobě a deník z putování
„Bůh nezatěžuje duši ničím, co by nebyla schopna unést.“ (Súra 2, verš 286)
Propocené triko, toulaví psi v patách a 350 kilometrů tureckou divočinou. V téhle epizodě tě beru přímo na prašné cesty Lýkijské stezky (Likya Yolu). Není to klasický cestopis. Je tto autentický zvukový deník z pouti, na které jsem oslavil své 39. narozeniny a nechal kus sebe v vápencových skalách nad tyrkysovým pobřežím.
Poslechni si záznam o tom, jaké to je putovat tři týdny o samotě, spát pod hvězdami mezi antickými sarkofágy a čelit vlastním strachům – ať už mají podobu anatolského pasteveckého psa, nebo hrozby vztekliny. Tohle je cesta pro ty, kteří hledají víc než jen kilometry v nohách.
V tomhle díle uslyšíš:
- Chuť svobody: Jaké to je kempovat nadivoko v horách Olimpos.
- Drsnou realitu terénu: Proč je Lýkijská stezka spíš alpskou túrou než procházkou po pláži.
- Tureckou pohostinnost: Setkání s místními, silný černý čaj a nekonečné zásoby palačinek gözleme.
- Poutníkovu zranitelnost: Vnitřní monology o přítomnosti, vděčnosti a klidu, který v běžném dni nenajdeš.
- Praktickou školu přežití: Co si sbalit, jak (ne)pít vodu z cisteren a proč v Turecku občas potřebuješ víc odvahy než svalů.
Pojď se mnou na cestu. Inšalláh.
Kompletního průvodce, itinerář a fotky z cesty najdeš na:
Byl jsem naivní. A nelituju toho.
Pountíku, v roce 2017 jsem měl dobře rozjetou agenturu a čekal příchod svého prvního syna. Logika a tabulky velely jasně: zůstaň u jistoty a vysokého příjmu. Já jsem ale udělal naprosto nelogický krok, všeho jsem nechal a šel psát knihu o duchovních tématech.
Z pohledu tvrdé racionality to bylo neuvěřitelně naivní. Ale z pohledu mého života to byla ta nejvyšší moudrost.
V dnešní epizodě se podíváme na to, proč byste při těch nejdůležitějších životních křižovatkách měli občas zahodit Excel, odložit kalkul a dovolit si být trochu "blázni". Představím vám koncept, kterému říkám vědomá naivita.
O čem se v epizodě mimo jiné bavíme:
- Proč nás chytrá a logická rozhodnutí často drží v paralýze a brání nám žít.
- Jak se etymologický původ slova "naivita" liší od toho, jak ho vnímáme dnes.
- Co nás o partnerských vztazích a přátelství učí Erasmus Rotterdamský a jeho slavná kniha Chvála bláznivosti.
- Proč se podle biblických textů i Pabla Picassa musíme stát znovu dětmi, abychom dosáhli skutečného mistrovství a naplnění.
- Jak rozpoznat rozdíl mezi hloupostí a otevřenou, živou naivitou.
Přijde mi, že občas člověk přesně neví, co je jeho cíl, ale zná ten správný směr. A k tomu, abyste tím směrem vykročili, potřebujete kromě odvahy právě i špetku naivity.
Chcete se mnou vyrazit na doprovázenou pouť?
Napište mi na: www.tomasgavlas.cz
Zapomněli jsme na krásu oběti
V angličtině existují dvě slova pro naši českou „oběť“: Victim a Sacrifice. Jedno vás může o veškerou životní sílu připravit, druhé vám ji naopak dá. V dnešní epizodě Gavlas Podcastu se podíváme na to, jak propastný je rozdíl mezi pasivním utrpením v roli oběti a vědomým sebeobětováním pro něco, co nás přesahuje.
Probereme historii tohoto slova, od zvířat na antických oltářích až po Karpmanův trojúhelník a moderní psychologii. Ukážeme si, proč je uvíznutí v roli chudáka tou nejhorší volbou a jak můžeme převzít zodpovědnost za svůj osud. Inspiraci budeme hledat u těch, kteří to dokázali v těch nejtěžších myslitelných podmínkách – ať už jde o Viktora Frankla, neviditelné hrdiny z Černobylu, nebo myšlenky z mé nejnovější knihy Srdce poutníka.
Všichni jsme v životě oběťmi nějakých okolností. Ale je jen na nás, za co ten svůj život nakonec směníme.
Chcete se mnou vyrazit na doprovázenou pouť?
Napište mi na: www.tomasgavlas.cz
Proč jsem nastoupil do psychoterapeutického výcviku?
Proč se člověk těsně před čtyřicítkou rozhodne stát znovu začátečníkem? V dnešním díle Gavlas Podcastu s vámi sdílím své velké životní rozhodnutí: po pěti letech vedení doprovázených poutí nastupuji do 6letého psychoterapeutického výcviku (Gestalt u Instepu).
Sdílím s vámi, jak chci na svůj akademický základ (PhDr.) a praxi z lesa navázat formálním terapeutickým řemeslem. Bavíme se o tom, proč je pro mě důležité vymezit se vůči povrchním ezoterickým zkratkám a proč věřím, že opravdová péče o duši vyžaduje vedle životní zkušenosti také profesionální nástroje a naprosto bezpečný rámec.
Zjistíte, co tento krok znamená pro mou další práci s klienty, a možná v tom najdete inspiraci i pro vaše vlastní životní výzvy.
🔗 Líbila se vám epizoda? Budu obrovsky vděčný, když podcastu kliknete na 5 hvězdiček na Spotify.
Pomůže mi to dostat tyhle myšlenky k dalším poutníkům.
🌲 Chcete se mnou vyrazit na doprovázenou pouť?
Napište mi na: https://tomasgavlas.cz/
Volání po životní změně
Znáte ten pocit, že už v životě nezvládnete úplně všechno? Že heroické mládí a snaha všechno ustát pomalu střídá potřeba jít víc do hloubky? Společnost tomu často dává plochou nálepku „krize středního věku“, ale ve skutečnosti jde o něco mnohem důležitějšího a krásnějšího. Je to volání po životní změně.
V dnešní epizodě vás beru na své myšlenkové hřiště a sdílím vlastní pocity fragmentace a únavy z toho, jak funguji. Budeme mluvit o tom, proč je nutné z některých životních záměrů dobrovolně odejít jako poražený, abychom mohli najít svou skutečnou autenticitu.
V epizodě společně prozkoumáme:
- Proč musíme v něčem zaručeně selhat a proč je to tak dobře.
- Jak včas rozeznat „tiché otřesy“ dříve, než přijde životní vyhoření nebo zemětřesení.
- Co nám o životní změně říká psychologie, C. G. Jung a jeho proces individuace.
- Jak opustit staré masky (persony) a nefunkční mechanismy z dětství.
- Proč je překážka na cestě vlastně samotnou cestou (a co by nám k tomu řekl Marcus Aurelius).
Nezavírejte před tou změnou oči. A pokud cítíte, že na ni nechcete být sami, přijměte mé pozvání. Vyrazte se mnou na doprovázenou pouť, kde vyneseme na světlo to, co je ve vás.
Více o poutích a mé práci najdete na: tomasgavlas.cz
Srdce temnoty: Proč v sobě každý neseme kousek šílenství?
Milý spoluhledači poznání, tento díl bude trochu jiný. Je to mé osobní filmové a literární doporučení přímo pro tebe.
Nedávno jsem u moře, s knihou zasypanou pískem, dočetl novelu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Ten pocit, který ve mně zůstal, byl tak silný, že jsem se rozhodl ho sdílet. Je to příběh o tom, co se stane, když člověk sestoupí do hlubin vlastního nevědomí.
Proč hrajeme psychologické hry? Hrajte jen ty, které dávají smysl.
Nemáte někdy pocit, že s vámi vaši nejbližší hrají nějakou podivnou hru?
A co si budeme povídat... nehrajete ji občas i vy s nimi?
Transakční hry ve vztazích, v práci, s dětmi. Hra na to, kdo má pravdu, kdo je unavenější, kdo víc obětoval. Hrajeme hry s nenulovým součtem, jeden musí prohrát, aby druhý vyhrál. Hrajeme duchovní hry, které nám mají zajistit věčný život.
A nakonec jsou tu i jisté hry, které mají nenulový součet, a všichni vítězí. A to jsou hry, které dává smysl hrát.
Umělá inteligence a eroze svobodné vůle
Svěřujete svá osobní témata a životní rozhodnutí umělé inteligenci?
A pokud ano, kde je pro vás hranice?
Stále častěji se obracíme na AI pro radu v oblastech, které byly dříve vyhrazeny jen pro naše nejbližší nebo pro terapeuty. AI je skvělý pomocník, ale hloubka našich interakcí s sebou nese i rizika.
V nejnovějším díle mého podcastu se nořím právě do těchto otázek:
- Může se stát, že podobně jako jsme s příchodem GPS a Google Map zapomněli číst v mapách, s AI oslabíme svůj „rozhodovací sval“?
- Vytváříme si iluzi blízkosti s někým, kdo je jen počítačovým algoritmem?
- Jaké je největší nebezpečí postupného odevzdávání naší svobodné vůle?
Poslechněte si hodinový podcast a přečtěte si shrnutí toho nejdůležitějšího na mém webu
Budu rád za vaše postřehy v komentářích!