Od válečného konfliktu v ulicích města až po povodně. Amar Ibrahim je expert na přežití v extrémních situacích. A právě poslední povodně jsme s ním dopodrobna rozebrali v rozhovoru. Jak se zachovat, jak má vypadat evakuační zavazadlo, co rozhodně nedělat a jak se bránit třeba před rabováním? 

Amar Ibrahim zdůrazňuje, že v krizové situaci, jakou je povodeň, je klíčové opustit svůj dům a soustředit se na záchranu života. „Lidé mají tendenci lpět na svém majetku, ale primární je naslouchat záchranným složkám a evakuovat se včas,“ upozorňuje. Podle něj je důležité, aby lidé dodržovali pokyny záchranných služeb a neztráceli čas shromažďováním věcí. Nejdůležitější je bezpečnost a co nejrychlejší opuštění ohrožené oblasti.

Důraz na osobní bezpečnost vyplývá i z jeho zkušeností ze zahraničních kurzů přežití, kde účastníci často musejí simulovat krizové scénáře, v nichž je rychlost rozhodování klíčová. Dále radí, aby lidé měli základní plán pro případ evakuace – od únikového plánu z domu až po domluvu s rodinou na společném místě setkání. „Správné plánování může výrazně ovlivnit šanci na přežití,“ dodává.

Expert uvedl příklad tragických povodní v Německu, kde se mnoho lidí snažilo chránit svůj majetek tím, že se schovávali do sklepů a ucpávali jejich okna, aby zabránili průniku vody do domu. Bohužel, tato rozhodnutí často vedla k tragickým následkům. „Nejvíce mrtvých lidí při povodních našli právě ve sklepích,“ vysvětluje Ibrahim, což zdůrazňuje, jak nebezpečné může být podcenění síly přírodního živlu. Podle něj je vždy zásadní prioritizovat vlastní bezpečnost nad ochranou majetku a následovat pokyny záchranných složek, které jsou školené na podobné situace.

Co by mělo obsahovat evakuační zavazadlo?

Evakuační zavazadlo je základním vybavením pro případ nutnosti opustit domov a vydat se do bezpečí. Podle Ibrahima by zavazadlo mělo obsahovat základní prvky, které umožní přežít několik dní bez podpory. „Kromě oblečení by mělo obsahovat vodní filtr, trvanlivé potraviny, lékárničku a kopie důležitých dokumentů,“ vysvětluje. Kopie dokumentů, jako jsou občanský průkaz, pas či pojistné smlouvy, mohou být uloženy například na USB disku. „Pro případy, kdy nastane nenadálá situace jako byly letošní zářijové povodně a záplavy nebo jiné živelní katastrofy, mají pojišťovny veškerá data bezpečně uložena. Klienti se pak ke svým smlouvám a dokumentům mohou dostat například prostřednictvím mobilních telefonů přes klientskou zónu nebo pomocí mobilní aplikace. Samozřejmě za předpokladu, že je k dispozici funkční infrastruktura. Podstatné je, že jejich data jsou pro katastrofické scénáře chráněna,“ doplňuje Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny. 

Dále doporučuje mít v zavazadle základní hygienické potřeby, baterku, a pokud je to možné, také základní nástroje, které mohou usnadnit pohyb v neznámém prostředí. „Mít kvalitní zavazadlo s pevným obsahem, na který se můžete spolehnout, znamená, že nejste závislí na pomoci druhých,“ doplňuje. Také klade důraz na to, aby zavazadlo bylo vždy připravené a pravidelně kontrolované, především co se týče trvanlivosti potravin a stavu baterií. A v případě, že byste neměli nabitý mobilní telefon je dobré mít při sobě například i power banku. 

Praktické vybavení: Od vodního filtru po samoohřívací potraviny

Jedním z nejdůležitějších prvků evakuačního zavazadla je podle Ibrahima vodní filtr, který umožňuje získávat pitnou vodu z neznámých zdrojů. „Bez vody člověk vydrží jen tři dny, a proto je filtr jedním z klíčových komponentů,“ vysvětluje. Ibrahim doporučuje filtry s dlouhou životností, které jsou schopny odstranit bakterie a další škodlivé látky, což je rozhodující v situaci, kdy není dostupná pitná voda.

Celý rozhovor najdete na webu www.focuson.cz.

Celý rozhovor si můžete poslechnout také jako video nebo podcast:

• Jaké psychologické triky využívá Ibrahim při svých kurzech, aby se účastníci lépe vypořádali se strachem a stresem?

• Co doporučuje jako první kroky při nečekané evakuaci v městském prostředí?

• Jaké nejčastější chyby lidé dělají při balení evakuačního zavazadla?

• Jaké méně známé vybavení považuje za klíčové pro přežití v krizové situaci?

• Jakým způsobem lze improvizovat a využít běžné předměty jako náhradní zdroje tepla nebo světla?

V České republice žije přibližně 14 000 dětí s těžkým kombinovaným postižením, které často zůstávají mimo vzdělávací systém a potřebnou péči. Smiling Crocodile provozuje unikátní Centrum komplexní péče, kde se děti s těmito diagnózami mohou nejen vzdělávat, ale zároveň podstupovat terapie. „Naše centrum je jediné svého druhu. Dětem poskytujeme vzdělání, terapii i asistenci, a to vše pod jednou střechou,“ vysvětluje Herrmannová s tím, že v centru se nyní starají o 31 dětí. 

Centrum zahrnuje mateřskou a základní školu, ale také široké spektrum terapií, včetně fyzioterapie, logopedie a speciální pedagogiky. „Snažíme se, aby rodiny mohly vést plnohodnotný život a nemusely se obávat, že jejich dítě zůstane bez péče,“ dodává Herrmannová. Díky těmto službám mohou rodiče pokračovat v pracovním životě, zatímco jejich dítě dostává odbornou pomoc.

Rodiče dětí s těžkým kombinovaným postižením často čelí problémům, které ovlivňují celou jejich rodinu. „Když se narodí postižené dítě, je to pro rodinu obrovský zásah. Často zažívají frustraci, stres a vyčerpání. Hodně rodičů vůbec neví, co je čeká, než se stanoví diagnóza,“ vysvětluje Herrmannová. Diagnózy těchto dětí bývají komplikované, často jde o vzácné syndromy nebo progresivní onemocnění. Centrum Smiling Crocodile proto poskytuje podporu nejen dětem, ale i jejich rodinám.  

Pro rodiče je zásadní mít okolo sebe podporující komunitu. Centrum tak nabízí nejen terapii a vzdělání pro děti, ale také psychologickou pomoc a sdílení zkušeností mezi rodiči. „Rodiče si tady často nacházejí nové přátele, kteří jsou ve stejné situaci. Vzájemně si radí a podporují se, což je nesmírně důležité pro zvládání každodenní péče,“ dodává Herrmannová. Kromě emocionální podpory centrum poskytuje i praktickou pomoc – od půjčování potřebného vybavení až po asistenci při zvládání domácích terapií. To vše umožňuje rodinám žít plnohodnotný život i s těžce postiženým dítětem.

Kapacita centra je však omezená, což znamená, že mnoho rodin nemůže využít jeho služby. „Máme obrovský převis poptávky, ale bohužel nemáme dostatek místa ani personálu, abychom mohli přijmout všechny děti, které by to potřebovaly,“ přiznává Herrmannová. Většina hendikepovaných dětí je tak odkázaná na rodiče a pečovatele ve svých domovech, což často zahrnuje i domácí výuku.

Důstojné rozloučení pro těžce nemocné děti

Jedním z největších projektů, na kterých Smiling Crocodile pracuje, je vybudování dětského hospice v pražských Satalicích. Herrmannová vysvětluje, že rozhodnutí vzniklo z potřeby nabídnout rodinám místo, kde by mohly prožít nejtěžší chvíle se svými dětmi důstojně. „Za více než deset let, co centrum funguje, jsme bohužel ztratili přes deset dětí. Chceme rodinám nabídnout možnost důstojného rozloučení,“ říká.

Hospicová péče není jen o posledních chvílích, ale i o zajištění kvalitního života těžce nemocným dětem. „Paliativní péče pomáhá zlepšit kvalitu života nejen dětí, ale i jejich rodin. Často jde o psychickou podporu, která je pro rodiče a sourozence stejně důležitá jako samotná péče o dítě,“ vysvětluje Herrmannová. Přestože je hospicová péče v západní Evropě běžná, v České republice je stále v začátcích.

Celý rozhovor najdete na webu FocusOn.cz v pořadu Avokádo:

1. Jak funguje Centrum komplexní péče a co vše nabízí rodinám a dětem.

2. Proč je hospicová péče pro děti v Česku stále v začátcích a jaké jsou plány na její rozvoj.

3. Jak se Smiling Crocodile snaží bojovat s předsudky vůči dětem s postižením v Africe a Asii.

4. Jak vznikla píseň v rámci kampaně „#BecauseIhearIlive“ a proč je dostupná ve 13 jazycích.

5. Jak Smiling Crocodile pomáhá dětem v rozvojových zemích znovu se zapojit do běžného života.

Energetický expert Pavel Janeček a ekonom Jaroslav Ungerman vedli obsáhlou diskuzi o výzvách, kterým čelí český průmysl. Zaměřili se na problémy spojené s energetickou krizí, přechodem na elektromobilitu a ztrátou tradičních odvětví, jako jsou strojírenství a těžký průmysl. Hovořili také o potřebě reformy technického vzdělávání a nutnosti modernizace průmyslu pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Dekarbonizace a její dopady na českou ekonomiku
Diskuze se otevřela otázkou, jakým způsobem dekarbonizace ovlivní českou ekonomiku. Jaroslav Ungerman zdůraznil, že tlak na bezuhlíkovou ekonomiku má značné limity. „Pokud odstraníme CO₂ z procesů, přestane fungovat zemědělství i průmysl, který závisí na fosilních palivech,“ uvedl. Pavel Janeček navázal, že současné plány na dekarbonizaci přinášejí největší rizika pro průmyslové země, jako je Česká republika, které jsou závislé na energeticky náročných výrobách.

Automobilový průmysl: Zásadní sektor pod tlakem
Automobilový průmysl, který představuje 10 % českého HDP a zaměstnává přes 180 000 lidí, čelí velkým změnám v souvislosti s přechodem na elektromobilitu. Janeček upozornil, že masivní elektrifikace vozového parku vyžaduje obrovské množství energie, kterou současná infrastruktura není schopna zajistit. „Pokud budeme chtít nabíjet miliony elektromobilů, musíme zásadně rozšířit energetické kapacity,“ vysvětlil.

Energetika byla dalším zásadním tématem diskuze. Janeček zdůraznil, že energetická nezávislost je základním předpokladem pro udržení průmyslové základny. „Bez stabilních a cenově dostupných dodávek energie se český průmysl neobejde,“ uvedl. Hovořil také o problémech spojených s výstavbou nových jaderných bloků. „Chybí nám nejen investice, ale i odborníci, kteří by mohli tyto projekty realizovat,“ upozornil.

Diskuze se stočila také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany a přinesla spíše skeptické názory na schopnost českého průmyslu a státu zvládnout tak rozsáhlý projekt. Pavel Janeček zdůraznil, že český podíl na výstavbě reaktorů by dnes byl oproti minulosti výrazně nižší. „Když jsme stavěli Temelín, české firmy se podílely na více než 70 % celého projektu. Dnes bychom se dostali sotva na 20–30 %, což je smutné svědectví o tom, kam se náš průmysl posunul,“ uvedl s jistou dávkou rozčarování. Upozornil na úbytek odborníků a pokles výrobních kapacit, které byly dříve schopné realizovat takto komplexní zakázky.

V diskuzi zaznělo i hodnocení odklonu České republiky a Evropy od spolupráce s Ruskem, zejména v oblasti energetiky. Pavel Janeček upozornil, že tento krok přinesl nejen dražší dodávky plynu, ale i dlouhodobé ekonomické důsledky. „Odstřihli jsme se od levného plynu z Ruska, který byl klíčový pro naši energetickou stabilitu, a teď dovážíme zkapalněný plyn z USA, což výrazně zvyšuje náklady,“ uvedl Janeček. Dodal, že vyšší ceny energií dopadají nejen na domácnosti, ale především na energeticky náročný průmysl, který ztrácí konkurenceschopnost.

Jaroslav Ungerman pak upozornil na změnu strategie Ruska, které se místo Evropy orientuje na asijské trhy. „Rusko si našlo nové odběratele v Číně a Indii, zatímco my jsme přišli o stabilní zdroj levné energie a zvyšujeme závislost na dovozech z jiných částí světa,“ vysvětlil. Podle Ungermana tato situace ukazuje na absenci dlouhodobé energetické strategie, která by lépe reflektovala zájmy českého průmyslu a ekonomiky. „Některé evropské země, například Německo, si klíčové energetické kanály ponechaly, zatímco my jsme šli opačnou cestou, což nás teď ekonomicky oslabuje,“ uzavřel.

Co se navíc dozvíte:

• Jaké konkrétní kroky by mohly pomoci českým firmám udržet krok s globální konkurencí?
• Proč je český automobilový průmysl závislý na exportu a jak to ovlivňuje jeho budoucnost?
• Jaká je role emisních povolenek v ceně české výroby a jak mohou firmy reagovat?
• Co konkrétně navrhují Janeček a Ungerman pro reformu technického vzdělávání?
• Jaké příležitosti nabízí ekonomická diplomacie pro rozvoj českého průmyslu?

Z původně akademického projektu se stala dynamická firma s globálními ambicemi. Brněnská společnost Enantis, která propojuje vědecké objevy s komerčním světem, se zaměřuje na vývoj růstových faktorů pro kmenové buňky, expanduje do kosmetiky a plánuje vývoj nových produktů pro zdravotnictví. Novým šéfem firmy je Marek Atanasčev, který v pořadu Science Lab přiblížil její další plány.

Od kmenových buněk po anti-aging kosmetiku

Enantis se zaměřuje na vývoj stabilních růstových faktorů, především pro růst kmenových buněk. „Náš patentovaný růstový faktor vydrží až dva roky, zatímco běžné proteiny mají měsíční expiraci,“ vysvětluje Atanasčev. Díky vyšší stabilitě a aktivitě mohou vědci lépe plánovat experimenty a snižovat náklady. Tento produkt, který firma úspěšně nabízí globálním vědeckým institucím, je klíčovou inovací v oblasti kmenových buněk.

Firma nedávno expandovala také do kosmetiky. Stabilní protein s anti-aging účinkem vzbudil zájem na mezinárodním veletrhu In-Cosmetics v Paříži, kde získal ocenění za inovaci. „Naše technologie přitáhly pozornost kosmetických firem z Jižní Koreje a Tchaj-wanu, což potvrzuje potenciál našeho produktu v oblasti péče o pleť,“ uvádí Atanasčev.

Celý rozhovor na webu FocusOn.cz

• Jaké konkrétní výhody přináší Enantis svým klientům v oblasti výzkumu kmenových buněk?

• Jak probíhal přechod Enantisu do kosmetického průmyslu a jaké výzvy přinesl?

• Jak Enantis využívá patentované technologie k výrobě stabilnějších proteinů?

• Proč je pro Enantis výhodné zůstávat v Brně a jaký význam má pro firmu spolupráce s Masarykovou univerzitou?

Partners Banka, vedená Petrem Borkovcem, se rychle prosadila na českém trhu a přilákala 80 000 klientů. V rozhovoru pro FocusOn.cz Borkovec rozebral plány na expanzi do dalších zemí, svůj postoj ke vstupu na burzu, ale také předžalobní výzvy, které dostával za své statusy na sociálních sítích.

Celý, téměř hodinový rozhovor, si můžete pustit jako podcast nebo video: 

• Proč Petr Borkovec nerad vydělává peníze?

• Koupí si někdy fotbalový tým?

• Co si myslí o kryptoměnách?

• Bude mít podle Petra Borkovce Apple vlastní banku?

• Jaké technologické inovace využívá Partners Banka k tomu, aby konkurovala fintechům jako Revolut?

Šarlota Polášková je vášnivá cestovatelka a především žena, která zasvětila svou kariéru práci pro nevidomé a slabozraké. Sama žije se zrakovým postižením, a proto dobře ví, jaké výzvy čekají na ty, kteří se snaží najít své místo ve společnosti. Jako ředitelka organizace Spolu s vámi pomáhá lidem se zrakovým handicapem najít smysluplné uplatnění a jejich příběhy ukazuje přibližuje i široké veřejnosti. „Naším hlavním cílem je ukázat, že i lidé bez zraku mohou být plnohodnotnými členy společnosti,“ říká Šarlota v pořadu Avokádo.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, dozvíte se:

• Jak se nevidomí absolventi v Česku snaží najít své místo na pracovním trhu.

• Jak probíhá adaptace nevidomých zaměstnanců a jaké překážky musí překonávat.

• Jak projekt Boj o Job podporuje zaměstnavatele a propojuje je s nevidomými absolventy.

• Jaké výzvy stojí před organizací Spolu s vámi, z. ú., a jak je překonávají.

• Jak Šarlota Polášková hodnotí pokroky v inkluzi nevidomých na pracovním trhu a jaké další plány má s projektem Boj o Job do budoucna.

Jaké jsou stravovací návyky Čechů? Jak ukazuje průzkum Barometr Food, až 46 % zaměstnanců obědvá méně než 20 minut a třetina domácností utrácí až 30 % příjmů za jídlo. Aneta Martišková, členka vedení Edenredu, v rozhovoru přiblížila výsledky průzkumu a analyzovala, jak inflace a měnící se preference ovlivňují stravování v Česku.

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaký je rozdíl v obědových zvyklostech mezi Prahou a regiony?

• Proč se generace Z odklání od konzumace zeleniny, i když preferuje zdravý životní styl?

• Jak reagují české restaurace na trend udržitelnosti a minimalizace plýtvání?

• Jak se mění preference Čechů pro domácí stravování kvůli rostoucím cenám?

• Jaké jsou specifické české stravovací zvyklosti v porovnání s jinými evropskými zeměmi?

Finanční svět zažívá výraznou transformaci, v níž hrají klíčovou roli fintechové společnosti. Marek Kříž z Investownu v rozhovoru pro FocusOn.cz hovořil o budoucnosti tradičních bank, významu demokratizace investování a vlivu technologií na moderní finanční sektor. Jaké příležitosti nyní nabízejí skupinové investice a jakým způsobem mohou běžní investoři zhodnotit své finance?

Celý rozhovor si můžete poslechnout jako video nebo podcast:

• Jaké výhody a nevýhody má investování do úvěrů zajištěných nemovitostmi oproti jiným formám investic?

• Jakým způsobem zajišťuje Investown bezpečnost pro své investory a jaká je role LTV?

• Co stojí za úspěchem fintechových platforem, jako je Revolut, a jaký je jejich vliv na tradiční banky?

• Jaké nové funkce plánuje Investown spustit a jak mohou usnadnit investování drobným investorům?

• Jakou roli hraje umělá inteligence v oblasti investování a jaké trendy můžeme očekávat v příštích letech?

Investovat na středoevropských trzích se vyplatí. Jaké příležitosti přináší? Proč je diverzifikace klíčem k dlouhodobému úspěchu? A jak mohou i menší investoři vstoupit do světa private equity? O tom všem mluvili v pořadu Smart Money Richard Suida, předseda představenstva firmy Conseq, a Dušan Moskaliev, partner investiční společnosti Prime Fund.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

• Jak Conseq investuje ve střední Evropě a jaké jsou jeho klíčové produkty?

• Jakým způsobem Conseq zajišťuje diverzifikaci pro své investory?

• Jak Conseq zpřístupňuje private equity investice českým investorům?

• Jaké technologické inovace Conseq implementuje pro zlepšení zákaznické zkušenosti?

• Jak Conseq dosáhl zdvojnásobení spravovaných aktiv za poslední tři roky?

Nemovitosti a pozemky v pohraničí jsou velice atraktivní pro Němce a Holanďany. Cizinci zde hledají klid a bezpečí, myslí si Alice Wolf, majitelka realitní kanceláře Wolf Reality. V rozhovoru jsme probrali také vývoj cen nemovitostí v Praze a zda se stále vyplatí pořídit si investiční byt.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast: 

• Jaké jsou hlavní důvody, proč se stále vyplatí investovat do bytů v Praze?

• Co stojí za růstem cen v Karlíně a Holešovicích a jaké další lokality mohou následovat?

• Proč se po pandemii změnila situace na trhu s chatami a chalupami?

• Jaká jsou specifika investic do panelákových bytů a starších nemovitostí?

• Jaký vliv mají cizinci na český realitní trh, zejména v pohraničních oblastech?