- Podcasty
- 2050
Poslechněte si podcast: Fit for 55 – Evropský balíček opatření v kostce
Členské státy Evropské unie (včetně ČR) podepsaly Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) a navazující dokumenty, čímž se dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stalo právně závazným cílem EU. Součástí tohoto dlouhodobého úsilí je i střednědobý cíl k roku 2030 – do konce této dekády chce EU jako celek snížit své emise o 55 % oproti roku 1990. Jaké konkrétní kroky jsou k dosažení tohoto ambiciózního cíle potřeba, detailně popisuje balíček opatření zvaný “Fit for 55”, z něhož vám to nejdůležitější představujeme v této epizodě. Přestože se spojení “Fit for 55” skloňuje v médiích poměrně často, ne vždy jsou související fakta komunikována přehledně a v úplnosti. Důležité je například vědět, že tento balíček opatření je zatím ve fázi návrhu a detaily budou zástupci členských zemí projednávat v Evropském parlamentu a Radě EU ještě přibližně další dva roky – mimo jiné v době, kdy bude Česká republika Radě EU předsedat. V epizodě se dozvíte, do jakého kontextu “Fit for 55” zapadá a jaké návrhy opatření obsahuje. Možná vás překvapí, že se opravdu nejedná pouze o donekonečna omílané mediální zprávy o emisních povolenkách nebo spalovacích motorech. Host: Tomáš Protivínský (Fakta o klimatu)
2050
Klimatický podcast o budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Chceme, aby se lidé v otázce změny klimatu lépe orientovali. Aby věděli o řešeních, která jsou v současné době už k dispozici a můžeme je použít. Nechceme prohlubovat „klimatickou depresi“ a přinášet další zprávy o tom, jak je všechno špatně. Nechceme se ale ani tvářit, že svět spasí třídění odpadu. Podcast 2050 má za cíl komunikovat o otázkách spojených se změnou klimatu věcně a konstruktivně a opírat se přitom o data a dosavadní vědecké poznatky. Nečekejte proto úhel pohledu, který je jednoduchý a černobílý. Zatímco v některých krocích k udržitelné budoucnosti má lidstvo už dnes jasno a stačí je jen realizovat, jinde ještě nevíme. V podcastu 2050 (https://2050podcast.cz) prozkoumáváme cesty k takové budoucnosti, ve které nám nepoteče do bot. Podcast 2050 vám přinášejí Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Poslechněte si další epizody na našem bonusovém kanálu (https://open.spotify.com/show/3XIaCFsoRBJtqR0pJoYI65?si=623b33a58ed14bdd) . Podcastem vás provází Petr Holík (https://twitter.com/holik_petr) , Hana Tesák Vrtala a Vendula Svobodová. Podrobnosti o podcastu najdete na našem webu (https://2050podcast.cz) . Zvuk: Jan Růžička & http://nahravadlo.cz Hudba: Professor Leopard (https://www.professorleopard.cz)
Petr Daniš: Klima je příležitost
Jaké příběhy o změně klimatu a transformaci kolují v české společnosti? Co nás na celém tom tématu štve? A je něco, co nás těší? O těchto a dalších otázkách diskutujeme s autorem nově vydané knihy o změnách klimatu, která se více než na popis těchto změn zaměřuje na možnosti jejich řešení a přináší řadu konkrétních tipů, co můžeme jako společnost i jako jednotlivci dělat, abychom změny klimatu zastavili. Na naše smýšlení o transformaci mají příběhy, které si o ní vyprávíme (často ty stejné stále dokola), zásadní vliv. Stojí tedy za to podívat se na ně víc zblízka. Jádro našeho rozhovoru proto není ani tak o obsahu knihy, spíše nabízí setkání s autorem a diskuzi nad tím, jak kniha vznikala a jaký přístup ke komunikaci změn klimatu za ní stojí. Web knihy [https://klimajeprilezitost.cz/], kde najdete veškeré informace, recenze a kde si také můžete knihu koupit.
Vodík v souvislostech
Přestože se o využití vodíku mluví v mnoha odvětvích, ne vždy se musí jednat o ten nejlevnější způsob dekarbonizace. V této epizodě proto s Martinem Tenglerem (Bloomberg NEF) diskutujeme nejen technologický potenciál vodíku a jeho využití v průmyslu, ale hlavně ekonomické souvislosti výroby a přepravy. Ty totiž do značné míry ovlivní jeho možnou budoucnost ve světové ekonomice. Už dnes ovšem celosvětově spotřebováváme za rok tolik energie z vodíku, kolik jí spotřebuje USA ze zemního plynu za půl roku. Vodík tedy stojí za bližší seznámení, proto probereme jeho nejzajímavější fyzikální a chemické vlastnosti a vysvětlíme vám, jak se vyrábí dnes nebo jak by se mohl produkovat za deset let. S tím souvisí i diskuze, jak se vodíku daří na politické a legislativní úrovni nejen v Evropské unii. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
CCS – budeme zachytávat CO2 přímo z komínů?
Zachytávání a ukládání uhlíku (CCS – Carbon Capture and Storage) je proces, při kterém je zachytáván CO2, jenž je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o důležitý nástroj pro snižování emisí z průmyslu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality. Budeme tedy v budoucnu mít „filtr v komíně“ a oxid uhličitý pumpovat zpátky pod zem? To diskutujeme v dnešní epizodě. Aktuálně provozované CCS projekty jsou schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun CO2 ročně. Scénáře očekávaného budoucího stavu se liší, například podle scénáře od Mezinárodní energetické agentury (IEA), který předpokládá dosažení globální klimatické neutrality do roku 2070, musí odstraňované množství vzrůst na 5,6 miliard tun CO2 ročně do roku 2050 a na více než 10,4 miliard tun CO2 do roku 2070. CCS má představovat téměř 15 % kumulativního snížení emisí. Toto odvětví tedy rozhodně nebude malé a proto je potřeba se jím dopodrobna zabývat. Jak tato technologie funguje? Jaké typy CCS existují a kolik to celé bude stát? To jsou otázky, na které odpovíme v dnešním podcastu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Jak cirkulární ekonomika pomůže dekarbonizovat průmysl?
V Evropské unii můžeme ušetřit 40 % emisí z průmyslu, pokud zavedeme principy cirkulární ekonomiky. S Pavlem Zedníčkem z INCIEN (Institut cirkulární ekonomiky) v této epizodě vysvětlujeme, co to je, v jakých odvětvích a jak konkrétně ji můžeme využít a jak si v této oblasti aktuálně vedeme. Klíčovou otázkou, kterou se cirkulární ekonomika snaží řešit, je, jak zajistit potřebné služby (například bydlení nebo dopravu) a přitom snížit objem těžby, výroby a využití emisně náročných materiálů, jako jsou ocel, cement, hliník nebo plasty. Typicky se bavíme o možnostech nových technologických postupů nebo o recyklaci těchto materiálů. V neposlední řadě se dozvíte i to, jak více využívat dřevo ve stavebnictví nebo jak by vypadala výroba auta s důrazem na cirkularitu. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Cement a ocel: Hlubší vhled do dekarbonizace a jejího financování
Pokud chcete pochopit téma dekarbonizace českého průmyslu skutečně do hloubky, pusťte si tuto epizodu. Dozvíte se, co je potřeba k tomu, abychom se zbavili emisí skleníkových plynů v odvětvích, která jsou na dekarbonizaci nejnáročnější – tedy v ocelářství a cementárenství. Naši hosté podrobně rozebírají, jak funguje trh s cementem a ocelí a jaký vliv na dekarbonizaci to má. Proč se ocel do EU dováží, zatímco cement prakticky vůbec? Jak ceny těchto komodit ovlivňuje výroba v jiných regionech světa? A jak se do těchto cen promítají aktuální vysoké ceny energií? V epizodě se také věnujeme tomu, jak transformaci těchto odvětví financovat (v ČR půjde řádově o nižší stovky miliard korun). A možná vás překvapí, že existují i ekologické důvody pro to, abychom se u nás ze všech sil snažili těžký průmysl udržet a nenechali výrobu přesunout do jiné části světa. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Transformace průmyslu. Proč ji potřebujeme řešit?
Z 12 tun emisí skleníkových plynů, které v Česku průměrně připadají na jednoho obyvatele, souvisí s osobní spotřebou jen menší část. Většinu emisí svou spotřebou přímo ovlivnit nemůžeme, je totiž spojena s poskytováním služeb a chodem celé společnosti. To se týká i průmyslu: zde vzniká přibližně třetina emisí ČR. Pokud tedy chceme Českou republiku dekarbonizovat, bude nutné se zaměřit i na průmyslové procesy, které jsou výrazným zdrojem emisí, například v cementárnách či ocelárnách. Touto epizodou startujeme podcatovou sérii, ve které se v příštích měsících na téma dekarbonizace průmyslu zaměříme do hloubky. Dozvíte se, kde v průmyslu emise vznikají, která odvětví bude obzvláště těžké emisí zbavit a jaké technologie máme k dispozici, aby se nám to povedlo. Diskutovat budeme i o financování transformace průmyslu nebo například o principech cirkulární ekonomiky, které také mohou se snižováním emisí výrazně pomoci. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Julian Popov: O klimatické neutralitě EU a jak ji ovlivní probíhající válka a další velké výzvy dneška (ENG)
Jak ovlivní konflikt na Ukrajině evropský Green Deal a balíček opatření Fit for 55? Jakou roli v transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku hraje finanční sektor? A jak na evropské úrovni řešit rozdíly, které existují mezi jednotlivými regiony? V této epizodě se ponoříme hlouběji do tématu klimatické neutrality a především transformace, kterou bude Evropa v dalších dekádách procházet. S naším hostem rozebíráme historický kontext a příklady podobných technologicko-společenských změn, jež se v Evropě odehrály už dříve a na společnost měly velký dopad. Z rozhovoru ale získáte i přehled o tom, jak nastartovat sociální změny potřebné k naplnění evropských klimatických cílů, a dozvíte se například také, jak by mohly vypadat energeticky úsporné budovy budoucnosti. Rozhovor byl natočen 31. května 2022. Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod.
Je ESG cesta k udržitelným firmám? Rozhovor s Julianem Tothem.
Za zkratkou ESG se skrývá systém hodnocení firem a jejich činnosti z různých hledisek, který zahrnuje mimo jiné i změnu klimatu: Jak se firma dokáže vypořádat s dopady této změny? A jak k této změně naopak svým působením přispívá? Když se investor rozhoduje, do jakého byznysu vloží své peníze, obvykle si dělá podrobný průzkum toho, jak si která firma vede a jakým rizikům bude pravděpodobně v budoucnu čelit. Stále větší prostor je přitom v poslední době věnován také tzv. nefinančním kritériím, a právě na ty se vztahuje ESG. V epizodě rozebíráme, čeho všeho se ESG týká, jaká na něj zaznívá kritika i jak problémy spojené s ESG do budoucna řešit. Dozvíte se například také to, jaké ESG skóre má Tesla nebo proč se firma jako Shell umisťuje v těchto žebříčcích překvapivě vysoko. Na konci epizody zmiňujeme toto video [https://youtu.be/p6CF-umWLZg] z kanálu Undecided with Matt Ferrell a knihu Saving us od Katharine Hayhoe [http://www.katharinehayhoe.com]. Podpořte Fakta o klimatu a kupte si pod stromeček některý z plakátů v novém designu nebo Atlas klimatické změny. Všechy dárky a možnosti podpory najdete na donio.cz/nastartujtefakta [https://www.donio.cz/nastartujtefakta].
David Moran: Nahlédnutí do života klimatického diplomata. (ENG)
Zkušený britský vyjednavač nás v tomto rozhovoru s Ondrášem Přibylou nechává nahlédnout do zákulisí klimatických jednání i diplomacie samotné. To nejdůležitější na jeho práci je prý umět naslouchat. Musí pochopit postoje jednotlivých stran a umět si představit kroky, na kterých by se tyto strany mohly dohodnout. Ve své roli Regionálního ambasadora na COP26 pro Evropu, Střední Asii, Turecko a Írán měl David jedinečnou příležitost setkat se s mnoha lidmi, názory i konflikty v oblasti změn klimatu. V podcastu mimo jiné přibližuje, jak zásadní bylo potkat se s ostatními vyjednavači osobně, po covidové pauze, jak vypadá vyjednávání s byznysem a vládními představiteli „na domácí půdě“ nebo třeba to, co se vyjednavačům během konference honí hlavou. Rozhovor je v angličtině, epizoda má český úvod. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.
Diplomaté, do Egypta! COP 27 je za dveřmi.
Největší klimatická konference roku se koná už začátkem listopadu. Co od ní můžeme čekat, o tom s námi diskutují Kateřina Kolouchová a Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu. Letošní COP má přezdívku „implementační“. Očekává se od něj totiž, že pomůže převést již existující dohody z papíru do reality. To bude ovšem záležet především na tom, jak se zachovají státníci a diplomaté poté, co se ze summitu vrátí do svých zemí. S Ondrášem Přibylou rozebíráme také širší kontext letošních klimatických jednání a to, jaký dopad toto mezinárodní úsilí reálně má. Kateřina Kolouchová pak přidává komentář k plánovanému programu konference, ambicím jednotlivých států a diskutujeme mimo jiné i o tom, jak průběh summitu ovlivní skutečnost, že jej zrovna letos pořádá africká země. COP (Conference of Parties) je každoroční celosvětové setkání smluvních stran UNFCCC (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu), kterému jsme se podrobně věnovali ve druhé sérii podcastu – nalaďte si případně epizody 9–16. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.