Kontroverzní kniha. Zraňující, nekorektní, manipulativní. Tak se mluvilo o knížce americké autorky Abigail Shrierové Nevratné poškození, která vyšla v loňském roce. Mnozí z těch, kteří knihu odsuzovali, ji možná ani nečetli. Okomentované citace z ní si můžete poslechnout v pořadu Ex libris.

Jaké Rusko ve skutečnosti je? To je nelehký úkol, do kterého se ve své knize Ztracená země. Příběh moderního Ruska pouští politolog Filip Scherf. Na Rusko se snaží nepohlížet perspektivou Západu, který si často všímá spíš utlačované, vězněné či vražděné opozice. Namísto toho chce pochopit, z čeho vyvěrají prameny ruského chování. A proč si země připadá tak znevážená a ohrožená, že cítí potřebu demonstrovat sílu neomluvitelnou agresí vůči sousednímu státu i Západu.

Letos si připomínáme 175. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Hluboký vhled do jeho nitra nabízí v minulém roce dokončená čtyřsvazková edice korespondence, kterou od roku 1893 do roku 1932 udržoval s básníkem Josefem Svatoplukem Macharem. Připravil ji sedmičlenný tým expertek a expertů z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.

O počtu osob, které skončily během vlády komunistické strany z politických důvodů na popravišti, se doposud vedly spory. Do věci se snaží vnést jasno tým 30 historiků vedený Petrem Mallotou. Zpracovali proto čtyřsvazkovou publikaci Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Práce má více než 3600 stran a snaží se podrobně zdokumentovat všechny vykonané rozsudky trestu smrti po únoru 1948. Více si poslechněte v pořadu Ex libris.

Za poslední čtvrtstoletí určitě nebyla ve vrcholné politice vlivnější žena než Angela Merkelová. Dlouholetá německá kancléřka zároveň patřila k vůbec nejdůležitějším politikům bez ohledu na pohlaví. Její paměti nazvané Svoboda, které byly vydané na konci listopadu v řadě jazyků včetně češtiny, tedy musí přečíst každý, kdo se o evropské nebo světové dění zajímá.

O studené válce zdánlivě víme vše – ale opravdu jen zdánlivě. Historie je kromě toho z velké části o tom, jak ji interpretujeme. A v obou těchto měřítkách, v přinášení nových faktů i v interpretaci minulých dějů, vyniká kniha Sergeje Radčenka, původem ruského historika, který dlouhodobě působí v zahraničí. Jeho kniha To Run the World: The Kremlin's Cold War Bid for Global Power zatím vyšla jen anglicky, a to v roce 2024.

Pro mnohé z nás je hudba srdeční záležitost, pro kanadsko-amerického neurologa Daniela Levitina je to hra tonopických map, neuronových spojů a synapsí. Sám je ovšem také hudebník, takže se velmi dobře vyzná ve struktuře hudby. V knize Mozek a hudba zkoumá například hudební paměť, absolutní sluch a vztah mezi rytmem a pohybem, který zajišťuje malý, takzvaný hadí mozek. Zamýšlí se také nad tím, k čemu je vlastně hudba člověku užitečná, kromě estetického zážitku.

„Lidský rozum se musí sklonit před vyššími silami. Všemohoucnost není lidská.“ Tato provokativní teze uvádí knihu italského psychoanalytika Luigiho Zoji nazvanou Paranoia. Šílenství, které píše dějiny. Publikace o šesti stech stranách v dlouhém historickém exkurzu, který začíná u antických archetypálních vzorců a pokračuje přes středověk, kolonizaci a dějiny 20. století, definuje problém paranoického chování.

Reportérka, polonistka a fotografka Ilona Wiśniewska přijíždí do oblasti Qaanaaq, kde nejsou asfaltové silnice a ke hřbitovu vede písčitá cesta lemovaná lavičkami z europalet. Přesto by původní obyvatelé toto místo za jiné nevyměnili, natož aby ho prodali. Leckdy ale cítí bezmoc. Už 70 let jsou sice občany Dánska, ale zdaleka si tak nepřipadají. Co doopravdy si původní obyvatelé Grónska přejí a jak se jim žije v době klimatických změn, zjišťovala Wiśniewska v knize Mihotání.

Proč lidé propadli komunistické ideologii a pak ji opustili? Na to odpovídá John V. Fleming ve své knize Antikomunistické manifesty. Čtyři knihy, které formovaly studenou válku. Vybral si k tomu publikace Tma o polednách, Svědek, Ze tmy a Zvolil jsem svobodu. Na jejich příběhu přibližuje proces, jakým se vesměs členové komunistických stran různých zemí s veskrze zhoubnou, a přece zpočátku pochopitelnou vírou zprvu sblížili. A pak rozešli.