Minule jsme slíbili jako další fosilní téma „software pro jednoho“. Plníme slib. Ten termín jsme si půjčili od Craiga Moda, Američana usazeného v Japonsku, který si s AI staví věci, jaké by mu žádná softwarová firma nevyrobila.

Třeba: sociální síť pro členy svého klubu, na kterou se smí psát dvakrát denně a příspěvek po sedmi dnech zmizí. Nebo: účetnictví pro člověka, který daní v Japonsku i v Americe a peníze mu chodí z půlky světa. Jak říká Craig Mod, je to nejlepší účetní software, jaký kdy měl.

Nejlepší je, protože si ho udělal jenom pro sebe, na míru. A v tom je celý vtip.

Stavíme pro sebe, ne na předplatné pro jiné

Roman zmiňuje, že sám roky psal jedné tuzemské fakturační službě, jaké funkce mu v ní chybí. „Měl jsem úspěšnost tak jednu z deseti,“ dodal. A teď? Postavil si vlastní a hotovo, už nemusí nikomu psát a něčeho se doprošovat.

Řítí se tedy na zavedené služby „SaaSpokalypsa“, tedy pohroma pro předplácené softwarové služby? V podcastu jsme probrali i argumenty Tylera Denka, zakladatele newsletterového nástroje Beehiiv. Ten říká, že za každou takovou službou stojí roky práce a tým lidí, kteří ve dne v noci hlídají, aby byla bezpečná a jela pokaždé, když ji potřebujete.

Jo, to je pravda. A proto se oba držíme jednoho pravidla: k vlastnímu navajbenému softwaru přistupujeme jako jeho jediní uživatelé. Roman to říká na rovinu: „Podle mě vůbec nemá smysl, pokud člověk není profi programátor, přemýšlet o tom, že by něco takhle prodával.“

Ušetříme díky tomu hodně? Spíš ne

Každopádně, zní to lákavě: zrušíte pět služeb a máte vystaráno. Jenže vajbení taky něco stojí. Oba si platíme stodolarový tarif, to jsou zhruba dva tisíce měsíčně. Když škrtnete tři čtyři předplatná, je to podle Martina „nalej vylej“. Roman oponuje, že za tu stovku doláčů si člověk postaví těch udělátek hned celou řadu.

Ale ne všechno má smysl stavět. Martin si třeba dál platí Loom na natáčení lekcí do kurzu, protože měsíc ladit nějakou vlastní náhradu mu za to nestojí. A Roman si službu, která existuje, není šíleně drahá a do velké míry plní jeho požadavky, radši aspoň dočasně zaplatí, než že by ztrácel čas tvořením a laděním. Protože vždycky je tu fůra jiných věcí, na kterých je možné vyšívat.

V čem je teda to kouzlo? Roman říká: „Největší přidaná hodnota je v tom, že si ten nástroj ohneš přesně podle sebe.“

Dva diktovací nástroje, každý jiný

Martin vzpomíná, jak si na jaře při zuřivém vajbování úplně odrovnal pravou ruku: „Neměl jsem tenisový loket, ale vajbovací rameno, loket a předloktí. Bolelo to jako čert, nemohl jsem s rukou vůbec hýbat, levačkou jsem ji přenášel ze stolu do klína. Mazec!“

Jeho řešení? Vyvajbil si diktovací aplikaci: zmáčkne jednu klávesu a mluví, nástroj to pak přepíše. Navrch teď nemusí u práce sedět, stačí se jít projít a cestou něco namluvit.

Diktovačku má i Roman. Ale jinou, protože měl jiné požadavky: umí například ztlumit hudbu, když začne mluvit, a schovává si posledních deset nahrávek pro případ, že by přepis selhal. Martin nic z toho zatím nepotřeboval.

Dva fosilové, dvě diktovačky, každá trochu jiná. Proto Martin říká, že svoji aplikaci ani nikomu nenabízí. „Lidi by mě nejspíš zasypali přáními, co upravit a změnit, a to není nic pro mě,“ říká.

Patnáct skriptů místo lidského střihače

Chcete další příklad? Tak třeba tenhle díl Fosilního paliva nestříhal člověk. Od dvacátého dílu stříhá náš podcast Claude Code: používá k tomu patnáct malých skriptů, přesně 1 707 řádků kódu. Přepíše zvukové stopy, pozná, kdo mluví, srovná drobné pauzy, které vznikají na online callu mezi Prahou a Vysočinou, dorovná hlasitost, přidá znělky, vyrobí cover a připraví popis s kapitolami na YouTube.

Dřív tomu Roman věnoval spoustu hodin. Teď se o rutinu stará AI, Roman jenom zkontroluje výsledek a zmáčkne „Publikovat“.

Neautomatizujeme myšlenky. Automatizujeme rutinu a vopruz, které jsou se sdílením myšlenek spojené.

Roman v tomhle dílu předvedl i svůj nástroj Textátor, ve kterém si klient proklikává varianty textu a rovnou vidí, jak budou vypadat na webu. Martinovi se Textátor líbí, protože o hromadných úpravách ve Wordu má jasno: „Tohle Bůh a Microsoft vymysleli jenom proto, aby se mohli pomstít lidem.“

V dílu uslyšíte i o Sherlockovi, který Martinovi každé ráno pročte stovky článků a loví v nich nová nebo slangová slova pro Češtinu 2.0. O Romanově semaforu na newslettery a o animovaných videích, která si vajbí pro Uspěju, projekt připravující deváťáky na přijímačky z češtiny. Nebo o tom, proč Martin zkouší postavit newsletterové vydavatelství v jednom člověku. Poslechněte si to.

Tip pro sólotvůrce: začněte jedním udělátkem

Kouzlo vajbování v AI se nám daří předávat i dál. Na prvním online setkání našeho kurzu ukázala copywriterka Katka kvíz, který vyrobila pro klientku a sama ho nasadila na web. Lektorka angličtiny Jana si zase postavila aplikaci, se kterou její pokročilí studenti trénují konverzaci.

Chcete to zkusit taky? Mrkněte na kurz AI pro sólotvůrce. Se slevovým kódem BRIKETA ho dostanete výhodněji. A jestli si nejste jistí, jak složité to je, přijďte na ukázkovou hodinu vajbování – 22. října v 17:00. Je to za hubičku, mrknete nám pod ruce a rozhodnete se, jestli je to pro vás, nebo ne.

Jo, a taky nám napište: jaké udělátko byste si postavili, kdyby vám na to stačilo jedno odpoledne? Nebo co a proč vás nejvíc prudí na předplacených službách, které používáte?

Odebírejte taky další brikety Fosilního paliva – přihlaste se k odběru tam, kde jste zvyklí poslouchat podcasty.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Slíbili jsme to na konci dvacátého dílu a slib plníme: v tomto díle jsme se bavili o tom, jestli je řemeslo zaručená pojistka před AI. Před pěti lety jsme si všichni mysleli, že automatizace nejdřív sežere manuální práci a ta znalostní to přežije.

A stalo se to přesně naopak.

Jdi na řemeslo radí lidi, kteří si řemeslníka ani neobjednávají

Martinovi vadí hlavně to, kdo tu „řemeslnickou“ radu dává. Většinou to jsou lidi, kteří řemeslo nedělají. A často za řemeslníky ani neplatí: doma si věci bastlí sami nebo je nechávají vyhnít.

Jak říká Martin: „Projděte se bohatou vilovou čtvrtí v Praze a zeptejte se, kdy u nich byl naposledy třeba kominík.“

Tolik ke zlatému dnu.

Roman si pro změnu vyjel platy. Obkladač bere zhruba 63 procent celostátního mediánu, plynař skoro dvojnásobek obkladače. Takže jestli má nějaké řemeslo zlaté dno, je to spíš v tom, jak velkou odpovědnost nesete. Jasně, špatně vymalovaný pokoj nikoho nezabije. Ale špatně zapojený plyn ano.

A ta představa, že programátor s kilem měsíčně půjde obkládat za sedmadvacet? Roman má vysvětlení: „Možná je to zlaté dno myšlené tak, že padneš na platové dno.“

Úplně nejvíc nám ale v téhle úvaze chybí zbytek trojnožky. Učňák vás možná naučí být fachman na jednu věc, jenže vás nenaučí podnikat, jednat se zákazníky, sestavovat nabídky apod.

Uč se programovat a budeš se mít skvěle, říkali

Jo, taky to byla tutovka. Svět vám bude ležet u nohou. A pak přišla AI a drobní řemeslníci kódu, co sypali webíky jako Baťa cvičky, přišli a dál přicházejí o byznys. Nikdo tehdy neřekl: uč se programovat, ale bacha, může se to celé posrat.

Teď se to samé říká o řemeslu. Roboti jsou dneska komičtí, kdo viděl záběry z robotické olympiády, tak ví (fakt bžunda). Jenže AI byla před čtyřmi lety taky lehounce k smíchu. Fascinující, ale přece jen trochu komická.

Martin má proto na predikce alergii: nikdo z nás neumí pořádně odhadnout ani příští týden, ale budoucnost na dvacet let šmahem předvídají všichni: „Odkud to, do prdele, víte?!“

Roman přihodil kacířskou myšlenku, jestli se tím novým zlatým dnem nemyslí spíš kutilství. Proč, to si poslechněte v tomto dílu.

Pečovatelství: bude rezervace pro lidi?

Jo, a ještě jsme mluvili o pečujících profesích. Martin třeba dlouho věřil, že umírající nebudou chtít, aby je držel za ruku robot.

Dneska to drobet přehodnocuje (i když o budoucnosti všichni víme prdlačky, že ano). Proč? Pečovatelství je fyzická dřina, kterou skoro nikdo dělat nechce, a roboti se tam dřív nebo později taky dostanou, ať chceme, nebo ne.

Roman zase opravil sám sebe. Ve dvacátém dílu tvrdil, že roboti v jihlavské nemocnici rozvážejí léky. Dohledal si to: rozvážejí stravu. Léky jim tam ještě do „pazour“ nesvěřili.

A z Japonska přinesl zjištění, že stovky milionů dolarů nalité do pečovatelských robotů skončily hlavně v lůžkách s čidly. Nejtěžší je totiž naučit robota „lidský“ dotek.

Tady nám oběma sedla myšlenka z textu Billa Gatese – říká: „Některé profese necháme vyhrazené pro lidi ne proto, že by je stroje nezvládly, ale protože to tak chceme.“

Bude to možná něco jako přírodní rezervace. Dálnici přes Šumavu taky vést můžeme, a přesto to neděláme.

Kde tedy zlaté dno je?

Roman na závěr ocitoval Martinovu hlášku z dvacátého dílu: zlaté dno má státní správa. Hmm, je to legrační, protože je na tom kus pravdy – nějakou takovou zprávu v Česku vysíláme děckám: „Hele, hlavně, neblbněte, nic neinovujte, do ničeho velkého se moc nepouštějte, hlavně nepodnikejte, že ano, spíš se jenom někam zašijte.“

Schválně, napište nám: za co byste zaplatili člověku, i když to stroj udělá levněji a rychleji?

Ať už jste opravdoví řemeslníci nebo znalostní řemeslníci (pardon, pracovníci), stejně se vám může hodit vajbit s AI nástroji. A nejenom v práci, klidně v soukromí.

Třeba Romanovi rodiče nedávno řešili nové zábradlí a nemohli se rozhodnout, kolik šprušlí a jak širokých tam mít. Roman proto vyfotil rám, zadal AI, ať udělá vizualizaci, a za půl hodiny měl klikací nástroj: mohl si vybrat počet šprušlí v zábradlí, různé šířky, různé barvy. Nebo vyrobil nástroj, který ukazuje, jaký stín bude strom vrhat na zahradě, až za pár let vyroste.

Tohle si může vyvajbit každý zahradník nebo sadař a ukázat zákazníkovi výsledek dřív, než se pustí do práce. Bez jediného řádku kódu.

Ano, pochopili jste správně, teď prodáváme – náš kurz AI pro sólotvůrce. Se slevovým kódem BRIKETA ho navrch dostanete výhodněji. No, nekupte to!

A příště? Probereme software pro jednoho. Co to je? Udělátka, která nemusí do světa, stačí, když slouží vám.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Minule jsme slíbili díl o tom, jak se změnilo psaní v době AI a jestli je to fake, nebo není. Slib plníme a rovnou se odkopeme: oba píšeme s AI. Hmm, jestli patříte k fandům novodobého honu na čarodějnice, možná to v tuhle chvíli vypnete.

Stop! Vydržte aspoň pár minut a nasajte v tomhle dílu argumenty i z druhého břehu.

A ještě jedno férové upozornění. Fosilní palivo objevilo nové ložisko: většina nových dílů se bude nějak dotýkat AI. Ne proto, že bychom ji bezhlavě milovali – spíš nás fascinuje, občas v koutku duše lehce děsí, a hlavně ji už nikdo neodvynalezne. Nebudeme před tím strkat hlavu do písku.

Zpráva, která nastartovala Martina

V dílu zazní jedno jméno a jedna zpráva. Chris Best, spoluzakladatel Substacku, rozeslal všem na platformě zprávu, že zavádějí nástroj, kterým si prý ověříte, jestli text napsala AI. Dodává ho firma Pangram.

Martina to krká a spustil pořádně od plic, co si o tom myslí. To nejdůležitější na textu přece není, jestli ho člověk napsal brkem za svitu petrolejky, nebo jestli mu pomáhala AI. Důležitější je, jestli je dobrý, nebo špatný. Jestli má hlavu a patu. Jestli je v něm myšlenka.

Lidi plodili sračky dávno před AI a detektor sraček nikdo nepotřeboval – každý z nás ho má na krku.

Abychom byli k Bestovi fér: v té zprávě taky říká, že nechce číst názory AI nástrojů, že chce číst názory lidí. Souhlasíme. Nás taky zajímá, co lidi zažili a jaké mají zkušenosti. Ale ten detektor je prostě spíš jen starý dobrý hon na čarodějnice. Sorry not sorry.

Romanův test: 90 % AI, 100 % člověčina

Roman substackový detektor nezkoušel, ale jiné ano. Podstrčil jim vlastní výtvory, které vznikly zhruba z devadesáti procent s AI – byly nakrmené jeho texty a doladěné. Verdikt: stoprocentní člověčina.

Ty nástroje jsou ruská ruleta. Stoprocentně lidský text označí jako AI, a naopak. A pokud něco detekují, tak spíš formu. Ne obsah.

V tom jsou stejné jako lidští lovci AI: Jsou v textu pomlčky a anglické uvozovky? Na hranici s ním! Ale třeba Martin psal pomlčky a měl je rád dávno předtím, než nám do toho vlítla AI a všichni šílenci začali přibíjet pomlčky na kříž.

Roman nadhodil kacířskou myšlenku: nezačnou lidi kvůli detektorům schválně prznit svoje člověčí texty, aby nevypadaly moc dokonale? Poslechněte si, co si o tom myslíme.

Sólotvůrce nemá redakci. AI ji může suplovat

Tohle je pro nás oba zásadní. Jako sólotvůrci píšeme spoustu textů pro vlastní projekty a nemáme za sebou redakci – ansámbl lidí, kteří říkají „tohle je blbě, tohle by chtělo dovysvětlit, tady to čtenář nepochopí“.

AI tohle umí suplovat. Postavíte si v ní přísného editora, oponenta, beta čtenáře, rešeršéra, korektora. Cílem není text zmršit blbým promptem, cílem je předat myšlenku tak, aby měla hlavu a patu. Když někdo tvrdí, že psaní s AI je špatně, říká vlastně: rozpusťte redakční radu, vyhoďte korektory, každý ať píše jen to, co zvládne sám.

Blbost.

A je ještě jedna skupina, které detektory dělají medvědí službu: lidi, kteří umí skvěle mluvit, ale překvapivě neumí psát. Ti si můžou myšlenky nadiktovat, nechat se od AI vyzpovídat a učesat. Myšlenky jsou pořád jejich, jen se už konečně dají číst. Kdo ještě nemá psaní osahané, může si v AI vytvořit lektora a za rok dva psát líp než dnes.

Jedna podmínka je nutná: základní suroviny musí být z vaší hlavy.

No, jak je zřejmé – měli jsme toho na srdci hodně (alert, alert – pomlčka! A další!). Takže je toho v celém dílu mnohem víc. Poslechněte si ho.

Jestli vás AI zajímá i z tvůrčí stránky, mrkněte na náš kurz AI pro sólotvůrce na Sólotvůrci.cz. Průběžně ho doplňujeme a potkáváme se i online. Se slevovým kódem BRIKETA dostanete první rok členství výhodněji.

A pro jistotu: je to kurz AI pro sólotvůrce, ne pro soplotvůrce.

Jak to máte s detektory vy? Napište nám – a jestli nechcete propásnout další brikety, přihlaste se k odběru tam, kde posloucháte podcasty.

Sólotvůrcům zdar, soplotvůrci ať jdou na kejdu.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Ve dvacátém dílu jsme původně plánovali odpovídat na vaše otázky. Jenže ty nám mezitím zestárly, protože na Fosilní palivo chvíli padal prach – a tak místo toho vykopáváme něčím aktuálnějším: co udělaly čtyři roky s AI s našimi životy a kariérami.

Jo, a jedna novinka: zabili jsme časovač. Často jste nás o to prosili – slovy: jeden člověk. Pravda je, že nám prostě přestal sloužit. Odpočívej v pokoji, časovači. Přesto se pořád budeme snažit vejít do půlhodinky, protože na dlouhé plky jsou tu jiní. Chceme, ať to máte plus minus autobus na jednu cestu do práce.

Čtyři roky, které přeskládaly mapu

Martin se ještě před čtyřmi lety živil „psaním slohovek pro firmy“, jak říká. Teď už ne. Ale místo nářků nad tím, že tahle éra končí, ji spíš oslavuje: no, řekněte, nebylo skvělé, že v dějinách lidstva nastal okamžik, kdy se člověk nějakých dvacet let mohl živit skládáním písmenek za sebe? Že to nevydrželo věčně, je trochu smutné, ale asi celkem pochopitelné. (Skláři už taky nemají co žrát, že ano, tak proč by copíci měli být chráněný druh?)

A Roman? Pořád dělá copywriting – ale dneska už úplně jinak než dřív. Funguje spíš jako kurátor toho, co udělá AI, instruktor, který jí zadává, na čem a jak pracovat, a editor, který po ní všechny věci dotahuje. A vedle toho má rozjetých pár vlastních sázek, o kterých bude řeč za chvíli.

Vajbení zlevnilo prototypy. Produkci ne

Pro ty, kdo o tom slyší poprvé, drobný úvod do děje: vibecoding (hezky česky: vajbení nebo vajbování) je termín programátora Andreje Karpathyho, který si všiml, že on sám už vlastně nekóduje – jen říká AI přirozeným jazykem, co chce, a ona to na pozadí staví.

A to samé můžete dělat vy – mluvit a tím programovat – bez toho, abyste vlastnoručně napsali jediný řádek kódu.

Proč nás to tak baví? Protože jsme přesvědčení, že většina tvůrců neví, co staví, dokud to nevidí. Je to jako v kuchyňském studiu: taky vás nejdřív nezavřou do kanclu, abyste jim tam svoji vysněnou kuchyň popsali z hlavy. Provedou vás mezi vystavenými hotovými kuchyněmi, vy něco z toho nasajete, srovnáte si myšlenky, a teprve pak řeknete, co chcete. Vajbení funguje stejně – stavíte, koukáte, měníte.

Jen pozor na jednu věc: díky vajbení se zlevnily první nápady, ne produkce. Dřív jste za každý nápad nebo pokus krvavě platili (protože grafik, programátor, spousta spáleného času, energie, peněz), takže jste se stokrát rozmýšleli, do čeho se pustíte. Dneska si prototyp bez problémů vyrobíte sami a skoro zadarmo (platíte jen předplatné některého nástroje AI) – a pokud to slouží jen vám, nejspíš si s tím vystačíte. Pokud to chcete pustit do světa a prodávat to, budete potřebovat profíka, který to s vámi doladí a dotáhne.

Jak to vypadá v naší praxi:

• Roman s kamarádem češtinářem spouští aplikaci, která připravuje deváťáky na přijímačky z češtiny. Má 145 tisíc řádků kódu, ručně nenapsali ani jeden. Před dvaceti lety by na to potřebovali statisíce korun a tým vývojářů. (Ale jak říká Roman: „Bezpečnostní audit u profíka máme domluvený, máme rozum.“)

• Martin s Daliborem Behúnem zase staví Kilovaty.cz – dvoučlennou „agenturu“, která učí firmy a úřady psát srozumitelně. Cenovou nabídku, kterou by jako freelanceři bastlili celý den, dnes vyvajbí za hodinku nebo dvě: AI zná vizuální jazyk značky, tonalitu i ceník, oni dodají kontext a know-how. A jednou vytuněná dovednost se pak používá opakovaně napříč projekty.

To jsou jen malé ukázky od nás. Ale vajbení vidíme i u kamarádů a známých. Třeba Martinův kamarád Tomáš Hájek chce s lidmi po celé republice vysbírat milion plechovek z křovisek a parků. Nápad sice vznikl v hlavě jednoho člověka, ale teď se díky AI může proměnit v apku a gamifikovanou hru, takové novodobé „houbaření“. Ani Tomáš není programátor – je to fotograf a lektor.

Fosilní výhoda: vkus a schopnost nesouhlasit s AI

Proč by v tomhletom vajbování měli mít fosilové navrch před mladšími? Věk se podle nás stává určitou konkurenční výhodou:

• Nemáme FOMO, máme FIM – čo si, vojín Kefalín, predstavujetě pod takým pojmom FIM? F**k it mentality. Když máte padesátku za krkem, tak na některé věci už zkrátka kašlete, protože nemáte k dispozici všechen čas světa. Zbývá vám řekněme 25 aktivních let, tedy zhruba 25 ročních projektů. A to je číslo, které fosily nutí pečlivě si vybírat bitvy, do kterých se pustí.

• Máme vkus. Složené úročení zkušeností nese ovoce, které nevisí nízko. Už mnohem rychleji poznáme, co je dobré a co je bulšit. Dobrý, blbý, dobrý, blbý – a jede se dál. Fosilní výhoda je taky schopnost nesouhlasit s AI, neustále ji zpochybňovat, protože takhle to děláme celý život. Osvojujeme si nové technologie tak, že je nejdříve zpochybňujeme.

• Náskok v ovládání nástroje je poprvé v historii skoro bezcenný. Mladí si vždycky osvojili nové nástroje rychleji a bývala to velká výhoda. Jenže vzpomeňte: ještě loni jsme s velkou pompou vykládali o kreativním a rešeršním módu v našich AI. Dneska nepoužíváme ani jedno – a to neuplynul ani rok. Cenné nejsou klávesové zkratky, ale zkušenosti a ochota se adaptovat.

Jednu velkou nevýhodu přiznáváme. Šestnáctiletí se můžou na příštích pár let zašít na škole (nebo školách) a počkat, až se okolo AI usadí prach. My mezitím musíme platit složenky, živit rodiny a udržovat celý ten cirkus v chodu. Trhat zralé plody dvacetileté expertizy je zrovna teď obtížnější – a proto celkem chápeme, proč jsou lidi nasraní.

Kdo přežije (a proč to nebude z lásky zákazníků)

Vezměte si třeba řemeslníka, který celý život sekal jednoduché webíky jak Baťa cvičky. Bohatě ho to živilo. Jenže dneska si ten webík lidi vyvajbí sami – a nikdo nikdy v celé historii lidstva neřekl: „Můžu to mít za pár korun, ale zaplatím dvacet tisíc, protože si vážím vaší práce.“ To se prostě nestane.

Kdo celé roky nekoukal přes plot svého oboru a není ochotný uhýbat před kulkami, je v pytli. Kdo měl oči otevřené, má šanci. Specializace je pořád cenná – ale je potřeba na ni nabalit vrstvy okolo. Textař, který díky AI zvládne i grafiku a kód. Dva učitelé, kteří si postaví vlastní aplikaci. Před industrializací taky řemeslník zvládl celý produkt sám; teď se to oklikou vrací.

Nejlepší způsob, jak pokračovat, je pokračovat

Tuhle moudrou větu razí AI expert Honza Romportl a my se jí držíme: nedělat věci do šuplíku. Vyndat nápady z hlavy, zkusit je realizovat a rychle se hýbat – protože jenom děláním zjistíte, jestli má projekt odezvu a jestli sázku na něj zdvojnásobit, nebo ho radši utlumit.

Naše vlastní řada malých sázek za poslední roky: platforma pro učitele češtiny (nedopadla), pražský literární kvíz (prodáno nula kusů, taky bychom mohli být nasraní), společné webináře (první vydělané peníze) – až to celé dodriftovalo ke kurzu AI pro sólotvůrce. Teď v něm máme čtyřicet platících lidí a naše aktuální sázka zní: do konce roku mít stovku sólotvůrců.

• Kurz je pro naprosté neajťáky. Ani jeden z nás v životě nenapsal řádek kódu, a přesto jsme navajbili weby, aplikace i nástroje, které každý den používáme.

• Možná vám bude stačit jen prvních pár kapitol a pak už nás třeba nebudete potřebovat. Protože nejtěžší je to rozjet.

• Tím hlavním jsou pro nás ale lidi kolem kurzu – vzájemné sdílení postupů, f**k-upů, slepých uliček a vychytávek s dalšími tvůrci, kteří přemýšlejí podobně. První pravidelné živé vysílání máme už za týden 26. srpna.

• S tímhle slevovým kódem dostanete první rok členství výhodněji: BRIKETA (zkratka k objednávce)

A příště? Chceme probrat, jak se změnilo psaní v době AI – a jestli je to fake, nebo není. Taky se schyluje k dílu o tom, zda je řemeslo zlaté dno a zaručená ochrana před AI. Jednoho z nás tyhle řeči, jak říkají mladí, pekelně triggerují, takže to bude jiskřit.

Jaké kariérní pohyby máte za sebou vy? Napište – a jestli nechcete propásnout naše další brikety, přihlaste se k odběru.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Každý nástroj má své přednosti

• Je to jako se šroubováky, křížákem taky nezvládnete všechno (potřebujete i plochý, imbusový nebo hvězdicový šroubovák)

• Jeden nástroj je málo, dvacet je zase zbytečně moc

• Romanův triumvirát? NotebookLM (na rešerše), Claude (na psaní), Gemini (jako oponent)

• Plus Perplexity Comet pro specifické věci

Romanův workflow křížového psaní (crosswriting)

• NotebookLM: rešerše a analýza podkladů (nepřidává nic, co není v dokumentech)

• Claude: tvorba osnovy a různých variant textů v projektech

• Gemini: oponentura a feedback (od modelu Gemini 3 je výborný na kritiku)

• Finální úprava: vždy člověk

Levná variabilita – vyrobte si kostičky Lega

• Moderní psaní = skládání útržků (David Perell)

• Jako lidé jsme marní v tom, jak vymýšlet věci z nuly, prázdná stránka bolí

• Ale když už věci vidíme, umíme je poskládat

• AI vám umožní věci nejdřív vidět, než je začnete skládat

Tohle je jenom ochutnávka z webináře, který pro vás chystáme:

Chytré psaní s AI (ve čtvrtek 19. února od 18 do 20 hodin)

• Cenu jsme nejspíš podstřelili – hmm, berte to jako dárek k jarňákům

• Takhle levně se k našemu know-how už nedostanete

Informační báze

• St in, st out – AI je jen tak dobrá, jak dobře ji něco naučíte

• Vytvořte si dokumenty se vším: podnikání, tonalita, logo, claim, hodnoty, cíle

• Pravopisná pravidla z Internetové jazykové příručky

• Jeden dokument, použitelný na mnoha místech

Nahrávání znalostní báze chytře

• Stejnou bázi znalostí si můžete nahrát do více projektů v AI (pro sociální sítě, web, newsletter, blog, cenové nabídky)

• Lepší: propojit přes konektory s Google Diskem

• Automatická aktualizace ve všech nástrojích (ChatGPT, Gemini, Claude)

Mluvení je nové psaní (říká Martin)

• Největší letošní hack: opusťte klávesnici a pište všude (aspoň se přestanete hrbit)

• Stačí jen mluvit, mluvit, mluvit (kdekoliv přes mobil)

• Jen potřebujete trochu překopat psací proces, aby se točil kolem mluvení

Tohle a další tipy, triky a hacky probereme na našem prvním fosilním webináři.

Martin představí spoustu principů:

• Mluvení místo psaní (jako největší hack)

• Konverzace, ne prompty – proč si tvořit vlastní, ne kopírovat cizí

• Zkratka k cíli vede přes slavná jména (až to uslyšíte, tak vás ohromí, jak jednoduché to je)

• Jak udržovat AI nástroje, aby „nerezivěly“

• Jak narušovat vzorce AI a zbavit se šablonovitosti

Roman ukáže konkrétní proces:

• Celý copywriterský postup od zadání po finální text

• Rešerše → drafty → ladění → oponentura → fine tuning → finální verze

• V každém kroku: který nástroj, jak a proč

• Konkrétní nástroje (Perplexity Comet a další)

• Živá ukázka na reálné zakázce

Nebude to teoretizování, na to nás neužije. Dostanete:

• Ověřené postupy z praxe

• Funguje nám to na zakázkách i vlastních projektech

• Tipy, jak na to jdeme my – žádné „hraběcí rady“

Webinář 19. 2. 2026 od 18:00

V ceně je záznam na měsíc (takže o nic nepřijdete, i když vyrazíte na jarňáky) | Navíc se můžete ptát i předem přes formulář v objednávce

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Lineární plánování všude, kam se podíváš

• Je to naše základní nastavení

• Začíná to už ve škole, pokračuje to v práci

• Pracovní kultura – úkoly jako checklisty, projekty jako sekvence kroků A → B → C, kariérní žebříčky s předvídatelnými stupni apod.

Problémy lineárního plánování

• Nejsme tabulky v Excelu ani roboti, žijeme svoje životy

• Ignorují přirozené cykly energie, produktivity a motivace

• Předpokládají konstantní a plný výkon

• Narážejí na realitu (nemoci, rodina, zdržení, nedostatek energie)

• Obecně platí, že věci trvají déle, než si myslíme (minimálně třikrát déle – Martinova konstanta)

Výhody cyklického plánování

• Bere ohled na to, že se nám „děje život“ a člověk má různé potřeby a okolnosti

• Respektuje výkyvy energie během dne, týdne, roku, dekád

• Umožňuje přizpůsobit práci aktuálnímu stavu a podmínkám

Prozkoumejte, kdo vlastně jste – a co na vás funguje

• Chronotypy – ranní skřivani vs. noční sovy (plus třetí ptáci – většina populace, něco mezi skřivany a sovami), každý z nás má jiný denní rytmus produktivity

• Různý rytmus – energie kolísá nejen během dne, ale týdne nebo roku

• Roční období – zima = introspekce a plánování, léto = realizace a akce

Energy vs. Time Management

• Plánovat čas nedává smysl, pokud nemáte energii

• Co radši plánovat podle hladiny energie

• Volnonožci si musí energii hlídat – za poloviční výkon dostanou méně zaplaceno (nebo jim práce trvá déle)

Časté pasti

• Boj proti přírodě – snaha být produktivní non-stop bez ohledu na cokoliv (člověk není počítač, aby jel na 100 % výkonu 365 dní v roce; inspirace tím, co se děje za oknem)

• Srovnávání s druhými – každý má jiné cykly, co funguje Romanovi, nemusí fungovat Martinovi

• Ignorování signálů těla – vyhoření jako důsledek nerespektování vlastních limitů

• Rigidní plánování bez prostoru na odpočinek – plný kalendář = recept na kolaps

• Současné nastavení roku (např. hektický prosinec jako dohánění restů, ostrý start v lednu, kdy bychom měli zazimovávat – a proč by produktivní rok měl radši začínat jarní rovnodenností)

Shrnutí

Nejsme roboti s konstantním výkonem. Respektovat vlastní cykly není slabost, ale strategie dlouhodobé udržitelnosti. Kombinujte lineární strukturu tam, kde je potřeba, s cyklickým přístupem tam, kde to dává smysl.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Umění říkat ne jako životní dovednost

• Terapeuticky naučené ne – Alice prošla třemi lety terapie a učila se stavět hranice nejdřív v soukromí, pak v podnikání

• Jsme generace „hodných holek a kluků“ – když neříkáte ne, mají vás všichni rádi, ale může to blbě skončit

Praktické nástroje pro ne

• Uložené odmítací maily – Alice má připravené šablony, třeba: „Jsme malá firma, nejsme korporace, bohužel na to nemáme lidi“

• Dotazník pro influencery – 10 otázek podle Michelle Losekoot, které odfiltrují ty, co to nemyslí vážně (to je využitelné i jako šablona pro jiné situace)

• Kalendářová metoda – Roman se dívá, co se změní v kalendáři, když řekne ano, a koho tím připraví o čas

• Pocit v břichu – když máte od začátku blbý pocit, říkejte „ne“ (tip od kamarádky Báry Hlavicové)

Kdy říkat ano vs. ne podle věku

• Ve dvaceti říkejte ano – kdo ve dvaceti říká jenom ne, je idiot, protože se nic nenaučí

• V našem věku (40–50) už víme, kolik energie máme, kam směřujeme, co je naše gros

• Princip Harrisona Forda – nejdřív se stal tesařem hollywoodských hvězd, aby nemusel říkat bezhlavě ano na všechno, a díky tomu se nakonec dostal k roli Han Sola v Hvězdných válkách

Fosilní filtry pro rozhodování

• Velké prachy, nebo velká láska, ideálně obojí – pravidlo nakladatelství Jan Melvil Publishing

• Trojúhelník od Alice – peníze, smysl a čas

• Ušlé příležitosti – když řeknete ano jedné věci, říkáte zároveň ne stovkám dalších možností

Prevence a ochranné bariéry

• Audit webu – když chodí moc divných poptávek, možná špatně komunikujete, co nabízíte

• Zálohy dopředu – nejlepší filtr na divné lidi (kdo otálí s platbou, s tím bude problém)

• Asynchronní komunikace – všechno přehodit do mailu, aby byl čas se rozmyslet

• Telefonní tlačení = okamžité ne – kdo tlačí „teď, nebo nikdy“, dostane „nikdy“

Soft skills pro odmítání

• Doporučit někoho jiného – neříct jen ne, ale nabídnout alternativu

• Poradit se s někým – zeptat se, jestli náhodou něco neztrácíte

• Hledat nečekané ano – někdy nejde o peníze, ale o budování jména nebo testování nového tématu

Ne zachraňuje životy i podnikání.

Otázky pro 20. díl

Chystáme jubilejní 20. díl a chceme v něm odpovědět na vaše otázky, probrat vaše postřehy! Budeme rádi, když nám pošlete:

• Otázky k tématům, která jsme probrali (nebo neprobrali)

• Vaše postřehy a zkušenosti (s říkáním ne i k čemukoliv dalšímu)

• Otázky pěkně na tělo – jak to (ne)dělá Martin, jak to (ne)dělá Roman

• Cokoliv kolem freelancingu, podnikání nebo osobního rozvoje

Zasypte nás! Stačí odpovědět na tento e-mail.

Moc děkujeme za všechny pozvánky na kafe! Pokud nás chcete taky pozvat, můžete – ve své bankovní apce přes tenhle QR kód:

TOHLE JE JEN VÝCUC. DEJTE SI TO CELÉ. MRKNĚTE I DO SKLADU STARŠÍCH AUDIOBRIKET.

PLUS: SLEDUJTE NÁS I NA YOUTUBE A SPOTIFY.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Krocení vlastní hlavy

• Poloplná vs. poloprázdná sklenice – klasika, přestat dělat z problémů tragédii a najít v nich i něco užitečného

• Syndrom podvodníka – místo „nejsem dost dobrý, počkám si ještě 10 let“ radši „bolí to, protože rostu, a to je vlastně cajk“

Přerámování v praxi

• Dovolená bez rodiny – z „jsem sobec, co utrácí peníze“ na „investuju do zdraví, abych vydržel déle“

• Malé publikum – místo pláče „proč mám jen 5 lidí“ to vidět jako šanci naučit se něco před tím, než mě začne sledovat hodně lidí (ti vás rozcupují, když nejste připravení)

• Vnitřní kritik – nemusí to být nepřítel, možná jen ukazuje, kde máte rezervy

• Průšvihy – nejsou to selhání, jsou to informace (můžete to zkusit znovu s novou strategií)

Máte vlastní přístupy, příklady, tipy, postřehy? Těšíme se na ně – stačí odpovědět na tenhle e-mail, probereme je v jubilejní 20. audiobriketě Fosilního paliva.

A pokud nás chcete pozvat na kafe, budeme rádi:

Peníze, různé životní etapy

• Životní trojnožka – v různých obdobích je jiné zarámování, tomu se podřídit: mladí (mají čas + zdraví, ale nemají love) → dospělí (mají většinou love + zdraví, ale zato málo času) → důchodci (mají love + čas, zdraví už spíš ne)

• Češi a jejich vztah k penězům – vidíme kamarády, kteří uvízli v permanentním režimu „musím šetřit“, i když už by si mohli dopřát

• Rodinné bohatství vs. individuální spořivost – proč dát peníze dětem už ve třicítce, když to fakt potřebují, místo čekání na dědictví po šedesátce, kdy už mají sami nasysleno

Pár našich příkladů přerámování

• Tablet reMarkable – Martin dlouho váhal, jestli to není jen další techno-krám, ale pak si ho přerámoval jako nástroj pro přemýšlení, ne na produktivitu (a začalo mu to dávat smysl – vám nemusí)

• Sociální sítě – Roman je bere jako pískoviště, kde může experimentovat a hrát si, Martin jako megafon, kterým něco křičí do davu

• Veřejné vystupování – Martin si místo nervování se vytvořil pódiovou osobnost (vystupování je role, tak se dá zahrát)

Jak se nenechat oblbnout vlastní hlavou

• Karanténa nákupů – nedělat impulzivní rozhodnutí, nechat si to drobet uležet

• Většina rozhodnutí se dá vrátit – není to jednosměrka, jsou to „lítací dveře“

TOHLE JE JEN VÝCUC. DEJTE SI TO CELÉ. MRKNĚTE I DO SKLADU STARŠÍCH AUDIOBRIKET. JSME TAKY NA YOUTUBU A SPOTIFY.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Co je záměrný trénink

• Není to jen deset tisíc hodin – Malcolm Gladwell zpopularizoval pravidlo 10 000 hodin, ale Cal Newport upozornil, že jen časová investice nestačí

• Princip „šponování“ – záměrný trénink musí bolet, být trochu nepohodlný a náročný, musíte při něm vystupovat za hranice komfortní zóny, jinak propálíte tisíce hodin zbytečně (pokud to nebolí, pravděpodobně se nikam neposouváte)

Plateau efekt

• Člověk se rychle dostane na „dostatečnou úroveň“, ale co pak?

• Bez záměrného úsilí se rozvoj zastaví

• Naučte se rozpoznávat, co jsou lokální maxima, abyste dosáhli na vyšší vrcholy

Zpětná vazba je klíč

Vnější zpětná vazba:

• Od zkušenějších kolegů – musí být upřímná, až „nemilosrdná“

• Mastermindové skupiny (Martin a Roman mají třeba Copypátečníky s několika dalšími seniorními kolegy, kteří se s tím většinou moc nemažou)

• Setkání kolem portálu Na volné noze

• Pozor na zdroj – pouze od lidí s prokázaným track recordem, jinak to brát s rezervou

Vlastní zpětná vazba:

• Veřejné projekty (newslettery, podcasty, blogy)

• Porovnávání vlastní práce v čase

• „Konzultace s bývalým já“

• Sledování vlastního pokroku

Výzvy pro freelancery

• Handicap volné nohy – zaměstnanci dostávají feedback častěji (snad)

• Nutnost vlastní iniciativy – musíme si feedback aktivně vyhledávat

• Výhoda zvědavosti – jsme zvyklí na nejistotu a nutnost učit se pořád něco nového

Otázky pro 20. díl

Toto je 15. díl Fosilního paliva – v jubilejním 20. dílu se chceme věnovat vašim otázkám a postřehům! Pošlete nám:

• Otázky ke všem tématům, která jsme už probrali (nebo neprobrali)

• Vaše postřehy a zkušenosti s tématy z předchozích dílů

• Otázky pěkně na tělo – jak to (ne)dělá Martin, jak to (ne)dělá Roman

• Cokoliv, co vás zajímá kolem freelancingu, podnikání nebo osobního rozvoje

Zasypte nás otázkami, ať máme o čem mluvit! Stačí odpovědět na tento e-mail.

Praktické tipy

Jak rozpoznat záměrný trénink

• Bolí to – fyzicky nebo mentálně náročné

• Není to pohodlné – vychází z komfortní zóny

• Je cílený – směřuje k specifickému zlepšení

• Odděluje zrno od plev – ne každý to zvládne

Pravidlo 85 %

• Nedokonalost jako výhoda – lepší publikovat na 85 % než nekonečně ladit na 100 %

• Rychlejší iterace – více pokusů = více příležitostí k učení

• Kvalita vs. kvantita – nejsou na jedné ose, nestojí proti sobě

Mentalita začátečníka

• Při kariérní změně – přijmout, že začínáte od nuly

• Zůstat zvědavý – otevřený přístup, pořád se učit

• Vytrvalost – odolávat svodům a zaměřit se na priority

Příklady ze sportu

Tomáš Berdych

• Musí vás bavit jednotvárnost – padesátkrát za trénink se snažit umístit míček na stejné místo

• Analogie s legem – postupné sbírání a skládání kostiček (ne vždycky mám k dispozici všechny)

Andre Agassi

• Změna stylu – z teenagerského vítězného a dravého na strategičtější přístup

• Dočasný pokles – sestup z jednoho vrcholu pro dosažení vyššího vrcholu

Dlouhodobá perspektiva

Složené úročení

• Charlie Munger – „každý den jděte spát o něco chytřejší“

• Bambusová analogie – dlouho jen pod zemí, pak náhle vyroste o spoustu metrů

• Mentální náročnost – věřit v pokrok, i když není viditelný

Reflexe a plánování

• Pravidelné hodnocení – co se povedlo, co ne, co dělat příště (metoda Plus-Minus-Next)

• Kotva pro poměřování – kde jsem byl, kde jsem teď, kam mířím

• Týdenní/měsíční retrospektiva – pravidelné vyhodnocování pokroku

Časté chyby

• Spoléhání pouze na čas – myšlenka, že 10 000 hodin automaticky = mistrovství

• Vyhýbání se nepohodlí – setrvání jen v komfortní zóně

• Špatné zdroje zpětné vazby – hledání validace a pochvaly místo konstruktivní kritiky

• Perfekcionismus – čekání na 100 % místo publikování (nebo práce) na 85 %

• Nekonzistence – přeskakování mezi různými aktivitami

Shrnutí

Záměrný trénink nestojí jen na množství stráveného času, ale důležitá je i kvalita tréninku a cílené úsilí.

Vyžaduje:

• Ochotu opakovaně se vystavovat nepohodlí

• Fakt dobrou zpětnou vazbu

• Konzistenci a vytrvalost

• Dlouhodobou perspektivu

„Úspěch přes noc existuje, ale trvá deset let.“

Díky, že nás posloucháte! Pokud vás naše témata baví a chcete těžbu Fosilního paliva podpořit, budeme rádi, když nás pozvete na kafe:

Můžete nás podpořit i zadara – když budete sdílet naše díly s přáteli a kolegy. Nebo když nás budete odebírat tady na Substacku, případně na Spotify nebo YouTubu. Nebo když o nás napíšete na socky. Všechno se počítá a všeho si moc vážíme!

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com

Zkrocená AI jako pomocník (nejen) v práci

• Claude umí psát líp než 90 % lidí, kteří se tím živí (a logicky líp než 100 % těch, co ne) – taková drobná facka egu copíků

• Rešeršní vs. kreativní mód – když nechcete, aby si AI vymýšlela jako politici před volbami

• Dřinu strojům, radost lidem – proč ztrácet hodiny rutinou, když na vás čeká nedočtená kniha?

Jak se stát vlastním ghostwriterem na sockách

• Martin naučil AI svůj styl psaní příspěvků – předložil jí své posty a vyladil si podle nich šablonu

• Po několika iteracích dostal 5stránkový prompt, který dnes používá pro generování příspěvků, aby neztrácel čas blbostmi

• AI vytvoří návrhy na 80 %, Martin je dotuní, aby mohly ven

• Bere Clauda jako asistenta, díky kterému šetří kreativní energii na důležitější věci

AI i mimo kancl

• Učitel fyziky v kapse – vysvětlí „příkon“ polopaticky deváťačce, která se fyziky štítí

• Virtuální jazykový kouč – pomůže s učením jazyků, třeba norštiny (jako u Romana)

• Lékařský překladatel – vysvětlí lékařské zprávy ve srozumitelné češtině

• Cestovatelský průvodce – napíše, co stihnout za dvě hoďky v Katovicích

Proč si AI a člověk (zatím) nekonkurují, ale doplňují se

• Dobrý výstup od AI vyžaduje i kvalitní vstup – není to automat na texty, spíš parťák

• Práce s prompty je umění – nejlepší hack je nechat AI napsat prompt za vás

• Toto není finální stav – oba fosilové ví, že v roce 2030 bude tento díl znít nejspíš jako manuál na zapalování ohně křesadlem

💡 FOSILNÍ POSTŘEH: AI nás zatím o práci nepřipravila, naopak – máme víc času na projekty, které nás skutečně baví. Místo abychom si lámali hlavu padesátou variantou spotřebních textů na sociálních sítích, můžeme se věnovat něčemu jinému. Třeba Fosilnímu palivu, že ano.

Každý fosil má své hranice

• Jsou oblasti, kam AI nepustíme – protože nás baví, jsou pro nás důležité

• Důvěřujeme, ale prověřujeme – AI občas halucinuje, takže je dobré si informace ověřovat do zblbnutí

• Je to nástroj, ne spása nebo zkáza – jako kladivo: můžeme s ním postavit kůlnu, nebo si rozdrtit palec

DEJTE SI I DALŠÍ DÍLY FOSILNÍHO PALIVA – JSME TAKY NA YOUTUBE NEBO SPOTIFY.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit fosilnipalivo.substack.com