Úřad papeže i sama papežská volba vyvolávaly vždy celou řadu otázek a spekulací. Jedním z důvodů nepochybně byla i snaha po naprostém utajení interních informací, které doprovázejí volbu hlavy katolické církve. V knize Konkláve. Tajemství papežské volby se pokusil na některé otázky spojené s vykonáváním papežského úřadu odpovědět německý historik církevních dějin Hubert Wolf.

Čeští a moravští Romové byli za druhé světové války vyvražděni téměř z 90 procent. Přesto se o romském holocaustu mluví jen zřídka. A pokud už je zmiňován, často se opomíjí úloha, kterou v tomto strašném příběhu sehrála majoritní česká společnost. V roce 2024 vydal Ústav pro studium totalitních režimů knihu, která se právě tomuto tématu věnuje. Jmenuje se Holocaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava a napsal ji historik Jiří Smlsal.

Nigerijský novinář Dipo Faloyin vydal esejistickou knihu Afrika přece není stát. Sarkastický humor, nadhled, ironie – to jsou silné stránky publikace, která nám osvětluje stereotypní konstrukty pohledu na Afriku a její historii i současnost. Faloyin se mimo jiné ptá, jak se lze vyrovnat s následky kolonialismu a zda lze bolesti a křivdy způsobené Západem narovnat. Jak vzít osud do vlastních rukou a přitom zůstat světu otevřený?

Co je nového v historii, jmenuje se kniha Jakuba Rákosníka, kterou vydalo na sklonku loňského roku nakladatelství Nová beseda. Na první poslech se to může zdát jako protimluv. Nejde ale o historii ve smyslu minulosti, ale o historii jako vědu. Historik Rákosník ukazuje čtenářům nejen co je v historické vědě nového, ale také vysvětluje, proč se odborníci dívají na minulost různě a v průběhu času stále nově.

Na světě není mnoho mocnějších lidí, než je čínský prezident Si Ťi-pching. Jeho postavení je unikátní v tom, že stojí v čele země s obrovskou vojenskou i ekonomickou silou a zároveň je faktickým diktátorem. Názory a postoje tohoto muže bychom proto ve vlastním zájmu měli znát. Skvělým pomocníkem v tom je v roce 2024 publikovaná kniha Kevina Rudda, jejíž název můžeme přeložit jako O Si Ťin-pchingovi. Jak Siův marxistický nacionalismus utváří Čínu a svět.

Jak může člověk překonat beznaděj ohledně boje se změnou klimatu nebo se s ní aspoň naučit žít? Odpověď hledá americký spisovatel u osmi osobností americké akademické i aktivistické scény a u komunit, které zkoušejí svoje vlastní řešení. To vše na pozadí filosofických otázek o smyslu života a sarkastických poznámek na vlastní adresu. Knihu pro Ex libris v anglickém originále pročetla a ukázky vybrala a přeložila Daniela Vrbová.

Fareed Zakaria, který nedávno oslavil 61. narozeniny, patří mezi nejrespektovanější spisovatele a žurnalisty současnosti. Velkého uznání se mu dostalo už za jeho literární prvotinu Budoucnost svobody (2003), kterou Samuel Huntington dokonce označil za nejvýznamnější dílo o demokracii od slavné Tocquevillovy Demokracie v Americe. Nyní na sebe Zakaria upozorňuje svým dalším přelomovým dílem. Jeho název hovoří za vše – Věk revolucí. Proměny světa od 17. století do současnosti.

Kontroverzní kniha. Zraňující, nekorektní, manipulativní. Tak se mluvilo o knížce americké autorky Abigail Shrierové Nevratné poškození, která vyšla v loňském roce. Mnozí z těch, kteří knihu odsuzovali, ji možná ani nečetli. Okomentované citace z ní si můžete poslechnout v pořadu Ex libris.

Jaké Rusko ve skutečnosti je? To je nelehký úkol, do kterého se ve své knize Ztracená země. Příběh moderního Ruska pouští politolog Filip Scherf. Na Rusko se snaží nepohlížet perspektivou Západu, který si často všímá spíš utlačované, vězněné či vražděné opozice. Namísto toho chce pochopit, z čeho vyvěrají prameny ruského chování. A proč si země připadá tak znevážená a ohrožená, že cítí potřebu demonstrovat sílu neomluvitelnou agresí vůči sousednímu státu i Západu.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.