„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Jaký je nejmocnější vynález v dějinách? Přece peníze. Ekonom David McWilliams je přirovnává k náboženské víře a tvrdí, že jsou technologickým vynálezem, v jehož vývoji došlo k několika přelomovým změnám. „Víra i peníze jsou plodem lidské imaginace. Nesou hodnotu jenom proto, že v ně věříme. Jsou nabité emocemi, svůdné, povznášející, skýtají svobodu, moc i nadvládu,“ píše ve své knize Peníze v dějinách lidstva. Příběh a tajemství nejmocnějšího vynálezu.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2024.)

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Podtitul Sochy Venuše od počátku do dneška ale upřesňuje, že jde především o umění. I to je však provázáno s náboženstvím, politikou a třeba pornografií. Nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. To vše zpracovává ve své knize Jan Bažant, profesor klasické archeologie, který přednáší i dějiny umění. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2023.)

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2024.)

Kniha Manifest za tmu je o umělém osvětlení a ohrožení prastarého rytmu na planetě Zemi. Každý z nás tuší, jak jsou světlo i tma pro život lidí, zvířat, stromů a rostlin důležité, ale v běžném denním rytmu si tuto skutečnost do detailu neuvědomujeme. Přemíra umělého osvětlení má na nás negativní vliv a více tmy by nám všem jen prospělo. Bez ohledu na to, jakému světlu se večer vystavujeme, narušujeme přirozenou vlnu melatoninu.

Vdát se či jít do kláštera. To nebyla jediná cesta, po které se mohly v minulých staletích vydat ženy ze zchudlých šlechtických rodů. Ještě tu byly třeba ústavy šlechtičen. Jak fungoval jeden z nejvýznamnějších, který v polovině 18. století založila sama Marie Terezie na Pražském hradě, tomu se podrobně věnuje kniha Michaely Žákové Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století. (Vysíláme v repríze.)

Našemu budoucímu slavnému skladateli bylo jedenáct, když jeho život poznamenala klukovina, jejímiž následky až do smrti trpěl. Chirurg Jiří Ramba se na osudový okamžik Smetanova dětství zaměřil nejen z lékařského hlediska, ale pustil se i do historického pátrání, které sepsal do knihy Osudná hra Bedřicha Smetany. Podařilo se mu poodhalit příčiny a důsledky nehody, která nejspíš zapříčinila skladatelovy celoživotní bolesti a také následnou hluchotu. (Vysíláme v repríze.)