Poslechněte si podcast: Vzdejme se představy Boha jako strýčka za kulisami dějin, říká Tomáš Halík
„Opusťme překonané kategorie věřící a nevěřící.“ Čerstvý nositel Řádu TGM Tomáš Halík přichází s několika revolučními návrhy, které zformuloval ve své nové knize Dopisy papeži. Promluvil o nich v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Uvědomil jsem si, že pro značnou část společnosti reprezentuju přesně to, co oni nenávidí – nenávidí Pražáky, nenávidí kněze, nenávidí bývalé disidenty, nenávidí přátele Václava Havla, nenávidí intelektuály. Já jsem toto všechno v jednom. Nenajdete člověka, který by v sobě ztělesňoval všecko, co tihle lidi nenávidí,“ říká s naprostým klidem v hlase profesor Tomáš Halík, další z hostů v projektu Seznam Zpráv Galerie osobností.
V roce 2002 jej ke kandidatuře na hlavu státu vyzval Václav Havel, se stejným návrhem za ním přišlo i několik politických stran.
„Byla chvíle, kdy jsem o tom vážně uvažoval,“ říká s odstupem let Halík. „Byla tu jistá tendence, že v českém povědomí je prezident chápán spíš jako morálně-intelektuální autorita, to byl Masaryk, to byl Havel. Na to bych určitým způsobem mohl navázat možná víc než kdokoliv jiný. Ale pak se ukázalo, že tento typ prezidentů lidé chtějí jenom v určitých přelomových situacích. A dneska by se to tam nehodilo.“
Uvědomuje si, že stejně jako je nepřijatelný pro velkou část veřejnosti, naráží na odpor i u velké části české katolické církve. Navzdory svým nenaplněným ambicím ze začátku 90. let působit ve vedení teologické fakultě anebo být biskupem, je dnes spokojený se svou rolí veřejného teologa, jak ji nazývá. Člověka, který díky svým znalostem a vědomostem v mnoha oborech (sociologie, politologie, filozofie, teologie) na veřejnosti komentuje různé společenské jevy.
„Myslím si, že tahle role je velmi důležitá. Není to role nějakého pana faráře, který kafrá do politiky. Jestliže kněží nemají nějaké sociologické nebo politologické vzdělání, tak do toho skutečně nemají mluvit,“ říká překvapivě razantně Tomáš Halík.
Strčili mě do bedny, ať si každý plivne
Souhlasí s nedávno zveřejněným názorem spisovatele Pavla Kosatíka, že Halíkovy myšlenky spíš než v Česku rezonují v cizině, kde vycházejí jeho knihy ve velkém nákladu a kde získal řadu ocenění (včetně takzvané ‚nobelovky za náboženství‘ neboli Templetonovy ceny v roce 2014). „Zdá se, že jeho vzdělanost ho mnoha Čechům nepřiblížila, ale vzdálila,“ napsal Kosatík.
Halík v rozhovoru vzpomíná, jak v 90. letech, po pádu komunismu, kdy byl knězem takzvané podzemní církve a přitom působil v řadě civilních povolání, přišel za kardinálem Miloslavem Vlkem: „Řekl jsem mu: ‚Tak pro mě najdi místo, kde bych mohl být jakýmsi mostem mezi věřícími a nevěřícími a mezi tím intelektuálním světem.‘ A on říkal: ‚Já bych pro tebe i takové místo měl, ale faráři říkají, že seš takovej nějakej jinej.‘ No jsem. Já měl jiné zázemí, jiné vzdělání, jiný typ zkušeností. A to prostředí to v té chvíli nedovedlo strávit.“
Tomáš Halík působí už 33 let jako farář v kostele Nejsvětejšího Salvátora v Praze na Starém Městě, kde za ta léta přivedl ke křtu přes tři tisíce vesměs mladých lidí. Na vyšší pozice v rámci katolické církve nedosáhl.
„Býval jsem používán jako takové Pražské Jezulátko pro zahraničí. Když přišla nějaká zahraniční delegace, nějací biskupové, teologové ze Západu, tak mě i ti naši biskupové představili, aby bylo vidět, že i tyhle věci tady u nás jsou. Pak ti lidé odjeli, mě zase strčili zpátky do té bedny a každý si na mě mohl plivnout,“ říká přesto s úsměvem Tomáš Halík.
Víra a nevíra nejsou dva hokejové týmy
Je velkým stoupencem myšlenek papeže Františka, který se snažáí o reformu křesťanství, aby spojovalo lidi i za hranicemi církve.
„Přišel s geniální myšlenkou přebudovat církev na společnou cestu, a já jsem se rozhodl, že zbytek života budu věnovat rozvíjení téhle myšlenky, podívat se na to, jak křesťanství může do společnosti vyzařovat cosi spojujícího,“ vysvětluje Halík. „Musí vyjít z katolicismu, protestantismu a být jakousi univerzální nabídkou. To bylo na počátku, když svatý Pavel řekl: ‚My, křesťané.‘ Tam už není důležité, jestli je člověk Žid nebo pohan, muž nebo žena, člověk svobodný nebo otrok… Prostě máme novou identitu, jdeme přes všecky hranice. Tohle se v průběhu církevních dějin ztratilo. A papež František o to znovu usiluje.“
Před třemi lety Tomáš Halík vydal knihu Odpoledne křesťanství, která slaví úspěchy v mnoha jazykových mutacích v řadě zemí světa (před pár týdny byla vydána i v korejštině), teď po Velikonocích mu vyjde kniha Dopisy papeži.
„Jsou to dopisy fiktivnímu papeži, který se mně objevil ve snu. Kromě jiného tam mluvím o tom, že ty kategorie věřící, nevěřící jsou překonané. Říká se, že věřících ubývá. Není to pravda. Ubývá určitého typu věřících, kteří jsou plně identifikováni s církvemi, s jejich učením. Těch asi ubývat ještě bude. Ale na druhé straně ubývá i těch dogmatických ateistů,“ říká Tomáš Halík a mluví o rostoucím počtu lidí, kterým říká „něcisté“, lidé věřící v „něco nad námi“.
„Říkají: ‚My taky víme, že je nějaká transcendentála a vertikála života.‘ O tom s nimi musíme vést dialog. Tady skutečně není víra a nevíra jako dva hokejové týmy v dresech různé barvy. Ten spor se odehrává v srdci a mysli téměř každého člověka.“
Bůh je pro něj univerzální kontext všeho, co se děje: „Je třeba vzdát se představy Boha, který je nějaká nadpřirozená bytost, nějaký velký strýček za kulisami dějin. Bůh tvoří velký kontext našeho života. Všemu můžeme rozumět jenom v kontextu. Náš život, naše dějiny jsou fragment, my ten kontext vlastně nemáme k dispozici. My se k němu vztahujeme nadějí. My se k němu vztahujeme vírou.“
Jaká byla jeho cesta ke křesťanství? Jak ho ovlivnil Jan Palach? Jak se před rokem 1989 cítil coby terapeut mezi alkoholiky a narkomany? A co pro něj před dvaceti lety znamenala expedice na Antarktidu? I o tom mluví Tomáš Halík ve velkém profilovém rozhovoru. Vzpomíná i na svůj hovor s bývalým prezidentem Václavem Havlem krátce před jeho smrtí.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverze rozhovorů nabízíme vždy ve čtvrtek. Psaný text a video zveřejňujeme na webu Seznam Zprávy v sobotu.
Galerie osobností
Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
„Začaly mi chodit stovky milionů. Necítila jsem se dobře,“ vzpomíná vědkyně
Hana Dvořáková patřila k týmu profesora Holého, jehož objev změnil léčbu HIV. „Byla jsem ve správný čas na správném místě.“ V rozhovoru mluví o vědecké práci, velkém úspěchu i o tom, proč vrátila velkou část peněz zpátky vědě.
Když v roce 2000 pozval profesor Antonín Holý svou kolegyni Hanu Dvořákovou na oběd do jedné malostranské restaurace, měla za to, že půjde o běžné setkání. Řekl jí tam ale větu, která změnila běh jejího života.
„Hanko, budete dostávat hodně peněz. Můžete si koupit třeba byt.“
Hana Dvořáková, úspěšná vědkyně a významná filantropka, v rozhovoru pro Galerii osobností vzpomíná: „Vůbec jsem netušila, kolik těch peněz bude. Nějaké bydlení jsme měli, takže moje první myšlenka byla, že konečně budeme moct jezdit na naše vysněné dovolené – lyžovat do Francie nebo do Norska.“
Nakonec jí během následujících deseti let přišlo díky licenčním poplatkům přes půl miliardy korun.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
Dasha: Před třiceti lety jsem se bála vyjít před lidi. Pak přišel Karel Gott
Na první pěvecké soutěži se schovávala za vlasy a nedokázala se podívat do hlediště. Dnes patří ke stálicím StarDance, má za sebou studia na Berklee College a je držitelkou Ceny Thálie. A vstupuje do nové fáze své kariéry.
Velkou část léta tráví ve studiu. Vznikají tam písně, které jsou pro Dashu výjimečné. Poprvé totiž vypustí do světa hudbu, kterou nejen nazpívala, ale sama také složila a opatřila texty.
„Celý život pracuji na tom, abych měla vlastní repertoár. Psala jsem vždycky, jen jsem se bála to zveřejnit. Je to pro mě příliš velké odhalení,“ říká jedna z nejuznávanějších zpěvaček v rozhovoru pro Galerii osobností. „Až teď mám pocit, že jsem dospěla do věku, kdy už na to konečně mám odvahu.“
V otevřeném rozhovoru Dasha vzpomíná také na studium na Berklee College of Music v Bostonu i na chvíli, kdy se rozhodovala mezi návratem do Česka a nabídkou pokračovat v kariéře v USA.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
Vědkyně: "Ozempic je dar. Do chvíle, než ho začnou brát zdraví lidé"
Kanaďanka českého původu Barbara Paldus, která vybudovala kariéru v Silicon Valley, v rozhovoru vysvětluje svůj pohled na budoucnost medicíny, mikrobiom nebo zrádný efekt léků na hubnutí.
„Zhubnou, ale pak řeší přebytečnou kůži nebo objem obličeje. Přijdou výplně, estetické zákroky… Nakonec z toho nejvíc profitují estetičtí chirurgové.“
Biochemička a podnikatelka Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která ve Spojených státech založila několik biotechnologických firem, popisuje paradox účinků léků na hubnutí typu Ozempic. Sama je považuje za jeden z největších medicínských pokroků posledních let. Varuje ale před tím, když je začnou užívat zdraví lidé jen proto, aby byli štíhlejší.
Podle Barbary Paldus je to příznak hlubšího problému. „Dnešní medicína příliš často léčí jednotlivé orgány místo člověka jako propojeného celku,“ říká dnešní host v Galerii osobností.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
Zažila 14 ministrů kultury: „První rok hledá záchod, třetí rok chce změny“
Žena, která stála u proměny systému, díky němuž se do Česka vrátily zahraniční filmové produkce. Otevřená zpověď bývalé ředitelky Státního fondu audiovize Heleny Bezděk Fraňkové, proč politici narážejí na realitu fungování státu.
Když Helena Bezděk Fraňková přebírala letos v březnu Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii, většina diváků ji znala spíš podle jména než podle tváře. Není to překvapivé. Celou kariéru strávila za kamerou uprostřed filmového štábu, v kancelářích Ministerstva kultury nebo ve vedení institucí, které běžný divák tolik nevnímá.
Přesto za ní zůstává práce, která výrazně proměnila české audiovizuální prostředí. Když před dvaceti lety nastupovala do tehdejšího fondu na podporu kinematografie, hospodařil s rozpočtem 68 milionů korun. Když loni v květnu odcházela z čela Státního fondu audiovize, spravovala instituce zhruba 2,5 miliardy ročně.
Právě Helena Bezděk Fraňková, která je hostem Galerie osobností, patřila k lidem, kteří pomáhali prosadit systém filmových pobídek a podařilo se jim do Česka vrátit zahraniční produkce. „Producent v Hollywoodu nevidí Hlubokou ani Karlův most. Vidí čísla,“ shrnuje v rozhovoru logiku, na které celý systém stojí.
Hlasujte pro Galerii osobností v anketě Podcast roku. Děkujeme.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
„Dělali ze mě zrádce vlasti.“ Dnes má Jiří Kylián Řád bílého lva
Slavný choreograf Jiří Kylián mluví o tanci, který odhaluje víc než slova, o odvaze riskovat i o zásadním kroku svého života - odjezdu na Západ v srpnu 1968. I v devětasedmdesáti letech sklízí úspěch po celém světě.
„Pro politiky by bylo nejlepší, kdyby se učili balet,“ říká Jiří Kylián hned v úvodu rozhovoru v Galerii osobností. „Ten jejich body language často prozrazuje, že lžou.“ Podle Jiřího Kyliána není pohyb doplňkem řeči, ale její podstatou. „Každý dovede tančit,“ dodává. A to, jak se člověk hýbe, o něm prý často vypovídá víc než slova.
Jiří Kylián patří mezi nejvýznamnější světové choreografy současnosti. Dlouholetý šéf Nederlands Dans Theater (NDT), jehož práce ovlivnila podobu moderního tance po celém světě, získal řadu prestižních ocenění, včetně Řádu Bílého lva. Státní vyznamenání mu udělil prezident Petr Pavel v říjnu 2024.
Hlasujte pro Galerii osobností v anketě Podcast roku. Děkujeme.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
„Možná už mám hotovo. Teď si chci jen hrát,“ říká Jan Svěrák
Oscarový režisér se vrací s novým filmem Pět švestek. Vznikl tak trochu mimo plán. Po letech, kdy čelil tlaku na další „velké“ projekty, mluví Jan Svěrák o svobodě, pochybnostech i proměně vztahu s otcem Zdeňkem Svěrákem.
Hlasujte pro Galerii osobností v anketě Podcast roku. Děkujeme.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
Teď se má hrát o nástupu autoritářství, říká budoucí šéf Národního divadla
Martin Glaser, který má od srpna 2028 stanout v čele Národního divadla, mluví o tlaku politiky na kulturu, o setkání s ministrem Klempířem i o tom, proč má divadlo odrážet současný svět a kde vidí hranice umělecké svobody.
Příští ředitel Národního divadla a nyní úspěšný ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser v Galerii osobností otevřeně mluví o tom, jaké divadlo chce v Praze dělat – a proč by se podle něj nemělo vyhýbat politice a světu kolem nás.
„Divadlo má dnes mluvit především o politice,“ říká v rozhovoru a upozorňuje, že v době společenského napětí by mělo reflektovat i nepříjemná témata. „Když se společnost mění tak rychle jako dnes, divadlo nemůže zůstat stranou.“
Podle něj by současná činohra měla mnohem výrazněji reagovat na proměnu společnosti a nástup autoritářských tendencí.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
„Část mozku dnes vypínáme. Může nás to změnit.“ varuje neurochirurg
Má za sebou tisíce operací. Přesto říká, že fungování mozku – včetně vědomí – stále nerozumíme. A že technologie mění to, jak mozek používáme, a povede to k jeho zmenšení.
Vladimír Beneš přes čtyřicet let vede operace, při nichž rozhodují milimetry. A právě zkušenost z oboru neurochirurgie ho vede k úvahám, které přesahují samotnou medicínu a které zmiňuje v rozhovoru pro Galerii osobností.
Mozek dokážeme operovat, ale nerozumíme mu. „Máte 86 miliard neuronů a my neumíme ani definovat vědomí,“ říká. Anatomii se podle něj chirurg naučí - je stabilní, opakovatelná. To podstatné ale zůstává záhadou: „To, co u pacientů operujeme, známe. To, co z něj dělá člověka, ne.“
Právě proto ho znepokojuje, jak s vlastním mozkem zacházíme. V historii už se podle něj zmenšil - v neolitu, kdy člověk začal pěstovat obilí. A něco podobného se může stát znovu. „Dnes si nemusíte nic pamatovat, nic vymýšlet. Najednou ten mozek není tolik potřeba,“ říká Vladimír Beneš.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
„Moje duše herečky je nažraná.“ Dyková jde zkusit novou profesi
Po třiceti letech na scéně mluví jedna z nejúspěšnějších českých hereček o tom, proč mívá potřebu zpomalit, proč se dobrovolně drží stranou sociálních sítí a proč začala přemýšlet o tom, co dál.
„Kdybych si měla vybrat znovu, zvolila bych si jiné povolání. Vlastně už teď.“
Tatiana Dyková, držitelka rekordních čtrnácti ženských nominací na Českého lva, v rozhovoru pro Galerii osobností říká, že její vztah k práci se zásadně proměnil. Zatímco dřív jela bez zastavení, dnes si vědomě dopřává dlouhé pauzy: „Volno? To dřív byla nuda. Teď je to nutnost.“
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
Neznámý příběh Kinského: „Psal jsem reklamy na prací prášky“
Potomek šlechtického rodu točil reklamy na chlebíčky i prací prášky. František Kinský v Galerii osobností popisuje méně známé kapitoly svého života i to, jak ho formovalo dětství a práce v komunismu a proč zůstává optimistou.
František Kinský, průvodce úspěšným seriálem Modrá krev, působí jako člověk pevně spojený s rodinnou tradicí a prostředím zámků. Málokdo by si ho proto spojil s reklamami na potraviny nebo prací prášky - a přesto i to patří k jeho životní zkušenosti z doby před rokem 1989 a po něm.
Když se po nuceném odchodu z Československé televize v první polovině 70. let snažil uživit rodinu, ocitl se v prostředí tehdejší „propagace“, tedy reklamy. Podílel se na výrobě krátkých spotů, které vyplňovaly vysílání. Byla to práce, která s jeho původem neměla na první pohled nic společného, ale dobře ilustruje, jak nevyzpytatelný byl život v socialistickém Československu.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.
„Moje tělo už volalo o pomoc.“ Baletka Márová o bolesti jako normě
Ve 26 letech se stala nejmladší primabalerínou v historii Národního divadla, loni po 27 sezónách odešla z angažmá. V rozhovoru popisuje svět, ve kterém jsou láska k pohybu a potlesk publika vykoupeny každodenní bolestí.
Nikola Márová v celém rozhovoru vypráví o bolestech a zraněních, které přináší kariéra profesionální baletky, jak nyní vychovává své nástupkyně, a proč je tabu mluvit o postavách studentek na konzervatoři.
Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka
- Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře.
- Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
- Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.