Američané k 31. srpnu opustili afghánské území. Otázkou je, co bude následovat. Jak reálná je hrozba dalších teroristických útoků a bude dost humanitární pomoci?

Hostem Ptám se já byl regionální ředitel pro oblast Blízkého východu Člověka v tísni Tomáš Kocián.

Po dvaceti letech přítomnosti amerických jednotek se Afghánistán mění k nepoznání. S koncem srpna ho opustily poslední spojenecké jednotky a zavírá se tak i letecký most, který v posledních dvou týdnech sloužil pro odlety cizinců i afghánských spolupracovníků aliančních jednotek. Evakuace ze země, kde se moci ujímá opět islamistické hnutí Tálibán, komplikovaly teroristické útoky či pokusy o ně.

Zatím největší sebevražedný atentát z minulého čtvrtka si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát – Chorásán, která je nepřítelem Západu i Tálibánu.

Podle Kociána ale hrozba eskalace konfliktu mezi Tálibánem a Islámským státem, které se experti často obávají, nemusí být tak jendoznačná. „Konflikt mezi Tálibánem a islámským státem probíhá už řadu let a Tálibánu se vždy podařilo ho marginalizovat. Nevylučuji, že k nějaké eskalaci může dojít, ale teď vypadá hnutí Tálibán poměrně na koni a myslím, že jakákoliv jiná uskupení, která nebudou v souladu s Tálibánskou vůlí to budou mít v Afghánistánu hodně těžké,“ řekl v rozhovoru.

„Momentálně to vypadá spíše na konsolidaci moci a poslední dva týdny jsou v Afghánistánu paradoxně jedno z nejstabilnějších období za posledních 20 let,“ komentoval také průběh převzetí moci Tálibánem v zemi. Dodal, že ovšem nelze vylučovat, že v budoucnu dojde k „vyřizování účtů“, ale současná situace tomu zatím nenapovídá.

Je současný Tálibán jiný, než ten před dvaceti lety? „Tálibán z roku 1996 nebude ten z roku 2021. Ten svět se hrozně změnil. Není to ale tak, že by z Tálibánu vznikla liberální fronta, která by propagovala rovnost či vzdělávání žen. Konzervativní tradice tam zůstanou. Uvidíme ale, nakolik budou radikální a jak budou projevovat svoje PR k afghánské veřejnosti a k světu,“ vysvětlil oblastní ředitel Člověka v tísni. Kocián zároveň nepochybuje, že zemi bude chtít opustit spousta lidí: „Přestal sice fungovat hlavní letecký most, je ale otázkou času, kdy začnou lidé přecházet přes hranice legálně nebo nelegálně.“

Důvodem podle něj je i finanční nejistota v zemi a reálná hrozba kolapsu ekonomiky. „To je jedna z nejreálnějších hrozeb,“ varoval. Afghánský státní rozpočet za poslední desítky let podle Kociána nebyl nikdy soběstačný a byl zásadně závislý na kontribucích ze zahraničí.

A země se také neobejde bez humanitární pomoci. Čísla OSN mluví o 18 milionů Afghánců, kteří na ni závisí a i z toho důvodu se snaží humanitární organizace vyjednávat s Tálibánem na možnostech svého fungování v zemi: „Zatím situace vypadá tak, že bychom tam mohli působit nějak smysluplně,“ dodal Kocián.

Jaké výzvy čekají humanitární pracovníky v dalších měsících? A jak se orientují v nestabilní situaci?
...

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.