V Ex libris nepředstavujeme často průvodce, natož turistické. Poslední předprázdninový díl je však výjimkou. Výjimku mezi jinými průvodci totiž představuje i kniha Martina C. Putny. Není průvodcem turistickým, ale antituristickým. Její celý název zní „Řím antituristický. Od Romula a Rema po Mussoliniho a Pasoliniho čili Kapitoly z kulturních dějin, promítnuté do městské krajiny“.

Za socialismu byl život pro ty, kteří drželi krok s režimem, pohodlný. Pro jiné ale nepříjemně trpký. Někteří zemi raději opustili. Jiní v ní chtěli i přes veškeré neduhy žít, ale režim jim to neumožnil. To se týkalo třeba nepohodlných disidentů, které se komunistická StB snažila prostřednictvím tajné akce Asanace z rodné země vystrnadit.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání.

Zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu, násilné zavírání odpůrců režimu do „psychušek“ čili psychiatrických ústavů, kde byli podrobování nehumánním procedurám – to je skutečnost. Dělo se něco podobného i v komunistickém Československu? Psychiatrická veřejnost většinou tvrdí, že až na výjimky nikoli. Badatel Miroslav Vodrážka na základě studia pramenů nesouhlasí. Své poznatky shrnul v knize Systémově zneužitá a zneužívající československá psychiatrie v soft-sovětském stylu.

Filmy pro děti byly za dob československého komunismu jednou z mála oblastí kinematografie, která vzkvétala a kde vznikaly trvalé hodnoty. Aspoň tak to vypadá při zběžném pohledu do vánočních programů českých televizí. Přes všechny úspěchy a mezinárodní věhlas to ale český hraný film pro děti neměl za éry státního filmu vždy jednoduché.

Stručný záznam o přijetí u císaře, ale také o počasí, choleře v rodině nebo o tom, že krejčímu zaplatil 59 zlatých za nové šaty. I takové zápisky obsahují Každodeníčky a zápisky Františka Palackého z posledních jedenácti let jeho života. Ke 150. výročí jeho úmrtí ho v roce 2026 vydal Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR.

Knížka o věcech. Většinou všedních, které používáme, nebo známe. Tak lze stručně charakterizovat publikaci s názvem Záchod, džíny, hostie publicisty, knihovníka a bohemisty Jana Lukavce, kterou v roce 2025 vydalo nakladatelství Pulchra.

Karel Kryl bývá v české paměti spojen především s protestem proti komunistickému režimu, se srpnem 1968, exilem a s písněmi, které se staly symbolem odporu proti lži a násilí. Pavel Hošek ve své knize „Jako anděl s polámanými křídly. Duchovní profil Karla Kryla“ ukazuje, že takové čtení zachycuje jen jednu část jeho osobnosti.

Co když se Rusko nezastaví na Ukrajině a napadne některou zemi Severoatlantické aliance? Válka velkých rozměrů není příliš pravděpodobná. Ale omezený průnik na periferii NATO, snaha testovat, jestli Aliance ještě vůbec funguje, to není žádné sci-fi. Jak by taková situace mohla vypadat a co by se stalo, pokud by v ní Rusko uspělo?

Proč Západ vládne. Tedy zatím. Nad tím se zamýšlí britský archeolog a historik Ian Morris. Část světa, kterou pokládáme za západní, se dostala na vrchol díky průmyslové revoluci v 19. století. Východ, hlavně Čína a Indie, ale v posledních dekádách nabírají na síle. A brzy se tak může dostat do vedení.