Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)

Česko-kanadský vědec Václav Smil píše knihy převážně o energetice a životním prostředí. Ta, která nás zajímá tentokrát, vzbudila ve světě velký ohlas – zaujala prý zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga i Billa Gatese. Autor píše srozumitelně o složitých tématech a procesech: od energií, materiálního světa, produkce potravin přes globalizaci až po výzvy, které čekají lidstvo. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Karlovarský festival funguje už od pádu komunismus jako stálice kulturního života v Česku. Neměl to po revoluci vždycky lehké a jednu dobu mu reálně hrozil zánik. Ale co zůstává dnes mimo odbornou veřejnost zcela ve stínu, je mnohaletá existence největšího českého filmového festivalu v poválečných 45 letech. A právě této etapě se věnuje publikace Proplétání světů. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary v období studené války. Stojí za ním tým kolem Jindřišky Bláhové.

Není mnoho českých politiků, kteří by výrazně prorazili i v zahraničí. Věru Jourovou zařadil americký časopis Time v roce 2019 mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. A to za její působení v Evropské komisi, kde měla na starosti regulaci týkající se ochrany dat na internetu, tedy především gigantů jako Google nebo Facebook. Za sebou má ale taky dramatický osobní život i stejně jako politické sblížení a následný rozchod s Andrejem Babišem. O tom všem mluví v knize Viktora Daňka.

Komunistický převrat v únoru 1948 se dotkl prakticky všech oblastí života v Československu. Kuchařky, tedy knihy kuchařských receptů, nebyly výjimkou. Právě jim se věnuje literární historička Lenka Pořízková ve své knize Kuchyně ve službách lidu. Vydávání kuchařek v letech 1945 až 1989. Sleduje v ní, jak centrálně řízené hospodářství ovlivnilo obsah, grafickou úpravu nebo materiálovou kvalitu kuchařských knih a jaký vliv mělo uvolňování, nebo naopak utužování režimu.

Jak si starší ročníky pamatují ze školy, vývoj člověka byl velmi lineární: opice, Australopithecus, Homo erectus, neandertálci a pak my. Jak ale ukazují moderní výzkumy, ve skutečnosti se po Zeměkouli pohybovalo mnoho odnoží a variant našich dávných předků. Jak to s vývojem člověka bylo, popisuje v knize Svět na počátku evoluční antropolog Tom Higham, který se výzkumem našich předků sám zabývá.