Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad.

S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠.

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.

Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.

Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.

Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.

Nature Restoration Law (česky Nařízení o obnově přírody) je unikátní svým zaměřením na tu část krajiny, kde žijí lidé a probíhá hospodářská činnost. Jde o základní rámec pro obnovu poškozené přírody a zdevastovaných ekosystémů na celém kontinentu. Na rozdíl od jiných legislativ se tedy nesoustředí jen na ochranu v rámci národních parků atp.

S Andy Snovákovou z Fakta o klimatu se bavíme o významu NRL – kromě potřeby zachování zdravé přírody jako takové jde samozřejmě také o dopady na lidi. Příkladem je špatná absorpce nefunkční zemědělské půdy, která nedokáže v případě náhlých velkých srážek pojmout dostatek vody, aby zabránila ničivým povodním. Obecně budeme v budoucnosti, kdy lze očekávat častější extrémy počasí, potřebovat, aby nám příroda co nejvíce pomáhala v jejich zvládání. A to nepůjde, pokud nebude v co nejlepší kondici.

NRL stanovuje indikátory a cíle jako jsou obnova odvodněných rašelinišť, zvyšování populací opylujících živočichů nebo pestrost polnohospodářské krajiny. Tyto indikátory odrážejí širší ekologické procesy – např. nejde jen o počet motýlů nebo ptáků, ale o skutečnost, že když se jim daří, znamená to, že krajina jako celek funguje.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Zajímá nás proč a jak posloucháte náš podcast. Najděte si prosím pár minut na vyplnění dotazníku na 2050podcast.cz/dotaznik a dejte nám cennou zpětnou vazbu.

Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují.

Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory. 

Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem.

Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda.

S Kateřinou Kolouchovou z Fakta o klimatu diskutujeme čtyři skupiny nástrojů, kterými stát disponuje: regulatorní nástroje, finanční nástroje, informační nástroje a investice do infrastruktury. Ke každé skupině uvádíme několik příkladů platných opatření, přičemž vyzdvihujeme, že největší efekt mají celé balíčky opatření, které jsou chytře nastavené napříč jednotlivými kategoriemi.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují.

Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energetické bezpečnosti může nastat.

Konkrétně v případě energetiky zmiňujeme scénářové plánování od společnosti Shell, která analyzuje vliv na dekarbonizaci s ohledem na energetickou bezpečnost, která je v současném světě naprosto zásadní. Scénáře Shellu také berou ohled na skutečnost, že různé státy mají různé podmínky ohledně energetiky. Tyto rozdíly pak pochopitelně ovlivňují jejich přístup k dekarbonizaci.

Ve výsledku zjistíme, že Trump je možná významná „figurka na šachovnici”, ale v celosvětovém dění lze očekávat, že budou převládat na něm nezávislé hybné síly vycházející z potřeb jednotlivých států a oblastí, pro něž buď dekarbonizace znamená velkou příležitost nebo se snaží zbavit závislosti na dovážených fosilních palivech.

Na druhou stranu odstoupení USA od Pařížské dohody má význam bezpečnostně geopolitický, ve smyslu narušování důvěry a narušování mezinárodní spolupráce. Což dle uvedených scénářů může výrazně zpomalit potřebnou transformaci.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Jaký vliv má změna klimatu na ceny potravin nebo jakou hrála roli při nedávných povodních na území ČR? S Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o Klimatu, reflektujeme data a události na poli klimatické změny za rok 2024.

Loňský rok byl jak pro Česko tak celosvětově opět nejteplejším rokem v historii měření. Přičemž, jak zdůrazňuje náš host, samotný extrém není tak důležitý jako dlouhodobý trend. A ten říká, že se ČR otepluje v průměru o 0,35 °C za dekádu.

Což má na svědomí například postupný posun klimatických pásem. Třeba smrkové lesy nyní rostou v oblastech, které jim přestávají klimaticky vyhovovat, což následně vede ke kůrovcovým kalamitám.

Ačkoliv média velmi často reportují o extrémech, klimatická změna není jednorázový milník, ale dlouhodobý proces, na nějž je potřeba uvědoměle reagovat.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí:

• Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity;

• Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii;

• Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making;

• Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice.

Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech.

Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu  symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové.

S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů.

Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě.

Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.