
Poslechněte si podcast: Mezi Českem a ruskými tanky stojí naše technologie, říká děkan ostravské fakulty
Více než dvě miliardy korun na výzkum, přes 300 vědců ze zahraničí, technologie mířící do vesmíru i projekty pro armádu. Ostrava se mění v centrum technologického vývoje. Jak univerzita propojuje vědu s průmyslem a komerčním využitím? O tom v pořadu Inside Tech na platformě FocusOn hovořil Radek Martínek, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava.
V rozhovoru se dozvíte:
- Jak univerzita připravuje nanoroboty na experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici?
- Proč může umělá inteligence oslabovat schopnost studentů samostatně přemýšlet?
- Jak by mohl domácí monitor umožnit těhotným ženám sledovat srdeční aktivitu dítěte?
- Jaké využití mohou mít autonomní technologie v českém obranném průmyslu?
- Proč chce Radek Martínek dostat české technologie také na Měsíc?
Celý článek najdete na www.focuson.cz
FOCUS ON
FocusOn je multimediální platforma zaměřená na byznys a moderní technologie. Podcasty, videa, rozhovory.
Z Košic do Vídně a na burzu. GymBeam roste o 24 procent a sází na trend kolem Ozempicu
Slovenský GymBeam s tržbami 269 milionů eur posiluje v západní Evropě, přesouvá sídlo do Vídně a míří k miliardové hranici. Zakladatel a CEO Dalibor Cicman v pořadu Big Deal na platformě FocusOn popsal, proč firma kupuje výrobní závody, jak využívá umělou inteligenci a kde se vidí za pět let. Přiznal také, že kauza s příspěvkem z indického slumu firmě paradoxně zvedla tržby.
V rozhovoru se dozvíte:
- proč kontroverzní příspěvek vedl k 2,5násobku očekávaných denních tržeb a jak reagovali investoři
- jakou roli hraje více než 700 influencerských smluv v marketingu GymBeamu
- proč firma přesouvá sídlo do Rakouska a co jí Vídeň dává při jednání s investory
- jak fungují autonomní AI agenti, kteří ve firmě přebírají administrativu
- proč je výhodnější koupit fungující výrobní závod než stavět novou továrnu
- jak GymBeam reaguje na trend kolem Ozempicu a léků GLP-1
Celý článek najdete na www.focuson.cz
Od pětiletek k západnímu řízení. Proč české firmy nerostou a ztrácí na hodnotě? | Dean Brabec
Mnoho firem založených po revoluci dosáhlo svého vrcholu, neroste a pomalu ztrácí hodnotu. Jejich majitelé přitom často nechtějí slyšet, že největší brzdou mohou být oni sami. Dean Brabec, poradce v oblasti strategie a transformace a zakladatel CFO Club Czech Republic, v pořadu Krotitel ředitelů s Jiřím Jemelkou z JPF Czech vysvětluje, proč na majitele nejlépe platí čísla, proč finanční ředitelé malých firem trpí „finanční slepotou“ a proč se Česko musí přestat spoléhat na roli montovny.
V rozhovoru se dozvíte:
- jak poznat manažera s „provozní slepotou“ už podle první otázky
- proč jsou vzorem firmy jako Linet nebo Česká zbrojovka
- proč úspěšné české startupy končí v zahraničí
- proč má Hospodářská komora tak málo členů a co by měla firmám nabízet
- kterou větu od manažerů Dean Brabec nesnáší
Celý článek najdete na www.focuson.cz
Firmy investují do AI, výsledky ale neumějí změřit. Technologie předběhla byznys, varují experti
Firmy investují do umělé inteligence, její skutečné přínosy však často nedokážou vyčíslit. Projekty se protahují a potenciál AI zůstává nevyužitý.
V pořadu Tech Fresh na FocusOn.cz mluvil Jan Burian s podnikatelem Vladislavem Severou a Michalem Amblerem, CEO společnosti Sympulse, o návratnosti investic do AI, překážkách při jejím zavádění a budoucnosti autonomních agentů.
🔹 V rozhovoru se dozvíte:
Proč firmy investují do AI, ale neumějí změřit její přínos
Proč zavedení AI asistenta ve výrobní firmě trvalo čtyři měsíce
Proč zaměstnanci využívají jen zlomek potenciálu AI nástrojů
Proč může být provoz vlastního modelu DeepSeek dražší než placené API
Proč se dnešní rozmach AI podobá kambrické explozi a které firmy z trhu zmizí
Jak mohou autonomní agenti pomoci zvládnout stárnutí populace
📖 Celý článek k rozhovoru najdete na FocusOn.cz:
👉 https://www.focuson.cz/firmy-investuji-do-ai-vysledky-ale-neumeji-zmerit-technologie-predbehla-byznys-varuji-experti/
#TechFresh #AI #umělainteligence #AIagenti #DeepSeek #byznys #FocusOn #podcast
Umění bez bohatých nepřežije? Českou sklářskou soutěž zachránilo 35 mecenášů
Před třemi lety stála mezinárodní sklářská soutěž nesoucí jméno Stanislava Libenského na pokraji konce. Sponzoři chyběli a sklárny dusily ceny energií. Dnes ji z vlastních darů plně financuje 35 mecenášů z Klubu patronů. Jeho zakladatel Marek Veselý v pořadu Czech Swiss Connect na platformě FocusOn s podnikatelkou Petrou Savino, jejíž firma S1 Solutions je partnerem klubu, popsal, jak se z nouzového řešení stala komunita, díky níž letos soutěží 53 umělců z 22 zemí.
Impuls přišel od Jaroslavy Brychtové, vdovy po nejslavnějším českém sklářském výtvarníkovi a profesorovi UMPRUM, jehož díla vystavují galerie moderního umění po celém světě. Veselý vzpomíná na její slova: „Marku, chtěla bych, abyste mi pomohl budovat odkaz pana profesora.“ Rozhodl se proto pomáhat čerstvým absolventům, kteří mají vize, ale chybí jim jméno i peníze. „Tak jsem si říkal, co kdybychom založili soutěž, která by těmto absolventům a mladým výtvarníkům pomohla.“ Už první ročník před 17 lety přilákal přes 150 přihlášek z celého světa a zhruba 40 autorů vystavovalo v Clam-Gallasově paláci.
Vítězové získali hrazené studium na prestižní letní sklářské škole Pilchuck v USA, kam soutěž vyslala už 16 laureátů. „Mám z toho velkou radost.“
Mezinárodní výstava bude na Staroměstském náměstí
„Jeden maďarský vítěz, který vyhrál asi před čtyřmi nebo pěti lety, říká: ‚Do soutěže jsem se přihlásil, protože se jí před dvěma lety zúčastnil můj kamarád ze školy. A představte si, pane Veselý, on svůj život rozděluje na část před cenou Libenského a po ceně Libenského.‘ To mě úplně fascinovalo, protože jsem si uvědomil, že to není jen nějaká soutěž pro něco, ale že opravdu posouváme výtvarníky na mezinárodní scénu.“
Letos porota z přibližně 150 registrací vybrala 53 výtvarníků z 22 zemí světa. „Na výstavě, která je naplánována na prosinec v Domě U Zlatého prstenu na Staroměstském náměstí, budou mít návštěvníci možnost vidět krásná díla z celého světa.“ Petra Savino si všimla, že mezi finalisty letos chybí Švýcar. „To musíme změnit,“ vyzvala.
Pandemie soutěž málem potopila, pak ji zachránili mecenáši
Zlom přišel po vynechaném covidovém ročníku. „Sklárny se potýkaly s náklady na energie a já nemohl sehnat sponzora, který by další ročník zafinancoval. Byl jsem úplně vyřízený,“ přiznává Veselý. Oslovil proto přátele, kteří dosud přispívali zhruba 100 eury, s prosbou o tisíc, tři tisíce eur či více. Dva okamžitě souhlasili. Na oplátku jim nabídl setkání u večeře jednou za dva měsíce. Na první setkání dorazilo šest lidí, dnes má klub 35 členů. „Z darů jsme schopni celou soutěž zafinancovat,“ zdůrazňuje zakladatel. „Daleko lepší je, že se vytvořila neuvěřitelně úžasná komunita osobností.“
Petra Savino se ke klubu přidala téměř okamžitě. „My dva jsme se potkali kvůli něčemu úplně jinému. Mělo to něco společného se švýcarským byznysem a vy jste mi poslal odkaz na webové stránky. Dívala jsem se na ně asi pět minut a říkala jsem si, že musíme něco udělat. Mladí lidé mají vize, ale nikdo jim nevěří. Pošlou je domů, ať se vrátí, až něco vytvoří. Je to začarovaný kruh,“ říká moderátorka.
Galavečer propojí mladé umělce
Letošní 17. ročník slavnostního předávání Cen Stanislava Libenského se uskuteční 30. listopadu a bude spojen s vernisáží výstavy. „Letos to bude báječné. Zatím to nemohu prozradit – bude to překvapení pro návštěvníky večera.“ Podle Veselého museli organizátoři loni kvůli nedostatečné kapacitě odmítnout přibližně 200 zájemců. Letos proto prostor rozšířili a poprvé nabídnou část vstupenek také k prodeji.
Další společné setkání plánují na 13. března 2027 v Curychu, kde Petra Savino připravuje první ročník ocenění nejlepších podnikatelů ve Švýcarsku. „Máme tam celkem pět kategorií,“ dodává moderátorka.
Hartl, Třeštíková i romantasy. Knihobot odhaluje, jaké knihy Češi nejvíc chtějí
Knihy dnes nežijí jen v knihovnách a knihkupectvích. Na BookToku a Bookstagramu vznikají celé čtenářské komunity, romantické fantasy zažívá boom a lidé se dokonce seznamují mezi regály. Český Knihobot mezitím expanduje do zahraničí a letos počítá s prodejem zhruba sedmi milionů knih.
V pořadu Avokádo jsme s marketingovou manažerkou Knihobotu Žanetou Kratochvílovou mluvili o knižních trendech, byznysu i kritice pracovních podmínek ve skladu.
📚 V rozhovoru se dozvíte:
- Kdo jsou nejžádanější autoři a proč roste zájem o romantasy a sérii Empyreum
- Jak sociální sítě a seriálové adaptace mění poptávku po knihách
- Co je slow dating a proč o něj byl až čtyřnásobný zájem
- Jak algoritmus určuje ceny a kolik z prodeje dostane prodávající
- Proč zahraničí tvoří už 55 % zisku a co Knihobot chystá v Polsku
- Jak firma reagovala na kritiku podmínek a odměňování brigádníků
- Co se děje s knihami, které se neprodají ani ve slevě
🎧 Celý článek k rozhovoru najdete na FocusOn.cz
Odebírejte kanál FocusOn a nenechte si ujít další rozhovory.
#Knihobot #knihy #čtení #BookTok #romantasy #podcast #rozhovor #FocusOn #Avokádo
Houby místo antidepresiv? Češi se psychedeliky léčí načerno, odbornice varuje před vážnými riziky
Od ledna 2026 je v Česku léčebné využití psilocybinu povolené, k pacientům se ale zatím nedostal. Chybí dokončené klinické postupy, odborné standardy a vyřešené úhrady od zdravotních pojišťoven. Mezitím se někteří Češi léčí sami, mimo zdravotnický systém a často s neznámými látkami z černého trhu.
V pořadu ScienceLab na FocusOn.cz jsme mluvili s psycholožkou a psychoterapeutkou Ritou Kočárovou o tom, jak psychedelická terapie funguje, komu může pomoci a kde končí odborná péče a začíná spirituální turistika.
V rozhovoru se dozvíte:
🔹 Proč terapie trvá až osm hodin a může stát desítky tisíc korun
🔹 Jak může psilocybin pomoci lidem s depresí, která nereaguje na antidepresiva
🔹 Co ukázal Národní psychedelický výzkum s více než 1 400 uživateli
🔹 Jaká jsou rizika samoléčby a samosběru lysohlávek
🔹 Jak funguje model v Oregonu, Nizozemsku a na Jamajce
🔹 Proč bylo Československo v 60. letech psychedelickou velmocí
🔹 Pro koho psilocybin není vhodný
🔹 Jaký je rozdíl mezi terapeutem, facilitátorem a průvodcem
🔹 Proč může vlastní zkušenost terapeuta s psychedeliky někdy škodit
🔹 Co dělat, když člověk po psychedelické zkušenosti dlouhodobě nespí
🔹 Kdy by mohli první pacienti léčbu podstoupit
📖 Článek k rozhovoru najdete na https://focuson.cz
⚠️ Video má informativní charakter a nenahrazuje odbornou lékařskou péči. Pokud se potýkáte s psychickými obtížemi, obraťte se na odborníka.
#psilocybin #psychedelika #deprese #psychoterapie #duševnízdraví #ScienceLab #FocusOn #podcast
Zachránil ho infarkt. Mafián, který vedl 600 gangsterů, unikal americkým úřadům téměř 20 let
Vedl 600 gangsterů, ovládal přístavy, odbory i letiště a ve vězení strávil jen 22 měsíců. Jak Carlo Gambino řídil mafii jako nadnárodní korporaci?V dalším díle pořadu Wiseguy na FocusOn.cz rozebírá Jan Nápravník příběh muže, který téměř 20 let stál v čele jedné z nejbohatších zločineckých organizací v historii USA. Gambino nevládl veřejným násilím, ale chladnou obchodní strategií. Delegoval pravomoci, bral si jen malý podíl ze zisků svých lidí a diverzifikoval příjmy od stavebnictví přes nákladní dopravu až po letiště JFK. Drogy svým lidem zakázal, a to ne z morálních důvodů, ale ze strachu z FBI.Americké úřady se ho snažily deportovat od roku 1953. Když už vyhoštění hrozilo bezprostředně, zachránil ho infarkt. Zemřel v roce 1976 ve vlastní posteli. Jediná zásadní chyba přišla až na samém konci: volba nástupce, která otevřela cestu Johnu Gottimu.V rozhovoru se dozvíte:▪️ Proč mohl mít Gambino zájem na odstranění bosse Tommyho Eboliho?▪️ Jak fungovala hierarchie mafiánské rodiny a kolik museli kapitáni odvádět?▪️ Jak Gambino využíval rodinné sňatky k rozšiřování impéria?▪️ Proč se americké justici nepodařilo ho odsoudit?▪️ Jak nástup Paula Castellana připravil cestu Johnu Gottimu?📰 Článek k rozhovoru najdete na FocusOn.cz🎧 Poslechněte si i podcastovou verzi#mafie #CarloGambino #Wiseguy #FocusOn #JohnGotti #organizovanýzločin #historie #podcast
Stačí vypnout čtyři křižovatky a Praha zkolabuje. Nedostanou se nikam ani záchranáři, varuje expert
Stačí vypnout čtyři křižovatky a Praha zkolabuje. Nedostanou se nikam ani hasiči, záchranáři nebo městská hromadná doprava. Kyberútok přitom může ochromit nejen města, ale i firmy budované celá desetiletí.V pořadu Inside Tech vysvětlují Vít Špalek ze společnosti Edhouse a Jaroslav Dolanský ze společnosti CROSS Zlín, proč je útok desetkrát levnější než obrana a jak umělá inteligence zrychluje práci útočníků.Může konkurence díky AI dohnat dvacet let vývoje za jediný měsíc? Co firmám přinese Cyber Resilience Act, který bude vymahatelný od konce roku 2027? A proč většina programátorů už kód nepíše, ale jen promptuje?V rozhovoru se dozvíte:✅ Proč Jaroslav Dolanský odmítá zveřejnit čtyři kritické pražské křižovatky✅ Proč mohou být nenápadné krádeže dat nebezpečnější než ransomware✅ Jak se připravit na kyberútok a proč odborníci doporučují bezpečnostní cvičení✅ Jak AI mění práci programátorů a co ukázalo setkání IT Pivo✅ Jak mohou AI agenti obejít původní zadání a ohrozit firemní data🎙️ HOSTÉVít Špalek – EdhouseJaroslav Dolanský – CROSS Zlín📺 Další díly najdete na FocusOn.cz#InsideTech #KybernetickáBezpečnost #UmeláInteligence #CyberResilienceAct #Ransomware #Edhouse #CROSSZlin #FocusOn
Vodní elektrárny vyrábějí o 40 % méně a ceny ve špičce šplhaly k 600 eurům. Co horké léto udělalo s energetikou
Letošní léto přepsalo český teplotní rekord o celý stupeň a půl, vodní elektrárny vyrábějí o 40 % méně a ceny elektřiny ve večerní špičce šplhaly k 600 eurům za megawatthodinu. První přehrada v historii navíc vyschla až dlouho po skončení veder.
V podcastu Amper Jana Palaščáka na platformě FocusOn jsou hosty meteorolog Michal Žák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a České televize a Pavel Zahradníček, vědecký pracovník CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny. Probírají, proč se horko a sucho navzájem roztáčejí, proč srážek přibývá, a krajina přesto vysychá, a co je pravdy na mýtu, že nám vláhu berou německé větrníky. Řeč je také o tom, jak se má Česko na klimatickou změnu adaptovat a proč opatření bez výpočtů a ekonomických modelů vyjdou draho.
V rozhovoru uslyšíte:
▸ proč mají Slováci letos rekord 42 °C a jak se změnil počet tropických dní za posledních 60 let
▸ jak sucho a vedra zasáhla energetiku a proč české jaderné elektrárny nemusely odstavovat bloky
▸ proč nestačí zadržet všechnu vodu v půdě a jak pomáhají digitální dvojčata povodí
▸ jak jarní mrazy dopadají na ovocnáře na jižní Moravě a proč v zimě zdraží maso
▸ tři rady, jak se v Česku na klimatickou změnu adaptovat
🎧 Celý rozhovor najdete také jako podcast a článek na FocusOn.cz
#klimatickazmena #sucho #energetika #pocasi #Amper #FocusOn #CzechGlobe #MFFUK
Rok v Americe za 300 tisíc korun. Českým studentům se otevírají nové možnosti
Bez rodičů, bez kamarádů a s mobilem odloženým stranou. Celý školní rok v rodině, kterou student nikdy předtím neviděl. Pro mnoho rodičů to zní jako riziko. Martin Langpaul z FLAG Czech Republic v tom vidí ideální příležitost.
V pořadu FlagShip na FocusOn.cz se věnujeme životu ve Spojených státech. V tomto díle Martin vysvětluje:
- proč je věk 15 až 18 let pro výměnný pobyt optimální,
- jak se český středoškolák páruje s americkou hostitelskou rodinou,
- proč studenti končí spíš v malých městech než v Beverly Hills,
- co se mění při vyřizování víz J-1,
- kolik celý rok v USA stojí a co cena zahrnuje.
⏱️ Kapitoly
00:00 – Úvod
01:05 – Proč vyrazit na zkušenou už na střední škole
03:00 – Pro koho je program určen a jak funguje výběr
04:00 – Vnímání USA a realita života na maloměstě
05:40 – Vízový proces J-1 a bezpečnost studentů
07:47 – Jak probíhá výběr hostitelské rodiny a podpora
14:10 – Návrat na českou střední školu a uznání ročníku
17:00 – Jazyková vybavenost a překonání kulturního šoku
22:30 – Co pobyt studentovi reálně přinese (soft skills)
24:40 – Kolik program stojí, kapesné a přínos investice
📖 Článek k rozhovoru najdete na FocusOn.cz.
🔔 Odebírejte kanál, ať vám neuteče další díl FlagShip.
#FlagShip #FocusOn #studiumvUSA #výměnnýpobyt #FLAG #střednískola #USA #studiumvzahraničí