Tchaj-wan se chystá na válku. Ne proto, že by ji chtěl, ale aby jí zabránil, nebo v ní alespoň obstál. Proto má za sebou největší vojenské, ale také civilní cvičení ve svých dějinách. Tchajwanci pochopitelně nacvičovali jedinou variantu ohrožení, o které se reálně uvažuje, a to je útok ze strany čínské lidové armády. Proto se obyvatelé severu ostrova, tedy Tchaj-peje a okolí, učili, co dělat, pokud dojde na nejhorší scénář.

V Ústavě Ruské federace je odstavec 5 článku 29, který praví: „Cenzura se zakazuje.“ Přesto má být ruská cenzura ještě tužší než je teď. Jak je to možné? Příkaz z nejvyšších míst, která v této zemi stojí nad zákony a ústavou, nedávno tlumočil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. V rozhovoru pro médium Expert řekl: „Nyní je v naší zemi bezprecedentní doba vojenské cenzury.“

Návrh nového sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028 až 2034 je odvážný. Pokud by byl schválený, znamenal by významný rozchod s dosavadní praxí, kdy lví podíl evropských peněz spotřebovávali na své projekty zemědělci a chudší regiony. Evropa má nové priority, a ty se v návrhu jasně odrazily – konkurenceschopnost, obrana, digitalizace, věda a výzkum podpora Ukrajině.

Předvolební spílání Evropské unii je cesta do pekel. Evropská komise navrhla odvážný rozpočet, spoustu hráčů rozladila. Dusno kolem Tchaj-wanu. Cenzura v Rusku je zakázána, ale musí být ještě tužší. Koho chce Babiš útoky na českou muniční iniciativu oslovit? Voliče SPD nepřetáhne, nerozhodnuté odradí.

Dštít oheň a síru na Evropskou unii není tentokrát jen obvyklou léčkou populistů na voliče. Je to vzhledem k situaci ve světě balancování na ledě tak tenkém, že se podobá téměř ekonomické sebevraždě. Když Karel Havlíček z hnutí ANO viní Evropskou komisi z „totální neschopnosti“ vyjednat s Donaldem Trumpem celní podmínky podobné těm, které si dojednala Velká Británie, protože prý „nemá silné vyjednavače ani jasnou strategii“, manipuluje s voliči způsobem, volajícím do nebes.

Volby jsou už za 2,5 měsíce, nervozita roste, naděje klesají, rostou a zase klesají. Všichni se upínají na průzkumy předvolební popularity, jakkoli politici unisono tvrdí, že průzkumy jsou něco jiného než realita.

Bylo by asi zajímavé nahlédnout občas do mysli sociologů z agentur zjišťujících názory veřejnosti. Jestli v ní někdy nevytane rčení: „Kdo se moc ptá, moc se dozví.“ Protože i když jde o vědce v podstatě exaktní a s daty pracující, jsou to také prostě občané. A leccos je vzhledem k pravděpodobné budoucnosti může docela vylekat.

Sbírka dokumentů, důkazních materiálů a soudních záznamů, které tvoří takzvané Espsteinovy složky, se stala politickou rozbuškou, která štěpí hnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa „Udělejme Ameriku opět velkou“, známé též pod zkratkou MAGA.

Vládní dovolená je za dveřmi a politici mají posledních pár týdnů na lehký odpočinek před finální etapou letošních voleb. Není totiž důležité, jestli občas některý z nich vyhraje vrchařskou prémii nebo dospurtuje do dílčího cíle jako první, ale bude-li se radovat jako Tadej Pogačar na loňské a možná i letošní Tour de France. Rozdíl je v tom, že zatímco vítěz Staré dámy si nasadí vavřínový věnec a je hotovo, v sobotu 4. října v Česku teprve všechno začne.

Ruské mávnutí rukou nad Trumpem. Babišův bolehlav se jmenuje SPD. Rigidní česká politika je v rukách Stačilo! Češi podle průzkumů souhlasí s trestem smrti. Epsteinovy složky štěpí Trumpovo hnutí MAGA.