Moderní technologie přinášejí do zdravotní péče nejen inovace, ale i nové výzvy. Precizní medicína umožňuje přizpůsobit léčbu každému pacientovi na míru – od genetických testů po analýzu hlasu. „Naším cílem je zpřístupnit tyto technologie co nejvíce lidem,“ říká Kamila Dvořák z Channel Lab. Spolu s Davidem Navrátilem popisují, jak mohou tyto nástroje změnit podobu péče i s jakými překážkami se musí vyrovnat.

Kamila Dvořák přibližuje, že precizní medicína nabízí odlišný přístup oproti tradičním metodám, které jsou často standardizované. „Precizní medicína využívá různé testy, například genetické, které odhalí mutace nebo genetickou informaci daného člověka. Na základě toho může přizpůsobit léčbu přímo pacientovi,“ vysvětluje Dvořák. Tento přístup je zásadní zejména dnes, kdy se prodlužuje délka života a roste výskyt civilizačních chorob, které výrazně ovlivňují zdraví populace.

Channel Lab se v tomto směru opírá o spolupráci s českými nemocnicemi, včetně Fakultní nemocnice Motol. „Spolupráce s nemocnicemi nám umožňuje ověřit podmínky a kompatibilitu pro nasazení našich technologií.“ dodává Dvořák.

Technologie pomáhají odhalovat nemoci včas

Channel Lab vyvíjí projekty, které propojují technologie s medicínou, jako například mobilní aplikaci Neurona VOX. Tato aplikace umožňuje včasné odhalení neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, analýzou hlasu pacienta. „Hlasová analýza dokáže zachytit jemné změny v řeči, které často naznačují začínající neurologické problémy,“ vysvětluje Dvořák.

Neurona VOX je dostupná široké veřejnosti a umožňuje snadné sebetestování, které usnadňuje včasnou diagnostiku. „Chceme, aby byla technologie dostupná co nejvíce lidem. Aplikace je nenákladný způsob, jak odhalit rizikové příznaky,“ doplňuje Navrátil.

Aireen – rychlé výsledky díky umělé inteligenci

Prvním projektem Channel Lab byl certifikovaný zdravotnický prostředek Aireen, zaměřený na automatický screening závažných onemocnění ze snímků očního pozadí. „Díky našemu softwaru jsme schopni sdělit pacientům výsledek během 30 vteřin,“ říká Navrátil. Aireen snižuje potřebu dalších vyšetření a šetří pacientům i lékařům čas. 

Certifikace jako nezbytný krok k uvedení na trh

Uvedení zdravotnických technologií do praxe je přísně regulované, zejména v Evropě, kde jsou certifikace klíčovým krokem. „Certifikace jsou časově a finančně náročné, každá technologie ve zdravotnictví musí projít klinickými zkouškami pro zajištění bezpečnosti a účinnosti,“ vysvětluje Dvořák. V USA je podle Navrátila certifikace díky tzv. „fast passům“ rychlejší. „FDA v USA zkracuje dobu potřebnou pro zavedení produktů na trh, pokud již byly certifikovány jinde,“ dodává Navrátil.

Evropský certifikační systém je sice přísný a chrání pacienty, ale zpožďuje zavádění inovací. To by se podle Navrátila mělo do budoucna změnit.

Náklady na precizní medicínu a její dlouhodobé přínosy

Investice do precizní medicíny mohou být vysoké, ale dlouhodobé přínosy jsou výrazné. Genetické testování a další specializované procedury sice vyžadují větší počáteční náklady, ale zajišťují vyšší účinnost léčby a minimalizují nutnost dalších vyšetření. „Precizní medicína může snížit celkové výdaje na zdravotní péči tím, že eliminuje zbytečné procedury a neúčinné léky,“ říká Dvořák.

Navrátil věří, že s rostoucími inovacemi náklady na precizní medicínu postupně klesají, což ji činí dostupnější pro širokou veřejnost. „S rozvojem technologie se cena za genetické testy a další diagnostické metody snižuje,“ vysvětluje Navrátil.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:

1. Jaký přínos má precizní medicína pro kvalitu života pacientů.

2. Jak mohou genetické testy ovlivnit účinnost léčby a snížit nežádoucí účinky.

3. Jak technologie, jako je aplikace VOX, dokáží detekovat onemocnění v raných stadiích.

4. Jaké náklady a certifikace jsou spojené se zaváděním precizní medicíny.

5. Jak bojovat s mýty a nedorozuměními, která tuto oblast obklopují.

Lenka Šindelářová, vedoucí poradenství a průzkumu trhu společnosti Knight Frank, v rozhovoru pro FocusOn.cz rozebrala současné trendy na realitním trhu v České republice. Zaměřila se na rostoucí dominanci českých investorů, atraktivní segmenty trhu i rizika, která mohou ovlivnit budoucí vývoj. Přiblížila také, proč zůstává český trh pro zahraniční investory stále méně atraktivní.

V posledních dvou letech výrazně vzrostl vliv českých investorů na domácím realitním trhu. „Zahraniční investoři se kvůli rostoucím úrokovým sazbám a ekonomické nejistotě stáhli, a tuto mezeru zaplnili domácí hráči,“ uvedla Šindelářová. Podle ní k tomu přispěly generační obměny v českém byznysu a úspěšné prodeje firem, které umožnily akumulaci kapitálu. Čeští investoři nyní dominují zejména v akvizicích větších realitních projektů. Příkladem je nákup Arkád Pankrác realitním fondem Trigea, největší transakce roku v hodnotě jednotek miliard korun.

Absence zahraniční konkurence umožnila českým investorům dosáhnout na projekty, které by dříve připadly zahraničním subjektům. „Češi věří svému trhu, znají ho a mají často emocionální vazbu k konkrétním nemovitostem. To je jejich výhoda oproti zahraničním investorům,“ dodala Šindelářová. Tento trend by se však mohl změnit v příštím roce, kdy některé velké projekty, jako moderní administrativní komplexy nebo skladové areály, pravděpodobně přilákají zájem zahraničních institucionálních investorů.

Rostoucí význam nájemního bydlení

Segment institucionálního nájemního bydlení je na českém trhu stále na vzestupu. Podle Šindelářové je tento trend poháněn nízkou dostupností vlastnického bydlení a rostoucími cenami nemovitostí. „Stále více lidí bude muset přejít na nájemní bydlení, což zvyšuje atraktivitu tohoto segmentu pro investory,“ vysvětlila. Tento segment je obzvláště lákavý díky potenciálu růstu nájemného, který slibuje atraktivní návratnost investic.

Mezi letošní významné transakce patří například projekt Nový Opatov, který byl první akvizicí institucionálního nájemního bydlení investičním fondem Reico. „Developeři již nyní připravují větší množství projektů šitých na míru institucionálním investorům. Očekáváme, že tento segment bude v příštích letech dále růst,“ dodala Šindelářová.

Proč zahraniční investoři preferují jiné trhy?

Zatímco český trh si zachovává stabilitu, pro zahraniční investory zůstává méně atraktivní ve srovnání s jinými evropskými trhy, jako je Polsko nebo Velká Británie. „Na západních trzích došlo k výraznějšímu poklesu cen nemovitostí, což přitahuje zahraniční kapitál. Například v Londýně klesly ceny kancelářských budov na úroveň, která je srovnatelná s Prahou, ale Londýn nabízí vyšší likviditu,“ uvedla Šindelářová.

Praha sice nabízí stabilní nájemné a omezenou novou výstavbu, což udržuje hodnoty nemovitostí, ale rozdíly ve výnosových mírách oproti zahraničí jsou často malé. „Výnosové míry špičkových kanceláří v Praze se pohybují kolem 5,5 %, zatímco v Polsku nebo Londýně se blíží 6 %, což pro zahraniční investory představuje zajímavější příležitosti,“ dodala.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jak konkrétně české instituce a soukromí investoři akumulovali kapitál pro investice do nemovitostí?

• Proč institucionální nájemní bydlení zažívá v Česku boom a jaký je jeho potenciál?

• Jaké specifické výhody a nevýhody má český trh oproti západní Evropě a Polsku?

• Jaké jsou nejzajímavější transakce plánované na příští rok a kdo by mohl být jejich kupcem?

• Jaké faktory by mohly negativně ovlivnit investiční aktivitu na českém realitním trhu?

Starosta malé obce ví, kolik stojí papír do tiskárny, ale nemá tušení, kolik stojí výstavba kanalizace. Povinně zveřejňované informace v registru smluv jsou nepřehledné a vyřešit by to mohla umělá inteligence. Této příležitosti se chopil Tomáš Hudeček, bývalý primátor Prahy a spoluzakladatel aplikace Fair City, která pomáhá zvyšovat efektivitu veřejných zakázek právě pomocí AI. V rozhovoru mluvil o obrovských rozdílech ve výdajích obcí, příčinách korupce i možnostech úspor, které by mohly dosahovat až 60 miliard korun ročně.

Tomáš Hudeček upozorňuje na obrovské rozdíly ve výdajích obcí na stejné typy zakázek. „Zjistili jsme, že některé obce platí za stejné věci i stonásobně více. Častěji však jde o rozdíly v řádu desítek procent,“ uvedl. Příkladem mohou být výstavby dětských hřišť, kde náklady menších obcí často převyšují ty ve větších městech. Důvodem je omezená vyjednávací síla malých obcí a jejich menší informovanost o běžných cenách na trhu.

Hudeček dodává, že problém často pramení z rozdílné odbornosti vedení obcí. „Starosta ví, kolik stojí papír do kanceláře, ale nemá tušení, kolik by měla stát dopravní stavba nebo výstavba kanalizace. A právě tady vznikají obrovské rozdíly v cenách,“ vysvětlil. Tento nedostatek informací podle něj otevírá prostor nejen pro chyby, ale i pro zneužívání veřejných financí.

Podle Hudečka má aplikace Fair City pomoci právě v této oblasti. Díky datům z registru smluv a analýzám pomocí umělé inteligence dokáže projekt identifikovat nesrovnalosti v cenách veřejných zakázek a poskytnout obcím orientační benchmarky. „Naším cílem je zajistit, aby i malé obce mohly tlačit na férové ceny a nebyly závislé na drahých nabídkách,“ dodal.

V hlavní roli umělá inteligence
Hlavním nástrojem aplikace je analýza dat z registru smluv, kde je aktuálně více než 7 milionů záznamů. „Každý den přibude zhruba 3000 nových smluv, což žádný člověk nemůže efektivně zpracovat. Umělá inteligence však dokáže identifikovat nejen základní informace, jako kdo s kým a za kolik, ale i předmět smlouvy,“ vysvětluje Hudeček. Díky této technologii může aplikace odhalit nesrovnalosti a nabídnout analýzy cenových odchylek.

Vývoj aplikace podpořil CzechInvest částkou 1 milion korun, která pokryla první fázi projektu, zahrnující například analýzu cen dětských hřišť nebo workoutových prvků. V budoucnu chce tým rozšířit analýzy na další oblasti, jako je zateplování budov nebo výstavba silnic. „S každou další iterací systému se naše analýzy zpřesňují, což umožňuje odhalit specifika jednotlivých zakázek,“ uvedl Hudeček.

Úspory až 60 miliard korun ročně
Podle Hudečka může Fair City přinést úspory ve veřejných výdajích až 15 %, což odpovídá částce 60 miliard korun ročně. „Celkový obrat na úrovni obcí a jejich akciových společností činí zhruba 400 miliard korun. Pokud by se díky větší informovanosti podařilo snížit náklady o 15 %, dosáhli bychom této úspory,“ vysvětluje, jak k sumě přišel. Jde však o dlouhodobý proces, který vyžaduje postupné zavádění aplikace na většině úrovní veřejné správy.

Hudeček zdůrazňuje, že aplikace není zaměřena pouze na odhalování korupce, ale především na zvyšování informovanosti zadavatelů zakázek. „Korupce je jistě problém, ale většina neefektivity vyplývá spíše z neznalosti nebo nedostatku odbornosti zadavatelů,“ dodává.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

Jak konkrétně funguje analýza pomocí umělé inteligence a jak odhaluje cenové nesrovnalosti?
Jaký je přístup malých obcí k vyjednávání zakázek a proč platí více než velká města?
Co stojí za obrovskými rozdíly ve výdajích na veřejné zakázky?
Jaké další oblasti chce Fair City v budoucnu analyzovat?
Jaký vliv má kultura a historie na současnou úroveň korupce v Česku?

Od válečného konfliktu v ulicích města až po povodně. Amar Ibrahim je expert na přežití v extrémních situacích. A právě poslední povodně jsme s ním dopodrobna rozebrali v rozhovoru. Jak se zachovat, jak má vypadat evakuační zavazadlo, co rozhodně nedělat a jak se bránit třeba před rabováním? 

Amar Ibrahim zdůrazňuje, že v krizové situaci, jakou je povodeň, je klíčové opustit svůj dům a soustředit se na záchranu života. „Lidé mají tendenci lpět na svém majetku, ale primární je naslouchat záchranným složkám a evakuovat se včas,“ upozorňuje. Podle něj je důležité, aby lidé dodržovali pokyny záchranných služeb a neztráceli čas shromažďováním věcí. Nejdůležitější je bezpečnost a co nejrychlejší opuštění ohrožené oblasti.

Důraz na osobní bezpečnost vyplývá i z jeho zkušeností ze zahraničních kurzů přežití, kde účastníci často musejí simulovat krizové scénáře, v nichž je rychlost rozhodování klíčová. Dále radí, aby lidé měli základní plán pro případ evakuace – od únikového plánu z domu až po domluvu s rodinou na společném místě setkání. „Správné plánování může výrazně ovlivnit šanci na přežití,“ dodává.

Expert uvedl příklad tragických povodní v Německu, kde se mnoho lidí snažilo chránit svůj majetek tím, že se schovávali do sklepů a ucpávali jejich okna, aby zabránili průniku vody do domu. Bohužel, tato rozhodnutí často vedla k tragickým následkům. „Nejvíce mrtvých lidí při povodních našli právě ve sklepích,“ vysvětluje Ibrahim, což zdůrazňuje, jak nebezpečné může být podcenění síly přírodního živlu. Podle něj je vždy zásadní prioritizovat vlastní bezpečnost nad ochranou majetku a následovat pokyny záchranných složek, které jsou školené na podobné situace.

Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo?

Evakuační zavazadlo je základním vybavením pro případ nutnosti opustit domov a vydat se do bezpečí. Podle Ibrahima by zavazadlo mělo obsahovat základní prvky, které umožní přežít několik dní bez podpory. „Kromě oblečení by mělo obsahovat vodní filtr, trvanlivé potraviny, lékárničku a kopie důležitých dokumentů,“ vysvětluje. Kopie dokumentů, jako jsou občanský průkaz, pas či pojistné smlouvy, mohou být uloženy například na USB disku. „Pro případy, kdy nastane nenadálá situace jako byly letošní zářijové povodně a záplavy nebo jiné živelní katastrofy, mají pojišťovny veškerá data bezpečně uložena. Klienti se pak ke svým smlouvám a dokumentům mohou dostat například prostřednictvím mobilních telefonů přes klientskou zónu nebo pomocí mobilní aplikace. Samozřejmě za předpokladu, že je k dispozici funkční infrastruktura. Podstatné je, že jejich data jsou pro katastrofické scénáře chráněna,“ doplňuje Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny. 

Dále doporučuje mít v zavazadle základní hygienické potřeby, baterku, a pokud je to možné, také základní nástroje, které mohou usnadnit pohyb v neznámém prostředí. „Mít kvalitní zavazadlo s pevným obsahem, na který se můžete spolehnout, znamená, že nejste závislí na pomoci druhých,“ doplňuje. Také klade důraz na to, aby zavazadlo bylo vždy připravené a pravidelně kontrolované, především co se týče trvanlivosti potravin a stavu baterií. A v případě, že byste neměli nabitý mobilní telefon je dobré mít při sobě například i power banku. 

Praktické vybavení: Od vodního filtru po samoohřívací potraviny

Jedním z nejdůležitějších prvků evakuačního zavazadla je podle Ibrahima vodní filtr, který umožňuje získávat pitnou vodu z neznámých zdrojů. „Bez vody člověk vydrží jen tři dny, a proto je filtr jedním z klíčových komponentů,“ vysvětluje. Ibrahim doporučuje filtry s dlouhou životností, které jsou schopny odstranit bakterie a další škodlivé látky, což je rozhodující v situaci, kdy není dostupná pitná voda.

Celý rozhovor najdete na webu www.focuson.cz.

Celý rozhovor si můžete poslechnout také jako video nebo podcast:

• Jaké psychologické triky využívá Ibrahim při svých kurzech, aby se účastníci lépe vypořádali se strachem a stresem?

• Co doporučuje jako první kroky při nečekané evakuaci v městském prostředí?

• Jaké nejčastější chyby lidé dělají při balení evakuačního zavazadla?

• Jaké méně známé vybavení považuje za klíčové pro přežití v krizové situaci?

• Jakým způsobem lze improvizovat a využít běžné předměty jako náhradní zdroje tepla nebo světla?

V České republice žije přibližně 14 000 dětí s těžkým kombinovaným postižením, které často zůstávají mimo vzdělávací systém a potřebnou péči. Smiling Crocodile provozuje unikátní Centrum komplexní péče, kde se děti s těmito diagnózami mohou nejen vzdělávat, ale zároveň podstupovat terapie. „Naše centrum je jediné svého druhu. Dětem poskytujeme vzdělání, terapii i asistenci, a to vše pod jednou střechou,“ vysvětluje Herrmannová s tím, že v centru se nyní starají o 31 dětí. 

Centrum zahrnuje mateřskou a základní školu, ale také široké spektrum terapií, včetně fyzioterapie, logopedie a speciální pedagogiky. „Snažíme se, aby rodiny mohly vést plnohodnotný život a nemusely se obávat, že jejich dítě zůstane bez péče,“ dodává Herrmannová. Díky těmto službám mohou rodiče pokračovat v pracovním životě, zatímco jejich dítě dostává odbornou pomoc.

Rodiče dětí s těžkým kombinovaným postižením často čelí problémům, které ovlivňují celou jejich rodinu. „Když se narodí postižené dítě, je to pro rodinu obrovský zásah. Často zažívají frustraci, stres a vyčerpání. Hodně rodičů vůbec neví, co je čeká, než se stanoví diagnóza,“ vysvětluje Herrmannová. Diagnózy těchto dětí bývají komplikované, často jde o vzácné syndromy nebo progresivní onemocnění. Centrum Smiling Crocodile proto poskytuje podporu nejen dětem, ale i jejich rodinám.  

Pro rodiče je zásadní mít okolo sebe podporující komunitu. Centrum tak nabízí nejen terapii a vzdělání pro děti, ale také psychologickou pomoc a sdílení zkušeností mezi rodiči. „Rodiče si tady často nacházejí nové přátele, kteří jsou ve stejné situaci. Vzájemně si radí a podporují se, což je nesmírně důležité pro zvládání každodenní péče,“ dodává Herrmannová. Kromě emocionální podpory centrum poskytuje i praktickou pomoc – od půjčování potřebného vybavení až po asistenci při zvládání domácích terapií. To vše umožňuje rodinám žít plnohodnotný život i s těžce postiženým dítětem.

Kapacita centra je však omezená, což znamená, že mnoho rodin nemůže využít jeho služby. „Máme obrovský převis poptávky, ale bohužel nemáme dostatek místa ani personálu, abychom mohli přijmout všechny děti, které by to potřebovaly,“ přiznává Herrmannová. Většina hendikepovaných dětí je tak odkázaná na rodiče a pečovatele ve svých domovech, což často zahrnuje i domácí výuku.

Důstojné rozloučení pro těžce nemocné děti

Jedním z největších projektů, na kterých Smiling Crocodile pracuje, je vybudování dětského hospice v pražských Satalicích. Herrmannová vysvětluje, že rozhodnutí vzniklo z potřeby nabídnout rodinám místo, kde by mohly prožít nejtěžší chvíle se svými dětmi důstojně. „Za více než deset let, co centrum funguje, jsme bohužel ztratili přes deset dětí. Chceme rodinám nabídnout možnost důstojného rozloučení,“ říká.

Hospicová péče není jen o posledních chvílích, ale i o zajištění kvalitního života těžce nemocným dětem. „Paliativní péče pomáhá zlepšit kvalitu života nejen dětí, ale i jejich rodin. Často jde o psychickou podporu, která je pro rodiče a sourozence stejně důležitá jako samotná péče o dítě,“ vysvětluje Herrmannová. Přestože je hospicová péče v západní Evropě běžná, v České republice je stále v začátcích.

Celý rozhovor najdete na webu FocusOn.cz v pořadu Avokádo:

1. Jak funguje Centrum komplexní péče a co vše nabízí rodinám a dětem.

2. Proč je hospicová péče pro děti v Česku stále v začátcích a jaké jsou plány na její rozvoj.

3. Jak se Smiling Crocodile snaží bojovat s předsudky vůči dětem s postižením v Africe a Asii.

4. Jak vznikla píseň v rámci kampaně „#BecauseIhearIlive“ a proč je dostupná ve 13 jazycích.

5. Jak Smiling Crocodile pomáhá dětem v rozvojových zemích znovu se zapojit do běžného života.

Energetický expert Pavel Janeček a ekonom Jaroslav Ungerman vedli obsáhlou diskuzi o výzvách, kterým čelí český průmysl. Zaměřili se na problémy spojené s energetickou krizí, přechodem na elektromobilitu a ztrátou tradičních odvětví, jako jsou strojírenství a těžký průmysl. Hovořili také o potřebě reformy technického vzdělávání a nutnosti modernizace průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Dekarbonizace a její dopady na českou ekonomiku
Diskuze se otevřela otázkou, jakým způsobem dekarbonizace ovlivní českou ekonomiku. Jaroslav Ungerman zdůraznil, že tlak na bezuhlíkovou ekonomiku má značné limity. „Pokud odstraníme CO₂ z procesů, přestane fungovat zemědělství i průmysl, který závisí na fosilních palivech,“ uvedl. Pavel Janeček navázal, že současné plány na dekarbonizaci přinášejí největší rizika pro průmyslové země, jako je Česká republika, které jsou závislé na energeticky náročných výrobách.

Automobilový průmysl: Zásadní sektor pod tlakem
Automobilový průmysl, který představuje 10 % českého HDP a zaměstnává přes 180 000 lidí, čelí velkým změnám v souvislosti s přechodem na elektromobilitu. Janeček upozornil, že masivní elektrifikace vozového parku vyžaduje obrovské množství energie, kterou současná infrastruktura není schopna zajistit. „Pokud budeme chtít nabíjet miliony elektromobilů, musíme zásadně rozšířit energetické kapacity,“ vysvětlil.

Energetika byla dalším zásadním tématem diskuze. Janeček zdůraznil, že energetická nezávislost je základním předpokladem pro udržení průmyslové základny. „Bez stabilních a cenově dostupných dodávek energie se český průmysl neobejde,“ uvedl. Hovořil také o problémech spojených s výstavbou nových jaderných bloků. „Chybí nám nejen investice, ale i odborníci, kteří by mohli tyto projekty realizovat,“ upozornil.

Diskuze se stočila také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a přinesla spíše skeptické názory na schopnost českého průmyslu a státu zvládnout tak rozsáhlý projekt. Pavel Janeček zdůraznil, že český podíl na výstavbě reaktorů by dnes byl oproti minulosti výrazně nižší. „Když jsme stavěli Temelín, české firmy se podílely na více než 70 % celého projektu. Dnes bychom se dostali sotva na 20–30 %, což je smutné svědectví o tom, kam se náš průmysl posunul,“ uvedl s jistou dávkou rozčarování. Upozornil na úbytek odborníků a pokles výrobních kapacit, které byly dříve schopné realizovat takto komplexní zakázky.

V diskuzi zaznělo i hodnocení odklonu České republiky a Evropy od spolupráce s Ruskem, zejména v oblasti energetiky. Pavel Janeček upozornil, že tento krok přinesl nejen dražší dodávky plynu, ale i dlouhodobé ekonomické důsledky. „Odstřihli jsme se od levného plynu z Ruska, který byl klíčový pro naši energetickou stabilitu, a teď dovážíme zkapalněný plyn z USA, což výrazně zvyšuje náklady,“ uvedl Janeček. Dodal, že vyšší ceny energií dopadají nejen na domácnosti, ale především na energeticky náročný průmysl, který ztrácí konkurenceschopnost.

Jaroslav Ungerman pak upozornil na změnu strategie Ruska, které se místo Evropy orientuje na asijské trhy. „Rusko si našlo nové odběratele v Číně a Indii, zatímco my jsme přišli o stabilní zdroj levné energie a zvyšujeme závislost na dovozech z jiných částí světa,“ vysvětlil. Podle Ungermana tato situace ukazuje na absenci dlouhodobé energetické strategie, která by lépe reflektovala zájmy českého průmyslu a ekonomiky. „Některé evropské země, například Německo, si klíčové energetické kanály ponechaly, zatímco my jsme šli opačnou cestou, což nás teď ekonomicky oslabuje,“ uzavřel.

Co se navíc dozvíte:

• Jaké konkrétní kroky by mohly pomoci českým firmám udržet krok s globální konkurencí?
• Proč je český automobilový průmysl závislý na exportu a jak to ovlivňuje jeho budoucnost?
• Jaká je role emisních povolenek v ceně české výroby a jak mohou firmy reagovat?
• Co konkrétně navrhují Janeček a Ungerman pro reformu technického vzdělávání?
• Jaké příležitosti nabízí ekonomická diplomacie pro rozvoj českého průmyslu?

Z původně akademického projektu se stala dynamická firma s globálními ambicemi. Brněnská společnost Enantis, která propojuje vědecké objevy s komerčním světem, se zaměřuje na vývoj růstových faktorů pro kmenové buňky, expanduje do kosmetiky a plánuje vývoj nových produktů pro zdravotnictví. Novým šéfem firmy je Marek Atanasčev, který v pořadu Science Lab přiblížil její další plány.

Od kmenových buněk po anti-aging kosmetiku

Enantis se zaměřuje na vývoj stabilních růstových faktorů, především pro růst kmenových buněk. „Náš patentovaný růstový faktor vydrží až dva roky, zatímco běžné proteiny mají měsíční expiraci,“ vysvětluje Atanasčev. Díky vyšší stabilitě a aktivitě mohou vědci lépe plánovat experimenty a snižovat náklady. Tento produkt, který firma úspěšně nabízí globálním vědeckým institucím, je klíčovou inovací v oblasti kmenových buněk.

Firma nedávno expandovala také do kosmetiky. Stabilní protein s anti-aging účinkem vzbudil zájem na mezinárodním veletrhu In-Cosmetics v Paříži, kde získal ocenění za inovaci. „Naše technologie přitáhly pozornost kosmetických firem z Jižní Koreje a Tchaj-wanu, což potvrzuje potenciál našeho produktu v oblasti péče o pleť,“ uvádí Atanasčev.

Celý rozhovor na webu FocusOn.cz

• Jaké konkrétní výhody přináší Enantis svým klientům v oblasti výzkumu kmenových buněk?

• Jak probíhal přechod Enantisu do kosmetického průmyslu a jaké výzvy přinesl?

• Jak Enantis využívá patentované technologie k výrobě stabilnějších proteinů?

• Proč je pro Enantis výhodné zůstávat v Brně a jaký význam má pro firmu spolupráce s Masarykovou univerzitou?

Partners Banka, vedená Petrem Borkovcem, se rychle prosadila na českém trhu a přilákala 80 000 klientů. V rozhovoru pro FocusOn.cz Borkovec rozebral plány na expanzi do dalších zemí, svůj postoj ke vstupu na burzu, ale také předžalobní výzvy, které dostával za své statusy na sociálních sítích.

Celý, téměř hodinový rozhovor, si můžete pustit jako podcast nebo video: 

• Proč Petr Borkovec nerad vydělává peníze?

• Koupí si někdy fotbalový tým?

• Co si myslí o kryptoměnách?

• Bude mít podle Petra Borkovce Apple vlastní banku?

• Jaké technologické inovace využívá Partners Banka k tomu, aby konkurovala fintechům jako Revolut?

Šarlota Polášková je vášnivá cestovatelka a především žena, která zasvětila svou kariéru práci pro nevidomé a slabozraké. Sama žije se zrakovým postižením, a proto dobře ví, jaké výzvy čekají na ty, kteří se snaží najít své místo ve společnosti. Jako ředitelka organizace Spolu s vámi pomáhá lidem se zrakovým handicapem najít smysluplné uplatnění a jejich příběhy ukazuje přibližuje i široké veřejnosti. „Naším hlavním cílem je ukázat, že i lidé bez zraku mohou být plnohodnotnými členy společnosti,“ říká Šarlota v pořadu Avokádo.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, dozvíte se:

• Jak se nevidomí absolventi v Česku snaží najít své místo na pracovním trhu.

• Jak probíhá adaptace nevidomých zaměstnanců a jaké překážky musí překonávat.

• Jak projekt Boj o Job podporuje zaměstnavatele a propojuje je s nevidomými absolventy.

• Jaké výzvy stojí před organizací Spolu s vámi, z. ú., a jak je překonávají.

• Jak Šarlota Polášková hodnotí pokroky v inkluzi nevidomých na pracovním trhu a jaké další plány má s projektem Boj o Job do budoucna.

Jaké jsou stravovací návyky Čechů? Jak ukazuje průzkum Barometr Food, až 46 % zaměstnanců obědvá méně než 20 minut a třetina domácností utrácí až 30 % příjmů za jídlo. Aneta Martišková, členka vedení Edenredu, v rozhovoru přiblížila výsledky průzkumu a analyzovala, jak inflace a měnící se preference ovlivňují stravování v Česku.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaký je rozdíl v obědových zvyklostech mezi Prahou a regiony?

• Proč se generace Z odklání od konzumace zeleniny, i když preferuje zdravý životní styl?

• Jak reagují české restaurace na trend udržitelnosti a minimalizace plýtvání?

• Jak se mění preference Čechů pro domácí stravování kvůli rostoucím cenám?

• Jaké jsou specifické české stravovací zvyklosti v porovnání s jinými evropskými zeměmi?