Jakou moc má historiografie v dobách okupace? Jedním z cílů, které si vytyčují okupanti uchvácené země, je ovládnout její dějiny a přizpůsobit je k obrazu svému. Může slovo zvítězit na zbraněmi? I o tom je kniha Tomáše Pánka Kleió v bouři. České dějepisectví a jeho soupeři i spojenci v letech 1938–1945.

Je tomu už skoro šest let, co byl celý svět nečekaně zasažen pandemií onemocnění covid-19. Zákeřný virus SARS-CoV-2 se z čínského města Wu-chan závratnou rychlostí rozšířil do všech koutů naší planety. Lidstvo tak zase jednou muselo čelit společnému nepříteli, se kterým až dosud nemělo zkušenost.

Posmrtně vydaná kniha Alexeje Navalného Patriot není jen politické svědectví, ale i osobní dokument o víře, že i v zemi lži má smysl mluvit pravdu. Připomíná sílu slova v době, kdy svoboda ztrácí cenu. Knihu Patriot přečetl a představí historik Petr Zídek.

V Rusku je momentálně na seznamu odsouzených zločinců. Za hanobení ruské armády si má odsedět osm let v trestanecké kolonii. Dmitrij Gluchovskij však už nějakou dobu v rodné zemi nežije a zařadil se mezi ty exilové novináře a spisovatele, kteří svůj boj s ruským prezidentem Putinem hlasitě svádějí prostřednictvím internetu a médií.

Holokaust, tajné britské operace namířené proti nacistickému letectvu, spolupráce s komunistickou Státní bezpečností nebo český exil v boji proti komunistické totalitě – to jsou jen drobnosti z příběhu jedné rodiny, popsané v knize Rozpolcená doba, rozptýlené životy za druhé světové války a studeného míru. V pořadu Ex Libris publikaci představí David Hertl.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

Jedné říjnové noci roku 1969 došlo v kostele svatého Vavřince v Palermu na Sicílii ke krádeži uměleckého díla. Nešlo o nic menšího než velký oltářní obraz od mistra barokní malby Michelangela Merisiho z Caravaggia.

Jak vypadal život na Pražském hradě za posledních Habsburků? Nejen to poodhalí ve svých vzpomínkách Antonín Fiala, důstojník rakouské císařské armády a prvorepublikový ředitel Hlávkových studentských kolejí v Praze, který zde na konci 19. století vyrůstal. Jeho paměti pod názvem Obsluhovali jsme korunního prince vyšly v roce 2024 v nakladatelství Machart.

Sledujete s úzkostí stav naší planety? Děsí vás klimatická změna, růst hladiny oceánů nebo ztráta biodiverzity? Máme pro vás dobrou zprávu: Není to konec světa. Snaží se nás o tom přesvědčit environmentalistka a datová analytička Hannah Ritchie ve svojí stejnojmenné knize. Podle autorky to totiž s naší planetou zdaleka není tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Naznačuje to už podtitul knihy, který zní: Jak se stát první generací, která vytvoří udržitelnou planetu.

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.