Posmrtně vydaná kniha Alexeje Navalného Patriot není jen politické svědectví, ale i osobní dokument o víře, že i v zemi lži má smysl mluvit pravdu. Připomíná sílu slova v době, kdy svoboda ztrácí cenu. Knihu Patriot přečetl a představí historik Petr Zídek.

V Rusku je momentálně na seznamu odsouzených zločinců. Za hanobení ruské armády si má odsedět osm let v trestanecké kolonii. Dmitrij Gluchovskij však už nějakou dobu v rodné zemi nežije a zařadil se mezi ty exilové novináře a spisovatele, kteří svůj boj s ruským prezidentem Putinem hlasitě svádějí prostřednictvím internetu a médií.

Holokaust, tajné britské operace namířené proti nacistickému letectvu, spolupráce s komunistickou Státní bezpečností nebo český exil v boji proti komunistické totalitě – to jsou jen drobnosti z příběhu jedné rodiny, popsané v knize Rozpolcená doba, rozptýlené životy za druhé světové války a studeného míru. V pořadu Ex Libris publikaci představí David Hertl.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

Jedné říjnové noci roku 1969 došlo v kostele svatého Vavřince v Palermu na Sicílii ke krádeži uměleckého díla. Nešlo o nic menšího než velký oltářní obraz od mistra barokní malby Michelangela Merisiho z Caravaggia.

Jak vypadal život na Pražském hradě za posledních Habsburků? Nejen to poodhalí ve svých vzpomínkách Antonín Fiala, důstojník rakouské císařské armády a prvorepublikový ředitel Hlávkových studentských kolejí v Praze, který zde na konci 19. století vyrůstal. Jeho paměti pod názvem Obsluhovali jsme korunního prince vyšly v roce 2024 v nakladatelství Machart.

Sledujete s úzkostí stav naší planety? Děsí vás klimatická změna, růst hladiny oceánů nebo ztráta biodiverzity? Máme pro vás dobrou zprávu: Není to konec světa. Snaží se nás o tom přesvědčit environmentalistka a datová analytička Hannah Ritchie ve svojí stejnojmenné knize. Podle autorky to totiž s naší planetou zdaleka není tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Naznačuje to už podtitul knihy, který zní: Jak se stát první generací, která vytvoří udržitelnou planetu.

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.

Kniha Kláry Mandausové Vietnamské srdce, český domov dává nahlédnout mezi takzvanou druhou generaci Vietnamců na našem území. Jde tedy o Vietnamce, kteří se v Česku už narodili. V publikaci vzpomínají na své dětství, dospívání i počátky vlastní profesní dráhy čtyři respondenti. Jak se jim žije a čím si museli projít, když se chtěli zapojit do fungování v majoritní společnosti a zároveň cítili tlak z domovské komunity?