„Gopnik Veliký: Zápisky o živém i mrtvém Rusku“ je zatím poslední román světoznámého současného ruského prozaika Viktora Jerofejeva o životě v Putinově Rusku.

Kultovní Říp, hora těžkého kamene, je oblíbené místo turistů i patriotů země České, ale i těch, kteří mají rádi kopce a okolní krajinu Českého středohoří. Říp není jen obyčejně plochý vrchol, ale místo svázané s posvátnou okolní krajinou a se jménem Praotce Čecha. Je to také prostor, kde se konaly různé sněmy, pochody, procesí i setkávání z národnostního i politického popudu.

Expert na mezinárodní rozvoj a novinář Jiří Pasz ve své reportážní knize Páchat dobro předkládá příběhy lidí z nejchudších částí světa, kteří se nevzdávají a statečně čelí bídě, válce nebo terorismu. Autor nepopisuje mechanismy, jak funguje zlo, ale přináší inspirativní příběhy lidí, kteří se i v nesmírně těžkých podmínkách snaží pomáhat.

Každý z nás jistě zaznamenal, že v pohádkách se motiv často opakuje třikrát. Toho si nelze nevšimnout. Kdo se však do knížek začte skutečně důkladně, objeví spojitostí mezi matematikou a literaturou celou řadu. Právě to udělala britská matematička Sarah Hartová v knize Za devatero nulami.

Čtete rádi o lidech, kteří radikálně změnili své životní směřování? Právě s takovými se setkal a debatoval novinář a spisovatel Aleš Palán. Titul Tahle kniha ti změní život. Rozhovory o nečekané síle čtení předkládá jako inspiraci, poučení nebo příklad toho, jak hledat vzorce, modely a cesty. Palán má dar, jak si získat důvěru lidí, je empatický, neformální, laskavý a především naslouchá. Jeho otevřený dialog tak vytváří příběh o peripetiích, zklamáních, bolestech i výzvách.

Jaké Rusko ve skutečnosti je? To je nelehký úkol, do kterého se ve své knize Ztracená země. Příběh moderního Ruska pouští politolog Filip Scherf. Na Rusko se snaží nepohlížet perspektivou Západu, který si často všímá spíš utlačované, vězněné či vražděné opozice. Namísto toho chce pochopit, z čeho vyvěrají prameny ruského chování. A proč si země připadá tak znevážená a ohrožená, že cítí potřebu demonstrovat sílu neomluvitelnou agresí vůči sousednímu státu i Západu.

Migrace je oblíbené politické téma, hlavně před volbami. A o těch prezidentských v USA to platilo dvojnásob. Jaká bývají rozhodnutí opustit rodinu a vlastní zemi a jak náročná je cesta za lepším životem, ukazuje literární reportáž salvadorského novináře Óscara Martíneze s názvem Bestie. Na migrantech nesejde.

Starověká společnost mýty a legendami žila. Mohlo by se zdát, že pro dnešní svět jde o vzdálené téma, ale opak je pravdou, jak ostatně dokazuje i popularita filmových produkcí, které z antické mytologie čerpají. Odkaz antiky je navíc stále základem naší lidské i společenské identity a nabízí hluboké poznání kořenů evropské kultury.

„Lidský rozum se musí sklonit před vyššími silami. Všemohoucnost není lidská.“ Tato provokativní teze uvádí knihu italského psychoanalytika Luigiho Zoji nazvanou Paranoia. Šílenství, které píše dějiny. Publikace o šesti stech stranách v dlouhém historickém exkurzu, který začíná u antických archetypálních vzorců a pokračuje přes středověk, kolonizaci a dějiny 20. století, definuje problém paranoického chování.

Čas a vodu, tyto dvě entity, které jsou neoddělitelné od existence lidstva na planetě Zemi a nyní jsou klíčové při zvládání dopadů změn klimatu, se rozhodl originálním způsobem pojednat spisovatel a výrazná osobnost islandského veřejného života Andri Snær Magnason. Jeho kniha o času a vodě vyšla česky v nakladatelství Argo v roce 2022.