Zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu, násilné zavírání odpůrců režimu do „psychušek“ čili psychiatrických ústavů, kde byli podrobování nehumánním procedurám – to je skutečnost. Dělo se něco podobného i v komunistickém Československu? Psychiatrická veřejnost většinou tvrdí, že až na výjimky nikoli. Badatel Miroslav Vodrážka na základě studia pramenů nesouhlasí. Své poznatky shrnul v knize Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu.

Filmy pro děti byly za dob československého komunismu jednou z mála oblastí kinematografie, která vzkvétala a kde vznikaly trvalé hodnoty. Aspoň tak to vypadá při zběžném pohledu do vánočních programů českých televizí. Přes všechny úspěchy a mezinárodní věhlas to ale český hraný film pro děti neměl za éry státního filmu vždy jednoduché.

Stručný záznam o přijetí u císaře, ale také o počasí, choleře v rodině nebo o tom, že krejčímu zaplatil 59 zlatých za nové šaty. I takové zápisky obsahují Každodeníčky a zápisky Františka Palackého z posledních jedenácti let jeho života. Ke 150. výročí jeho úmrtí ho v roce 2026 vydal Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR.

Knížka o věcech. Většinou všedních, které používáme, nebo známe. Tak lze stručně charakterizovat publikaci s názvem Záchod, džíny, hostie publicisty, knihovníka a bohemisty Jana Lukavce, kterou v roce 2025 vydalo nakladatelství Pulchra.

Karel Kryl bývá v české paměti spojen především s protestem proti komunistickému režimu, se srpnem 1968, exilem a s písněmi, které se staly symbolem odporu proti lži a násilí. Pavel Hošek ve své knize „Jako anděl s polámanými křídly. Duchovní profil Karla Kryla“ ukazuje, že takové čtení zachycuje jen jednu část jeho osobnosti.

Co když se Rusko nezastaví na Ukrajině a napadne některou zemi Severoatlantické aliance? Válka velkých rozměrů není příliš pravděpodobná. Ale omezený průnik na periferii NATO, snaha testovat, jestli Aliance ještě vůbec funguje, to není žádné sci-fi. Jak by taková situace mohla vypadat a co by se stalo, pokud by v ní Rusko uspělo?

Proč Západ vládne. Tedy zatím. Nad tím se zamýšlí britský archeolog a historik Ian Morris. Část světa, kterou pokládáme za západní, se dostala na vrchol díky průmyslové revoluci v 19. století. Východ, hlavně Čína a Indie, ale v posledních dekádách nabírají na síle. A brzy se tak může dostat do vedení.

„Stromy jsou rostliny schopné k nám promlouvat a existují lidé, kteří se snaží jim porozumět,“ píše Marie Hrušková v knize Vztah ke stromům v zemích Koruny české. Sama k takovým lidem rozhodně patří. Stromům, zvláště těm památným, zasvětila celý život, napsala o nich řadu knih a připravila množství televizních i rozhlasových pořadů.

Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme „manuál“. Přesněji, má jej slovenský šachista, filozof a teolog Ján Markoš. Jeho knihu „Síla rozumu v bláznivé době“ přečetl, ukázky z ní vybral a pro pořad Ex libris okomentoval Libor Dvořák. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v únoru 2023.)

Lesními bratry jsou nazýváni protikomunističtí odbojáři v pobaltských zemích. Jejich odpor trval až do poloviny 50. let 20. století a sovětská vláda na něj odpovídala krvavým terorem. Tuto přehlíženou kapitolu v dějinách pobaltských zemí odkrývá historik Rafał Wnuk a zachycuje osudy lidí, kteří v sobě našli odvahu bojovat proti Sovětskému svazu.