Není to tak dávno, co se o Německu mluvilo jako o ekonomické lokomotivě, která svou výkonností táhne zbytek Evropy. Teď se naopak Němci děsí toho, že zažijí už třetí rok za sebou ekonomický pokles. Jak se Němci do současných hlubokých ekonomických problémů dostali? Nejen to vysvětluje kniha Kaput. Konec německého zázraku. Jejím autorem je komentátor Wolfgang Münchau a v češtině ji v roce 2025 vydalo nakladatelství Bourdon.

Historička Jana Kasíková tématu věnovala knihu Ať mohou přijeti s podtitulem Organizace poválečné repatriace a návratů. Připravila Milena Štráfeldová.

Chovatel slepic a králíků i jeden z architektů konečného řešení židovské otázky. Poslušný byrokrat, který „jen“ vykonával cizí rozkazy, ale má přitom na svědomí šest milionů životů. Pozorný manžel a milující otec rodiny a současně jedna z nejodpornějších postav světové historie. Válečný zločinec Adolf Eichmann. Jeho život předtím, než ho v Izraeli v roce 1961 odsoudili k smrti, popisuje kniha německé filozofky a historičky Bettiny Stangnethové Eichmann před Jeruzalémem.

V květnu 1945 skončila v Evropě nejhorší válka lidských dějin. Po 12 letech se zhroutila Hitlerova šílená vize třetí říše založená na podmanění, zotročení či dokonce vyhlazení celých evropských národů. Jak vypadal poslední týden tohoto impéria? Odpověď nabízí čtivá historická reportáž Volkera Ullricha s názvem Osm květnových dnů. Poslední týden třetí říše. Autor v ní zručně kombinuje popis událostí takzvaných velkých dějin se vzpomínkami obyčejných lidí.

Úřad papeže i sama papežská volba vyvolávaly vždy celou řadu otázek a spekulací. Jedním z důvodů nepochybně byla i snaha po naprostém utajení interních informací, které doprovázejí volbu hlavy katolické církve. V knize Konkláve. Tajemství papežské volby se pokusil na některé otázky spojené s vykonáváním papežského úřadu odpovědět německý historik církevních dějin Hubert Wolf.

Čeští a moravští Romové byli za druhé světové války vyvražděni téměř z 90 procent. Přesto se o romském holocaustu mluví jen zřídka. A pokud už je zmiňován, často se opomíjí úloha, kterou v tomto strašném příběhu sehrála majoritní česká společnost. V roce 2024 vydal Ústav pro studium totalitních režimů knihu, která se právě tomuto tématu věnuje. Jmenuje se Holocaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava a napsal ji historik Jiří Smlsal.

Nigerijský novinář Dipo Faloyin vydal esejistickou knihu Afrika přece není stát. Sarkastický humor, nadhled, ironie – to jsou silné stránky publikace, která nám osvětluje stereotypní konstrukty pohledu na Afriku a její historii i současnost. Faloyin se mimo jiné ptá, jak se lze vyrovnat s následky kolonialismu a zda lze bolesti a křivdy způsobené Západem narovnat. Jak vzít osud do vlastních rukou a přitom zůstat světu otevřený?

Co je nového v historii, jmenuje se kniha Jakuba Rákosníka, kterou vydalo na sklonku loňského roku nakladatelství Nová beseda. Na první poslech se to může zdát jako protimluv. Nejde ale o historii ve smyslu minulosti, ale o historii jako vědu. Historik Rákosník ukazuje čtenářům nejen co je v historické vědě nového, ale také vysvětluje, proč se odborníci dívají na minulost různě a v průběhu času stále nově.

Na světě není mnoho mocnějších lidí, než je čínský prezident Si Ťi-pching. Jeho postavení je unikátní v tom, že stojí v čele země s obrovskou vojenskou i ekonomickou silou a zároveň je faktickým diktátorem. Názory a postoje tohoto muže bychom proto ve vlastním zájmu měli znát. Skvělým pomocníkem v tom je v roce 2024 publikovaná kniha Kevina Rudda, jejíž název můžeme přeložit jako O Si Ťin-pchingovi. Jak Siův marxistický nacionalismus utváří Čínu a svět.

Jak může člověk překonat beznaděj ohledně boje se změnou klimatu nebo se s ní aspoň naučit žít? Odpověď hledá americký spisovatel u osmi osobností americké akademické i aktivistické scény a u komunit, které zkoušejí svoje vlastní řešení. To vše na pozadí filosofických otázek o smyslu života a sarkastických poznámek na vlastní adresu. Knihu pro Ex libris v anglickém originále pročetla a ukázky vybrala a přeložila Daniela Vrbová.