Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.

Kniha Kláry Mandausové Vietnamské srdce, český domov dává nahlédnout mezi takzvanou druhou generaci Vietnamců na našem území. Jde tedy o Vietnamce, kteří se v Česku už narodili. V publikaci vzpomínají na své dětství, dospívání i počátky vlastní profesní dráhy čtyři respondenti. Jak se jim žije a čím si museli projít, když se chtěli zapojit do fungování v majoritní společnosti a zároveň cítili tlak z domovské komunity?

Nemůže si plánovat pravidelnou dovolenou nebo dlouhodobé aktivity s rodinou, protože musí být připraven kdykoliv odletět mimo území České republiky a pomoci obětem únosu. Žije tady a teď. Je to volba a životní styl, kterému Adam Dolník podřídil soukromý život. V knižním rozhovoru Martina Moravce s podtitulelem Svět elitního vyjednavače čtenář zjišťuje, jak funguje rozhovor s vyděračem nebo s teroristou a co není možné při záchraně rukojmích podcenit.

Džamíla, Bašír i Árjána mají své sny, touhy a představy o budoucnosti. Jenže žijí v Afghánistánu a dělat si plány v zemi, která je už desetiletí zmítaná vojenskými a náboženskými konflikty, je zcela mimo realitu. Politická situace v Afghánistánu jejich životy vleče s sebou a v mnohém převrací.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Jaký je nejmocnější vynález v dějinách? Přece peníze. Ekonom David McWilliams je přirovnává k náboženské víře a tvrdí, že jsou technologickým vynálezem, v jehož vývoji došlo k několika přelomovým změnám. „Víra i peníze jsou plodem lidské imaginace. Nesou hodnotu jenom proto, že v ně věříme. Jsou nabité emocemi, svůdné, povznášející, skýtají svobodu, moc i nadvládu,“ píše ve své knize Peníze v dějinách lidstva. Příběh a tajemství nejmocnějšího vynálezu.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2024.)

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Podtitul Sochy Venuše od počátku do dneška ale upřesňuje, že jde především o umění. I to je však provázáno s náboženstvím, politikou a třeba pornografií. Nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. To vše zpracovává ve své knize Jan Bažant, profesor klasické archeologie, který přednáší i dějiny umění. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2023.)